JASON_X

Myslím, že ze zápletky tohohle bijáku se musí všem pravověrným feministkám ježit všechny chlupy na nohou. Protože blbka Žeňa, (jejíž představitelka mimochodem vypadá trochu jako mladá Naomi Watts), po přistihnutí svého milého in flagranti s jakousi flundrou, nejen že onoho hajzlíka nepodřízne, nesní jeho srdce a nevypije mu mozek, jako by to udělala každá normální ženská, ale stále ho miluje natolik, že se ho k sobě snaží připoutat nějakým pochybným cikánským černomagickým rituálem. No a jak už taková falešná, nepřirozená láska může dopadnout, vytušíte jistě sami. Třeba tak, že náklonnost očarovaného jinocha bude mít poněkud nezdravou formu... Film mě zaujal o poznání víc, než obdobné americké fláky, protože i když obsah je blízce příbuzný, forma je přece jen trochu odlišná. A trochu odlišné je i finále. Rusové na to jdou zkrátka trochu jinak, což je příjemně osvěžující. Jo a pokud někdo film sleduje v anglickém dabingu, a ne v originální verzi, tak... tak dobře mu tak.

Otravně feministická comicsovka, která záhy po nádherně temném začátku sklouzne a zabředne do bahna obvyklého melodramatického patosu, infantilního humoru, stupidního děje a nudného (hlavně babského) tlachání, a kterou stojí za to vidět jen v případě, máte-li v oblibě trikově nabušené akční vizuálno. Malé bezvýznamné plus za tlustého plesnivého vousáče Red Guardiana Alexeje, za přesvědčivého superzáporáka Drejkova, za Solovjov Ejr a tak podobně. Ale u všech ďasů, že tu Jelenu tedy hrála übernesympatická pizda...

Začíná to moc moc dobře, vskutku jako classic horror story, který natočila nějaká parta nadšenců do slasherů a vyvražďovaček, podle jednoduchého a stokrát vyzkoušeného návodu: nechat se inspirovat žánrově příbuznými fláky, potom vzít z každého malý kousek, ty pak umně poslepovat k sobě a stvořit tak dalšího člena horrorové rodiny, sice neoriginálního, zato tuze zábavného a vydatně relaxačního. V průběhu první hodiny jsem to viděl na čtyři až pět, to podle závěru. Ovšem běda, tenhle rejža, vlastně celá smečka rejžů a scénáristů, chtěla být originální a zatoužila stvořit něco s přesahem a s ocasem. A ze slibně se rozehrávajícího béčkového krváku s leitmotivem černé magie, se v závěrečné třetině rázem stane trapná groteska, která plynule přejde v angažovanou satiru a banální, sociálně-kritický exkrement.

Terraformace Marsu proběhla v neurčitě vzdálené budoucnosti  natolik úspěšně, že se na něm dá nejen dýchat, ale že to na něm i vypadá úplně jako na Zemi, třeba v Jižní Africe. Ale pozor, stačí projít tunelem ve skále a na druhém konci rázem potřebujete dýchací masku. Naštěstí aspoň Marťané pozemského původu nemají problém s jídlem, které berou bůhví kde, protože všude jsou jen šutráky a písek. Navíc mají i jídlo pro prasata a pro slepice. A z kohoutku teče voda, je jedno odkud, hlavně že teče. Tak dost ironie, tohle scífko zkrátka není příliš "sci", jako spíš "fi". A taky "psí", tedy psychologické. Rádoby. No ono vlastně psychologické ani moc není, protože postavy se často chovají a mluví úplně nepochopitelně až idiotsky. No tak má aspoň slušnou výpravu a pomalou, zasněnou, hodně příjemnou atmosféru, to jo, na tom si trvám. Rád bych taky napsal, že má i charismatické a zajímavé herce, ale to bohužel platí jen o tátovi, mámě, malé holce a vetřelci. Ta malá holka totiž nikdy neměla dospět, neb její nesympatická představitelka se zpruzeným xichtem a afektovanou mimikou mi citelně otrávila druhou půlku filmu.

Pseudohistorický telenovelický blábol, v porovnání se kterým je Jakubiskova o rok starší verze hodnověrným historickým dokumentem, škoda jakýchkoliv dalších slov. Jediné pozitivum filmu je (aspoň pro oko mužského diváka) krásná Julie v hlavní roli... která si mimochodem tenhle nudný a hloupý film sama pro sebe napsala, zrežírovala i hudbou opatřila. Takřka renesanční to žena.

Že v plebejské Americe chovají k aristokratickým upírům antipatii (a naopak mají náklonnost pro páchnoucí lykanská zvířata), je všeobecně známo. V lepším případě jsou zobrazováni jako nesympatičtí elitářští snobové (Underworld), v horším jako animálně primitivní krvelačná monstra (Priest, From Dusk Till Dawn aj.). A zde je dokonce nosferatu zkarikován do podoby mentálně retardovaného chcípáčka, trpícího nedostatkem sociálního kontaktu, a hlavně neschopného samostatného života, tedy ulovit si sám něco k snědku. Kde jsou jeho upírské superschopnosti? Tvůrci mu všechny pověstné přednosti odebrali, ale slabosti naopak ponechali (sluneční svit). Ale lhal bych, že jsem se na tuhle alternativní upírskou "festivalovku" díval s nezájmem, naopak, moc mě bavila, i když určitě ne tolik, jako vzdáleně příbuzný Låt den rätte komma in. A nepříliš působivou a necharismatickou postavu staršího bráchy plně vynahradila schizoidní sestra, hubená nordická bestie, pro kterou podříznout chlápka a vykrvit ho do kbelíku je zhruba takový "problém", jako skočit se síťovkou pro mlíko a rohlíky přes ulici do sámošky. Rád bych tuhle dámu ještě někdy viděl v podobně deviantní roli.

Film hodně divný, ale zároveň i hodně zajímavý. Variace na sérii The Cube? Paralela s Lemovou planetou Solaris, která zhmotňovala lidské vzpomínky a tužby? Psychoanalýza? Klaustrofobistika? Fantasmagorie o fantasmagorickém experimentu nějakých fantasmagorických mimozemšťanů? Fantasmagorie o posmrtném životě? Bizár od poťouchlých tvůrců, který nemá hlavu ani patu a hledat jehož nějaký smysl je úplně nesmyslné? Asi od všeho trochu. Vždyť říkám, zajímavý film. / A ano, myslím že darkrobyk to rozlouskl naprosto správně, že mě to netrklo...

V pohodě bych překousl fakt, že zápletka je třeskutě blbá jak v osmdesátkových devadesátkových videobéčkách, protože film se nebere vůbec vážně, chvílemi je to čistokrevná parodie a chvílemi stoprocentní haluz (ruský závěr). Ani mi nevadí, že tři že čtyř herců jsou černí, protože jsou to samozřejmě klaďáci a aspoň jsou všichni určitýho pohlaví a ne neurčitýho. Beru, že v blízkobudoucí armádě je na velících postech víc ženskejch než chlapů, protože chlapi už jsou nejspíš většinou vykydlený těma bělozubama nebo kým. Ale srát mě od prvních minut stupidními scénami ze stupidního rodinnýho života, s "ajlavjúdédy", s roztomilou dceruškou, s patetickými kecy a s podobným nechutným středoproudovým sajrajtem, tak tím si to teda u mě tvůrci fakt parádně podělali. A z herců a hereček mě nezaujala ani tak sterilní kráska Yvonne, jako její filmová máma Betty Gilpin s prapodivnou mimikou, která jí občas probleskla v ciferníku. Ale oproti The Hunt z r.2020 tu působila skoro normálně.

(spoiler) Tři dějové roviny: Válka, Výprava a Vyšetřování, umně sestříhané a spolu pospojované. Zprvu mi příliš nesedl ani černobílý, ani záměrně zrnitý kinofilmový obraz, protože třeba válečné výjevy byly podle mne "dobově nekvalitní" až zbytečně přehnaně. Ale nějak jsem si po čase zvykl. Naopak chápu snahu většiny současných ruských filmařů vykreslovat totalitní sovětskou realitu ne snad přímo idealisticky, ale aspoň sympaticky. Vždyť v CCCP žily relativně spokojeně desítky miliónů duší, je to nedílná součást ruské (nejen) historie a na spoustu událostí ze sovětské epochy můžou být Rusové (nejen) právem hrdí. A nepochybně existovali i vzdělaní a volnomyšlenkářstí důstojníci KGB, a čestnost a moudrost občas vítězila nad podlostí a hloupostí. Děj seriálu je pestrý a záživný, skvělé jsou válečné sekvence, realistické obrazy z Ďatlovovy expedice, občas divoký eastern, občas něco metafyziky a paranormality a asociace na X-Files, nemůže samozřejmě chybět ani červenoknihovní lovestory. Závěr se dal samozřejmě očekávat a tvůrci pochopitelně přijali oficiální verzi o lavině, ale naštěstí do příběhu přibalili i něco "nadpřirozena", jako mimosmyslové vnímání, šamanismus, okultismus nazistů a jejich údajné kontakty s okultisty tibetskými. Přesto jde o seriál většinový, středoproudový. A ke středoproudovému seriálu patřily i vypjatě melodramatické poslední okamžiky členů výpravy, kteří se tak dlouho vzájemně obětovávali jeden pro druhého a odmítali se opustit, až nakonec všichni svorně zemřeli. A dost možná to tak nějak ve skutečnosti i bylo.

Z mých nemnohých (a pasivních) setkání s latinskoamerickými telenovelami mi jasně vyplývá, že tamní populace je v průměru ještě mnohem jednodušší (hloupější), než populace třeba evropská. A tak je Gruta možná v Brazílii považována za standardní filmový horror a její trapnost a zoufalost bije do očí jen mizivé promile diváctva. Já to vidím tak, že mladý, filmařsky polovzdělaný a sebereflexe neschopný rejža, nakoukal v televizi něco málo horrorových béček, a jeho přehnané sebevědomí mu jednoho dne potměšile nakukalo, ať jedno takové taky vyrobí. A voila, žalostný výsledek podle jeho vlastního scénáře posuďte sami. Připadal bych si opravdu hloupě, kdybych měl jeho "dílo" kriticky rozebírat, asi jako kdybych měl psát třeba kritiku k filosofickému pojednání desetiletého dítěte. Jen mu řečnicky doporučím, že když už nemůže pro své výtvory sehnat aspoň průměrné herce, ať si na nějaké brazilské Heurece sežene aspoň průměrný mikrofon. No, vlastně jedno malé plus dám, na pěknou představitelku jeptišky Karolínu se dalo koukat, když tedy na sobě zrovna neměla hábit s plachetkou, třeba ve vaně.