JASON_X

Děj je extrémně slabomyslný a patetický i na Bollywood. A strašlivě zdlouhavý, první větší akce se divák dočká až po jedné hodině(!). A je taky bez mých oblíbených bollywoodských tanečků, na které se vždycky těším. I když jeden chytlavý song tam zazní aspoň jako audio (Indhu - Metro Channel | High Quality Audio | Deva - YouTube). Ale jediná scéna, která mě opravdu pobavila a která mi tedy stojí za zmínku, je finální Dilliho práce s Minigunem, a to je na více než dvouhodinový film žalostně málo.

Nepamatuju si, kdy naposledy (a jestli vůbec někdy) jsem viděl tak nešikovně a kostrbatě vystavěný scénář. "Prase aby se v tom vyznalo", byly moje nejčastější pomyslné reakce během chaotických dějových zvratů, nebo při měnění tváří herců, kteří "nám" stejně přijdou všichni stejní. Jedná se snad o nějaký zfilmovaný comics nebo PC hru? Nebo o pilot k nějakému praštěnému seriálu? Na konci do sebe sice všechno tak nějak jakž takž zapadne, ale výsledný divácký dojem z filmu mám hodně neuspokojivý, nezáživná a zbytečná slátanina. Když k tomu ještě připočtu specifický asijský (zde korejský) filmový "jazyk" a styl, jde opravdu o výrazně menšinovou záležitost, kterou kromě určité sorty korejských týnejdžrů ocení možná ještě nějaké to promile západních fajnšmekrů, manga fetišistů, podivínů, nebo v absurditě si libujících šílenců.

Bez ohledu na hlavněrolní účast mého oblíbeného havajského kanibala Momoy, přes několik pěkných soubojových scén i přes překvapivý zvrat v poslední třetině, je tohle "jen" klasické spotřební béčko na tři hvězdy, muselo by mě o dost víc oslovit, abych přihodil. Namísto toho jsem se dočkal nenápaditého, banálního až klišoidního rozuzlení (diktafon) a nepravděpodobného závěru (bezproblémový odlet). A holčinu měli vybrat nějakou výrazně vzrostlejší a hmotnější, takhle byly ty její fighty s udělanejma vazounama tak trochu proti fyzikálním zákonům.

Otilia to nemá jednoduché. Její nejlepší kámoška a spolubydlící je blbka, která se nechá zbouchnout a neví ani v kolikátém je měsíci, její přítel je ňouma, jeho rodiče a jejich známí snobští šosáci, doktor Bebe odporný prasák a většina lidí okolo se tváří a mluví jako... úplně jako u nás v časech reálného socialismu. Moje nostalgická vzpomínka na devadesátky, ve kterých jsem podobné kousky vymetal v artkinech a na fesťácích. A nemilá vzpomínka na osmdesátky a onen reálný socialismus. Když Otilia bloudí bezútěšným nočním sídlištěm a hledá, kam by hodila potracený plod zabalený v levné igelitce, úplně jsem se propadal do existenciálních hlubin. Syrová atmosféra, uvěřitelně civilní projevy herců i hereček, omšelé kulisy Ceaucescova Rumunska, příjemně nepříjemná záležitost.

Přídomek "romantický" mě varoval, ale já blbý hejl sedl na lep i přes varování, protože už jsem dlouho neviděl nové velkofilmové scífko. A bylo ještě mnohem příšernější, než jsem se obával. Nemůžu absolutně pochopit, že si někdo dá takovou práci se stvořením zajímavého blízkobudoucího světa, vyrobí jeho vizuálně poutavou animaci, použije určitě ne levné triky a nacpe určitě ne malé prachy do výpravy a známých hereckých xichtů, a potom celou tu pracnou konstrukci bestiálně vymrví a degraduje imbecilní červenoknihovní zápletkou. V některých chvílích, hlavně v poslední čtvrtině, jsem opravdu nepříjemně fyzicky trpěl, nemám totiž na podobný "romantický" sajrajt vybudovanou imunitu, furt čumím jen na horrory a thrillery. Malé bezvýznamné plus za pár pěkných scén (přestřelka, rvačka, piano pod vodou), za skvělého padoucha Curtise a za pěknou Jackmanovu ostřílenou parťačku, která byla o několik světelných let přitažlivější, než ta divná bradatá medúza, do které se Jackman na první pohled naprosto nepochopitelně zabouchnul.

No určitě je to myšlenkově podnětnější a kvalitnější divácký zážitek, než filmy o mongoloidní Grétě, ale stejně si myslím, že pan Attenborough ve svém teatrálně patetickém životním poselství neřekl nic nového, co by aspoň průměrně vzdělaný a o svět se aspoň průměrně zajímající člověk už dávno nevěděl. Sesumírovaná fakta o růstu populace, teploty a škodlivin, a naopak o klesání počtu hektarů lesa a živočišných druhů, jsou všeobecně známa. A řešení taky - přestat se množit, nežrat maso a energii brát ze Slunce. Skvělá zpráva, teď to ještě ale bude potřeba zrealizovat, hlavně tedy v onom tzv. třetím světě. Nevím ovšem jak, podobnými prvoplánově dojímavými dokumenty asi sotva. Já osobně nejdřív kdysi před léty spoléhal na ptačí chřipku nebo na ebolu, že by mohly to lidské přemnožení trochu přibrzdit, ale byly to slepé uličky. A čínská chřipka je taky bohužel zdá se jenom uměle přiživovaný a zveličovaný mediální humbuk. Takže snad se žlutým soudruhům v tajných podzemních laboratořích časem podaří vyrobit nějaký opravdu pořádný supercloumák, který s tou nadměrně početnou lidskou populací teprve pořádně zacloumá, ne jako to nedochůdče covid-19, nebo jak se to jmenuje. A nebo s něčím přijde sama matička Gaia. A buďte v klidu, nebylo by to zdaleka první masové vymírání v dějinách Země, jak známo. Jo a mimochodem až se za pár miliard let stane ze Slunce rudý obr, bude tady stejně se životem šmytec, takže ty řeči o tom ohrožení biodiverzity berte s nadhledem a "z hlediska Věčnosti".

Než zavrhnete a zatratíte svou matku proto, že je to masová vražedkyně, tak se nejdřív laskavě přesvědčte, že v tom nemá prsty nějakej rarach, kterej ji posednul, páč potom je v tom vaše máti úplně nevinně, kapiš? A na to přesně kápne naše hlavní hrdinka v jakýsi virtuální realitě. Mimochodem pěkná kočka, taková vylepšená verze Noomi Rapace. No a tahle fešanda se rozhodne si to s rarachem vyřídit pěkně fejs tu fejs. Nic jinýho jí totiž nezbejvá, páč jinak by ji posednul taky. A je na to úplně sama, jen záda jí kryje její bejvalej, protože vatikánský specnaz komando pro boj s Ďáblem, plný vysvěcenejch svaloušů, vyzbrojenejch svatejma relikviema a pokérovanejch okultníma symbolama, dopadne v konfrontaci s přerostlým pekelným havranoidem dost neslavně. No, asi jsem prozradil už dost, takže jestli nakonec uspějou naši dva civilové, se nechejte překvapit. Jen doplním, že triky jsou sice levný ale sympatický, béčková zápletka je dobrá a herci vcelku taky, takže po večeři před spaním ideální mozkovýplach.

Nedávno jsem zkouknul zajímavý a dobře natočený ruský seriál Перевал Дятлова (2020) o hromadném úhynu Ďatlovovy mládežnické výpravy na Urale v roce 1959, takže jsem hned mlsně skočil po tomhle dokumentu, když jsem ho objevil. No dojmy z něho mám rozporuplné. Na jednu stranu obsahuje spoustu mně dosud neznámých faktů z vyšetřování, prezentují se v něm působivě vytuněné dobové fotografie i třeba fotografie mrtvých těl ze soudního spisu, zavede nás až na místo činu do hlubin ruského vnitrozemí... Na stranu druhou ale lehce narcistní Amík, který to vše točí, příliš důvěry nevzbuzuje, důvěru nevzbuzují ani někteří jeho svědkové a "experti", kteří diskutují a zvažují všechny možné teorie tehdejší události kromě té, která už byla oficiálně přijata (lavina). Leitmotiv dokumentu je zkrátka brojit za každou cenu proti stávající oficiální verzi incidentu a nastolovat přitom všemožné otázky, na které ovšem nakonec neodpoví. Nejvíc mi vadilo, že s onou oficiální verzí vůbec nepolemizoval,  nekonfrontoval fakta a ani svoje postřehy, vývody a závěry. Představoval bych si to třeba jako "na těle X.Y. byly nalezeny pohmožděniny a mělo rozbitou lebku, na této poslední rozostřené fotografii jsou vidět jakási světla, oficiální verze to vysvětluje tak, že... ale my si myslíme, že...", nebo tak nějak. Nicméně je to určitě zajímavý příspěvek do sbírky materiálů o zániku Ďatlovovy výpravy.

Přiznávám, že doteď jsem neměl pořádně potuchy o tom, kdo nebo co to je G. I. Joe, jen jsem si pamatoval, že tyhle figurky se začátkem devadesátek nabízely v teleshoppingu spolu s figurkami Transformerů. Takže blbina pro mrňata. Ale i když je to film infantilní a comicsově zkratkovitý, i když je jeho hlavní "hrdina" hodně rozporuplný a slečna Cobra trapná až na půdu, vizuálně je vcelku pohledný a ve volném deštivém odpoledni ho za úplnou ztrátu času nepovažuju. Nicméně koš ho nemine, repete určitě nebude.

Další filmový příklad degradace vampyrismu importovaný z Hollywoodu, zapomeňte na jakoukoliv pověstnou nosferatickou aristokratičnost a temnou vznešenost. Upíři jsou opět zobrazeni jako tupá krvelačná monstra s animálními obličeji, namísto řeči vyrážející jen neartikulované skřeky a při ochutnání lidské krve měnící se v zešílevší zběsilce. Jediný zčásti kladně zobrazený upír (upírka) je ten, u kterého ještě stále dominují lidské vlastnosti (jako třeba ukňouranost a ufňukanost), svůj vampyrismus považuje za zlo a prokletí (se kterým bojuje a jehož se touží zbavit), a který nenávidí svůj vlastní druh (a pomáhá lidem ho likvidovat). Tak s takovým způsobem upírů mi jděte k šípku, trapáci. Další velká osina v zadku je angažovaná postava humanistického a altruistického Arabáče, statečně bojujícího proti teroristickým únoscům. A vrcholem nízkosti a přízemně lidského nevkusu je pak nepřirozeně vyzrálý, moudrý, statečný, tudíž vrcholně otravný spratek mámy upírové, bez kterého by byl film hned o hvězdu výš. Aspoň že mě pobavil excentrický psychopatický blondýn, dle kolegy z práce prý jeden z bývalých parťáků slavného tureckého trpajzlíka Simira z Kobry 11.