Doldus

Pomalu ale jistě se snažím dohánět restíky filmových veleděl, včetně Kurosawy, a nestíhám zírat. Takhle geniálně vystavěné a formálně provedené dílo snad nemůže být 70 let staré. Vizuál je na jedničku, i včetně kamery. Nemluvě o soubojové scéně, která má i po těch letech své kouzlo a to i bez, dnes všudypřítomných, zvuků švihu mečů. Mifuneho herectví je tu pro mě jako západního diváka ambivalentní. Na jednu stranu exhibiuje velice přehnané výrazivo jako maniakální smích či velmi sugestivní, teatrální pohyby, na druhou stranu úžasně hraje i komornějším stylem, který je bližší evropskému či americkému herectví (jak dokáže hrát např. pouze očima, je fenomenální). Hudba, ačkoliv tentokrát poplatná své době, snímek skvěle doprovází, zejména tu část, kterou vypráví třetí vyprávěč ("médium"). Tehdy snímek nabyl až hororových kontur. Ústřední nápad rozdílných verzí jedné události lze vidět v kinematografii poměrně často, ve své době to však mohl být navýsost originální zjev. Závěrem ještě zbývá dodat, že snímek má příjemnou délku a odsýpá.

Vysoké produkční hodnoty, nekompromisní černý humor, nahláškované postavy zahrané výtečnými herci. Ano, je to někdy trochu natahované (co dnes na poli seriálů není) a nad počínáním některých postav (hlavně Hughieho) se křením, ale na druhou stranu tu máme asi nejlepšího záporáka současné televizní produkce - Homelander v podání Antony Starra je naprosto úžasné/zvrácené zjevení a v podstatě důvod, proč mě tento seriál chytnul a nepustil.

Co je pro mě nejvíce s podivem je fakt, že si původního Karate Kida vlastně ani nepamatuji, natož abych byl fanouškem. Tento sequel mě však přesto naprosto dostal a považuji ho za jeden z nejlepších seriálů poslední doby, kde i neznalost původního díla vůbec nevadí. Málokterému dílu se podaří perfektně vybalancovat a vytěžit jak sentiment osmdesátek, tak moderní prvky současných seriálů. Snažil jsem se přijít na to, proč se mi seriál tak líbí, potažmo proč je tak dobrý: nostalgie samotná již dnes nestačí. Tvůrci však prozíravě, ba moudře začlenili několik stěžejních prvků. Zaprvé, zaměřili se rovnoměrně jak na starou generaci tak na nově příchozí, čímž efektivně přilákali v podstatě všechny majoritní divácké skupiny. Dále tu zafungoval humor, který se nebojí si dělat srandu z originálu i z dnešní, někdy dusivé, politické korektnosti (zvlášť z pohledu postav starší generace). Karate jako takové doznalo zlepšení, i když bitky ála Daredevil nečekejte. Mistrovský tah však byl zaměřit se tentokrát na Johnnyho (William Zabku) jako nového protagonistu. Má jednoznačně největší charisma i herecké vlohy (zvlášť očima hraje výborně) a svoji roli ztrápeného senseie zvládá s bravurou. Vlastně celý cast je na jedničku, navrátivší se oduševnělý Macchio má také své kouzlo a mladá garda má talent. Když si Johnny v prvním díle poprvé nandal černou čelenku a zaujmul bojovou pozici, načež se objevilo stylové logo Cobra Kai, zažil jsem cosi podobného nirváně.

Ani sympatický cast (Cavill sice nevyužit, ale třeba Sam Claflin je velice dobrý Mycroft) v čele s Bobby Brown to nezachrání od nicneříkajícího šedého průměru. Na tenhle film se zřejmě brzy zapomene. Feministická agitka je to skrz naskrz a jakkoliv bylo toto hnutí v době viktoriánské Anglie doopravdy aktivní (velice), tlačí se tu v tomto ohledu na pilu až příliš. Boření čtvrté zdi titulní postavou je zprvu příjemné osvěžení, postupem filmu se však stává naprosto nadbytečné, ne-li otravné. Vizuál víceméně ujde, ale neohromí. Na to, že hudbu skládal Pemberton (legendární soundtrack k Artušovi od Ritchieho), se tu asi nepředřel, neboť moc nezaujal. Suma sumárum, teenagerům film krásně postačí.

Jako mnoha lidem tady mi též vadí přebytečná a nicneříkající filmová/dramatická část. Čistě jako dokument to ale vidím na nadprůměr. Celkem svižně a líbivě představí řadu víceméně závažných témat, které ke konci parádně shrne. Jistě, mnohé již člověk ví nebo tuší (těžko tedy bude dokument šokovat) a ano, mohlo se jít někdy i více do podrobna, ale i tak věřím, že dokument má rozhodně cenu vidět - dobře v něm funguje mix informativnosti, kritiky společnosti a apelu.

Tenhle film zcela jasně zachraňuje Crowe, jinak podprůměr. Nicméně potenciál tu byl. Snímek v úvodu docela kvalitně představí hlavní aktéry a slibný rozjezd na silnici dává naději na hutný thriller ála "kočka a myš". Postupem času se však dějí čím dál absurnější a nelogičtější věci, až se nakonec ke konci paradoxně spíš smějete stupiditě všech zúčastněných. Ano, je to u béčkových thrillerů běžné, tady je to však o to více vidět, zvlášť když máte skvěle nařvaného Crowea (už ho asi nechci vidět nijak jinak) a ten zmíněný dobrý rozjezd. Jakoby snad tvůrce/i měl(i) jednu dobrou myšlenku, kterou neukočírovali, nebo nevěděli, jak ji roztáhnout do devadesáti minut. Zda tu je nějaký společenský komentář, tak značně nedotáhnutý. Pokud na to jít do kina, tak kvůli vepřové hlavě Croweovi.

Co se týče technického zpracování, vše včetně hudby, kamery, střihu apod. je naprosto famózní (ať už je vše jak chce, jsem Nolanovi neskutečně vděčný, že preferuje praktické efekty). Herci jsou taktéž skvěle vybraní a zahraní, Branagh to jednoznačně vede. Koncept samotný a jeho naroubování na špionážní žánr je originální a ambiciózní. Akce je dost a je precizní. Tak proč jen čtyři? Dvě věci. Zaprvé, Nolan se teď již definitivně opájí svou mocí a genialitou natolik, že divákovi značně složitý systém centrálního konceptu vysvětluje jen minimálně a vágně (k věcem se dá samozřejmě dobrat, ale u tak nabitého filmu to divákovi beztak všechno nedojde hned) a navíc pomocí zkratkovitých hlášek typu "co se stalo, stalo se". Ano, vede to zvídavého diváka nevyhnutelně do další projekce, ale i tak mohl Nolan být milosrdnější a nedávat divákovi takové kotle. Zadruhé, a to je ještě důležitější, Nolan při vší té technické preciznosti a komplexní zápletce zas a znovu neuspěl ve vytvoření autentických a živých charakterů. Ústřední dvojice agentů má určitý náznak chemie, ale ta se sotva projeví, když pořád jen plánují další akce, nebo se snaží (stejně jako divák) pochopit, co se to vůbec děje. Stejně tak téma manželství a mateřství (skrz postavu Elizabeth Debicki) je tu zpracováno tak povrchně, že vrcholné "emocionální" chvilky ve filmu mě nechali naprosto chladným. I přitom, jak se herci snažili, to po téhle stránce nefunguje, ačkoliv Nolan to dle mého umí (viz Dokonalý trik nebo i ten Dunkirk). Samozřejmě jsem si vědom toho, jaké filmy Nolan točí, jak stále tematicky posouvá hranice kinematografie, jak a co upřednostňuje. I tak bych ale klidně viděl příště něco trochu zemitějšího, s propracovanými charaktery a onou pověstnou jiskrou. Myslím, že Nolan už dostatěčně všem prokázal, jak moc rozumí kvantové mechanice či všemožným paradoxům.

Opravdu to mohlo být slušné akční béčko situované v uhrančivém městě New Orleans, s originálním nápadem, drsnými characktery a super hudbou (New Orleans k tomu vybízí). Co z toho všechno nakonec za něco stojí je právě fyzické prostředí New Orleans, které je, hlavně vlivem parádní práce se světlem, správně atmosférické. Vše ostatní jede tak na půl plynu. Je to vskutku škoda, když uvážíme herecké hvězdy jako Foxxe a Gordon-Levitta a docela slušný rozpočet. Akce? Je tu, ale je v podstatě vždy nezvládnutá (pokus o ozvláštnění skrz delší záběry s pevnou perspektivou žalostně nevyšly, když je h**no vidět). Základní koncept sice nevybízí k něčemu světobornému z hlediska logiky a vážnějších témat, ale přeci jen se tu mělo přitlačit na kontextu. Postavy jsou spořivě zahrané a šablonovité, ("fight-fire-with-fire" Levitt a Foxx ála "Taken" taťka) až na nováčka v podobě Dominique Fishback, která měla potenciál na nějaký ten vývoj či osobní dilema, i když ten řečený vývoj byl někdy nelogický a až moc uspěchaný (ještě více než u béček). Váhal jsem nad třemi hvězdami, hlavně kvůli mnohdy efektnímu vizuálnímu provedení (v hlavě mi utkvěla scéna s hořícím borcem), ale co mě však nadobro utvrdilo v hodnocení, je mizerný střih. Nejen, že je chaotický, ale někdy i doopravdy silně brání koherenci díla.

Je strašná škoda (a mnozí to tu psali), že film nebyl čistě osobní drama, kde by téma hormonální mafie sloužilo spíše kontext než druhá hlavní linka. Takhle je snímek zbytečně rozmělněný, navíc jsou ostatní vedlejší linky (třeba ta o informátorovi) nedotažené. Kdyby se to téma vypustilo a naopak přitlačilo na osobním dramatu hlavního hrdiny, bylo by to na čtyři, ne-li na pět. Na Matthiasovi Schoenaertsi totiž film stojí a s ním i páda, respektive, když to zrovna není o něm, je to nudné, fádní a nenápadité. Jeho, dle mého velice originální, postava je totiž naprosto výtečně koncipovaná, vykreslená a hlavně zahraná (!) Všimnul jsem si herce již v jiných snímcích (Na dřeň, Dánská dívka), ale tady, vesměs na začátku jeho kariéry, podal velice působivý výkon, neřku-li dokonalý. To jak osciluje mezi hrubým vypatlancem a zmučenou duší, jak dokáže vyvolávat divákův soucit, aniž by sklouzl k patetičnosti, jak postavu stmeluje po fyzické i emocionální stránce...zkrátka ukázkové. Co se vizuální formy filmu týče, je velice chladná (zdá se mi, že příhodná pro evropský film), ale řemeslně dobře zvládnutá. Hudba adekvátní. Ačkoliv film celkově nehodnotím jako velmi dobrý, už jen postavou Matthiase Schoenaertse mi utkví v paměti a stojí se na něj podívat.

Nádherně absurdní záležitost. Přehnaně navržené a excentrické postavy ve fyzicky nemožných pózách (ty pózy, bože ty pózy!) pronášející zběsilé a patetické dialogy, zatímco se utkávají v epických bitvách - ta naprosto nepokrytě přehnaná stylizace v kombinaci s jednoduchou zápletkou ve mně znovu vyvolala krátkodobý zájem o anime (jako se to předtím povedlo Berserku, ale z jiných důvodů). Všechny prvky typické pro anime jsou tu vyhnány do absurdna a je to právě tato upřímnost formě a obsahu (seriál si vůbec nehraje na nic vážnějšího), která je mi paradoxně sympatická. Celkově vzato tento exces sám o sobě u mě vyvolává zvláštní druh satisfakce - ne nepodobný pobavení z bláznivé komedie, s jistotou však vzdálený posměchu ze špatně provedeného díla. Co se týče kvality animace a výtvarného stylu, dovolím si tvrdit (ačkoliv nejsem expert), že je na velmi dobré úrovni a naprosto adekvátní obsahu. Zároveň mě toto anime "obohatilo" o znalost původu velké řady memes. Hodnoceno prozatím po třech řadách. To be continued...