Recenze (67)
Top Gun: Maverick (2022)
Spíše kriticky, protože box office šílenství, covidové prázdno a místní userbase plná lidí ve středním až pokročilém věku tohle pomalu dosazuje na film dekády, i když se stále jedná o to lepší, co vysoko rozpočtový mainstream hollywood vyprodukoval v posledním roce a první kosinskiho film co funguje i na nějaký emo úrovni a není jen přehlídka designu. Je vtipný jak jsou lidi přehlcení filmy co jsou prakticky celý generovaný před green screenem a využívají virtuální studio i pro vytváření lokací, co reálně existují, tak jim pak stačí když přijde něco co má pár záběrů na reálný stíhačky, letadlovou loď, prostřihy na herce v místech kopilota, přitom si nevšimnou že 99% akce i prostředí je stejně VFX, takže o nějakém srovnání s tím co dělá Nolan posledních 10 let nemůže být řeč. Dojemnou scénu s Valem Kilmerem považuje za hodně špatný fanservis z ranku Marvel/Disney a hlavně hodně velký scénáristický lenosti, případně důkaz toho že herectví Cruise už nikdy nebude na levelu z časů narozen 4. července, nedej bože Magnolie nebo Eyes Wide Shut. tot vše.
Zlá krev (1986)
film jediný scény.
Zoufalství a naděje (2017)
Většina Schraderových filmů nebo scénářů, je o nakažlivosti nebo vnuknutí myšlenky v hlavě jednotlivce. First Reformed je dost určitě nejlepší film o nakažlivosti zoufalství.
Okamžik vzkříšení (2008)
Goldblum je rozhodně “One of the all-time greats“
Muž z Londýna (2007)
Tarr je prostě jinde. Mizanscéna, ironický humor, lokace, používání světla a kontrastu u černobílého filmu. Noir dekonstrukce. Jen se s většinou diváku míjí s tím jak by měla vypadat jedna délka záběru a dávkování informací v něm. pro našince to má samozřejmě tu výhodu, že kde jinde uvidíte Tildu Swinton jako manželku Miroslava Krobota.
Champion (1949)
Raging Douglas
Milenci z Pont-Neuf (1991)
Set Pieces The Movie
Twin Peaks: ohni se mnou pojď (1992)
"The craziest film in the history of cinema. I have no idea what happened, I have no idea what I saw, all I know is that I left the theater floating six feet above the ground." - Jacques Rivette
Tenet (2020)
Expozice the movie........... a v závěru 10 minut Call of Duty. Nepřekvapuje mě, že člověk kterého od Mementa / Dokonalého triku zajímá především střihová montáž, pakliže manipulace s časem a místem vytvoří něco takového (už Dunkirk byl v tomto full circle), ale mrzí mne to že k tomu musel napsat tak špatnej scénář. U Dunkirku nevadilo, že se prakticky divák nedokáže ztotožnit ani z jednou postav, protože to koncept (survive) nepotřeboval a hlavně se neustále něco dělo. Tenet po divákovy vyžaduje nemalou emocionální investici a za to nabízí céčkovýho Bonda, potažmo soap operu o tom jak se hlavnímu záporákovy rozpadá manželstvý. Při vší tý vysvětlovačce má člověk čas přemýšlet jaktože je Washington tak super ultra dupra agent, když Pattinson je o tři hlavy vyšší nežli on, ale tak nic, no. Rozhodně mi nestačí jeden dlouhej záběr na přezku u batohu (pokud člověk není low IQ nebo za svůj život viděl nějakej ten film, tak mu je jasný co to znamenalo a co ho čeká dál) a následný dojemný dovysvětlení na sibiřský poušti. Je sice fajn, že takový filmy za takový peníze se už dnes netočí - něco jako poslední akční scénu s opravdovým komparzem, minimem CGI jsem si vždycky přál vidět - ale vše o kolo dost nefunguje. Do příštího Nolanova filmu držím smutek
Duše (2020)
Nejlepší pixar od Ratatouille a o světelné míle dál než přechválené Inside Out. Člověk už čekal, kdy se zjeví animovaný Jimmy Stewart.