Režie:
Martin FričKamera:
Jan RothHudba:
Bohuslav SedláčekHrají:
František Smolík, Martin Růžek, Marie Kyselková, Josef Zíma, Jarmila Kurandová, Stanislav Neumann, Eduard Kohout, Josef Vinklář, Stella Májová (více)Obsahy(1)
Princezna se zlatou hvězdou je volnou adaptací lidové slovenské pohádky, jak ji zaznamenala Božena Němcová, obětavá sběratelka klenotů lidového vypravěčského umění. Motivy pohádky, která poprvé vyšla roku 1846 ve sbírce „Národní báchorky a pověsti“, použil po více jak sto letech básník, dramatik a filmař K. M. Walló. Napsal podle ní veršovanou divadelní hru pro děti, která měla premiéru na podzim roku 1955 v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Tato hra se později stala podkladem filmového scénáře stejnojmenné pohádky, kterou natočil v roce 1959 Martin Frič. Klasická filmová pohádka nepostrádá nic z toho, co má každá správná pohádka mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne do království a žádá ruku princezny, moudrá chůva a spravedlivý princ Radovan. Ale také myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (442)
Princezna se zlatou hvězdou je zajisté další pohádkovou klasikou, která spolu s dalšími klenoty utváří samotný trezor naší staré perfektní kinematografie, přesto zrovna já nemůžu tentokrát hodnotit jinak. Představitelka princezny byla krásná, zdejší princ sympatický, samotná pointa celé pohádky se mi ale v té až příliš útlé stopáži zdá celkem odbytá. Stále se ale radši někdy znovu podívám na tento výtvor než třeba na Honzu málem králem, kterého jsem před 3 lety hodnotil stejně. ()
Padesátá léta končí a ideologie v české filmové pohádce prochází proměnou – už žádné prvoplánové kolektivistické juchání, jen tu a tam prostřih na mnicha slizce hledícího na polonahou tanečnici, trocha kvazinacistické symboliky kolem hlavního padoucha nebo princezna nacházející oporu a úkryt mezi proletariátem. Nenápadné a o to účinnější. Jinak se Frič snaží hlavně uklohnit pořádný velkofilm hollywoodského střihu, což se v praxi projevuje přebohatou výpravou s takovou spoustou barviček, až z toho bolí oči, velkoryse (a poněkud těžkopádně) prokomponovanou muzikou a především přepečlivou choreografií všeho, co se hýbe – nejen baletních výstupů, ale i švihlé salutáže Kazisvětovy armády, kuchařova šermování vařečkami nebo oduševnělých gest princezny Lady. Vedlejší motivy s Kazisvětem a kuchyňským hemžením vycházejí výborně a člověku se zaryjí do paměti; horší je to s hlavním příběhem, s „uměleckými“ vložkami a se Zímovým princem, z kterého jsem už jako malé děcko cítil divnou faleš (jak třeba ten rádoby dobrý princ jen tak pro zábavu pouští hrůzu na chudáka kuchaře…), zrovna jako z pění o létavicích, hvězdných vodopádech a lásce, co je žár i hořký chlad. A tak nějak podobně bych to shrnul i dnes – snad až příliš ambiciózní pohádka s pár velice povedenými místy k zapamatování, ale s divnou falší a nosem hodně nahoru. ()
Klasická česká pohádka ze zlatého filmového fondu. Princezna se zlatou hvězdou je sice ještě produktem konzervativní filmové éry, kdy se především sázelo na umění a vše vně se podřizovalo umělecké složce. Všechny dialogy jsou tedy psány ve verších, herci a herečky z dnešního pohledu mile přehrávají a vznosně gestikulují, skvostné herecké obsazení a režie nestora Martina Friče nedovoluje slabý herecký výkon... Co ale rozhodně povznáší celou tuto pohádku je přítomnost roztomilého humoru a z mého subjektivního pohledu role krále Kazisvěta v podání Martina Růžka (sice nepokrytě vulgarizujícího tehdejšího německého ideového nepřítele jasnou stylizací do germánské rituality a symboliky, ale přesto zahraného rozkošně a karikovaného spíše k úsměšku než k ostouzení). Milá a nekonfliktní pohádka... ()
Po novém shlédnutí zvyšuji na čtyři hvězdy. Herecké výkony i režie jsou jednoduše bezchybné, verše skvěle odsýpají a ten Radkem zmiňovaný milý a laskavý humor je vskutku všudypřítomný. Svým způsobem je to jeden z posledních výrazných dozvuků naší prvorepublikové filmové tvorby, tak odlišný od drásavých introspektivních filmů let šedesátých, plný sentimentu a vytváření ideálních světů, ale zároveň řemeslně naprosto dokonale zpracovaný. Kdysi jsem se v diskusi k tomuto filmu přel o tom, jak moc nebo málo je to komunistická agitka... Ten "dobově aktuální pathos", který nalezneme v Pyšné princezně stejně jako v pohádce "Byl jednou jeden král" či v "Císařově pekaři a pekařově císaři", je tu naprosto nepochybně přítomen také. Protože se ale psal rok 59 a ne 52, je samozřejmě už poněkud "zkrotlý". Inu, socialistická lekce je zkrátka součástí naší historické paměti a naprosto přirozeně ovlivňovala a dosud ovlivňuje nejen to co v té době vniklo ale i nás, kteří jsme tu dobu zažili. Můžeme někdy reagovat poněkud přepjatě a pro mladší diváky třebas i nepochopitelně... To je život... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, Radek99, sportovec ()
V rámci české, potažmo československé pohádkové tvorbě se jedná o vysoký nadprůměr, jež je nedílnou součástí každých Vánoc. Je to totiž nádherně staromilská veršovaná záležitost, jaká se dnes již bohužel netočí. Skvělá práce! „To vám, milý princi, nemohu a nesmím říci. Myslete si, že jsem třeba u vás v zámku služebnicí.“ ()
Galerie (22)
Zajímavosti (26)
- Exteriéry se natáčely na zámku v Průhonicích. Sídlo prince Radovana (Josef Zíma) se natáčelo na hradě Kokořín. (M.B)
- Postavy kráľa Kazisveta (Martin Růžek) a jeho družiny na základe režisérovho zámeru pripomínali pohlavárov nacistického hnutia. (Raccoon.city)
- Marie Kyselková (Lada) byla v době natáčení těhotná. (M.B)
Reklama