P1tr

Senfeldův sitcom je dnes již legendární a jeho teoretické zkoumání a hovory o principech komedie jsou vtahující a přesné, proto je velice zvláštní, že jeho vlastní standup vystoupení, navíc složené z jeho "best of" není ničím extra. Pár povedených kousků se samozřejmě najde, ale většina vtipů je nevýrazná a proste propluje bez většího povšimnutí. Ačkoliv je Seinfeldova osobnost celkem sympatická, bohužel se mu to nepodaří na pódiu dostatečně prodat ani přes jasné sebevědomí a neoprávněnou přehnanou důvěru ve svůj materiál.

První Podfukáři byli fajn, ale něco jim chybělo k dosažení vyšší mety. To něco naštěstí dodalo pokračování, které sice stejně jako předchůdce sází především na digitální kouzla, která nepůsobí příliš uvěřitelně, což jim ubírá na napětí a kouzelnosti, ale naštěstí došlo v tomto ohledu k posunu k lepšímu a hlavně film disponuje lepším tempem a více napínavými scénami, které jsou natočeny mnohem dynamičtěji, díky čemuž snímek působí hravěji a více dokáže vtáhnout. Na tom má podíl i svižný scénář, jehož humor funguje poměrně spolehlivě a celkem chytře rozvádí mytologii nastolenou prvním dílem. Stále je tu prosor ke zlepšení zejména co se týče zmíněné uvěřitelnosti kouzel, ale pokud by někdy vznikla trojka a zlepšení bylo stejné, jako od jedničky ke dvojce, bylo by to moc fajn, neboť dvojka je velice kvalitní a svižnou jednohubkou, která bez problémů zaujme a pobaví.

Komorní Australská krimi, která na malém prostoru rozehrává velké divadlo, které hraje hádací hru s divákem, který je celou dobu v nejistotě, kdo je špatný a kdo zlý a komu má vlastně držet palce. Průběh je velice zajímavý a napínavý a odkrývání pravd a nepravd je strhující a o to víc pak zamrzí, když dojde na celkem očekávané a již poněkud ohrané zakončení, které předchozí dění lehce shazuje, což je škoda, neboť pokud by Interview ustálo konec lépe, šlo by o výtečný snímek. Takhle jde o výtečně dvě třetiny, což lze stále brát jako slušný úspěch.

Žraloky mám rád (tedy pouze ve filmech, setkat bych se s nimi ve vodě nechtěl) a pokusům o moderní Čelisti budu rád věnovat pozornost, proto jsem doufal, že malý a zapadlý Australský film by mohl být nenápadným klenotem, na který jsem čekal. Naneštěstí se jedná o tragický pokus vylekat diváky, kterému nevychází skoro nic. Lekaček je zoufale málo a nejsou efektivní a navíc jsou celkem repetitivní. Herci jsou velmi ploší a nešikovní a nejen díky nim, ale také kvůli slabému scénáři a nenápadité režii není cítit žádné napětí, což je u takovéhoto filmu zásadní chyba. Tudy cesta rozhodně nevede.

Prezident Blaník je zřejmě nejvtipnější tuzemskou komedií posledních let a převádí na plátna kin známou filmovou postavu se vším, co na ní máte rádi s pořádným nášupem a naštěstí to funguje skvěle a delší stopáž není překážkou a i přes pár hluchých míst uprostřed je příběh nosný a hoden celovečerní stopáže. Těžko říct, zda bude Blaníkův film fungovat i po pár letech, neboť bezprostředně reaguje na aktuální dění, ale činí tak velmi bystře a pohotově, že věřím, že nakonec půjde o nadčasové dílo. Jedná se zkrátka o celovečerní verzi seriálu se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Díky zmíněnému aktuálnímu tématu prezidentské volby, které pochopitelně hýbe společností se jedná o univerzální komedii, která zaujme fanoušky seriálu i lidi, kteří o nejslavnějším českém lobbistovi nikdy předtím neslyšeli.

Třetí Cloverfield přišel zničehonic a po jeho shlédnutí si přeji, aby z mé paměti stejně rychle a nenápadně odešel, neboť takto jsem si další pokračování této filmové série rozhodně nepředstavoval. Snímek má skvělou premisu a začíná velice nadějně, ale čím déle trvá, tím více je zřejmé, že se jedná o hluboce béčkové a nepromyšlené dílo, které nemá jasná pravidla svého světa a vytahuje triky a pasti podle toho, jak se to příběhu zrovna hodí bez nějaké předchozí logicky a spojitostí. Navíc je bohužel velmi vidět, že se původně nejednalo o film spojený s Cloverfieldem a příběhové napojení bylo dodáno až dodatečně. Největším plusem snímku je, že vysvětluje, jak je možné, že se (zatím) 3 celkem odlišné snímky mohou odehrávat pod společným jménem Cloverfield. Jinak jde o hluboké zklamání, které nově příchozí nezaujme a fanoušky značky naštve.

Malý film s minimálním rozpočtem, který místo do rozpočtu narval veškeré úsilí do ústředního nápadu a scénáře a vyplatilo se. Děj neopustí jednu tmavou místnost a i přesto dokáže zcela pohltit a na malém prostoru rozehrát ohromnou psychologickou hru, která vás donutí sympatizovat s postavami, které vlastně ani příliš neznáte a budete v napětí, koho potká jaký osud. Pravidla hry jsou jasně vysvětlena a boj o život probíhá přehledně a napínavě a argumentování účastníků působí příjemně racionálně a logicky, což je v rámci hororového žánru veliká vzácnost. Jde o veliké překvapení, které si zaslouží vaší pozornost a z minima vytěžilo maximum.

Známa konspirační teorie se zfalšováním prvního přistání na Měsíci, což je zajímavé téma, je tentokrát zpracováno formou found-footage, což je značně vyčpěla metoda, ale tentokrát je využita šikovně a v rámci příběhu také logicky a pro paranoidní příběhové pozadí se hodí v tomto případě výtečně. Pohled na konspiraci zevnitř je velice zajímavý a rychle odsýpá nejen díky příběhu samotnému, ale také díky hlavním aktérům, kteří působí vhodně amatérsky, což příběhu a jeho pojetí ohromě svědčí. Vše se bohužel pokazí na konci, který vyšumí trošku do ztracena a není závěrem, který by si tento děj zasloužil, ale nedokáže předchozí příjemý zážitek příliš pošpinit.

Animované zpracování známého komiksu nedělá svému vzoru ostudu a povedený příběh převádí na obrazovky umně. Celkem zamrzí generický vizuální styl, který je stejný jako u ostatních animáků z DC série, který věrně neodráží styl komiksové předlohy a nekoresponduje s temnou a pochmurnou atmosférou příběhu, která s lehce dětským vzezřením zaniká. Naštěstí po příběhové stránce je všechno jak má být a film se nedrží zpátky a vedle brutálnějších momentů dobře převádí také komiksové narážky a zajímavé alternativní pohledy na známé postavy.

Nenápadný, ale přesto významný snímek, který potvrzuje, že i v našich luzích a hájích lze natočit neobvyklý a pomalejší, přesto velice zajímavý snímek artového ražení, který by se v této kategorii dal měřit se světovou konkurencí. Minimalistický příběh táhnou vpřed herci, kteří dávají filmu duši a příběhu plnému poetiky, romance a tajemna dodávají odpovídající punc. Ačkoliv by si snímek zasloužil o něco údernější zakončení, ani lehké selhání na konci nedokáže zakrýt velice pozitivní dojmy z tohoto tuzemského zeleného klenotu.