Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (240)

plakát

V jako Victoria (2010) (seriál) 

Typická puberťácká komedie o starostech hlavních postav. Písničky jsou fajn, herci také, některé díly jsou nudné, ale jindy se těšíte na pokračování. Prostě průměr.

plakát

Vnitřní slunce (2017) 

Nudný, dlouhý, prázdný, sem tam vtipný, mučenlivý, banální, tichý..a mohla bych pokračovat. Nic pro mě. Dialogy moc dlouhý, nezajímavý, a nejvíc mě dostal monolog Depardieuho. Ne..za mě teda rozhodně ne.

plakát

V pasti času (2018) 

Tak tohle bolelo. O čem to vůbec bylo? Vydržela jsem 40 minut, ale vzdala jsem to,protože pokud ani po tak dlouhé době nedokážete rozpoznat děj, tak to zbytek filmu nezaachrání.Jediný co, tak že je to hezký..pro 3leté dítě.

plakát

Všechno úplně všechno (2017) 

Trochu zklamání, a trochu očekávané. Tak nějak nevím. Určité pasáže byly milé a úsměvné, chytly za srdce a bylo to sladké. Některé bych si zase dokázala představit, že by tam vůbec nebyly. Snaha o udržení nějaké zápletky docela marná, o Ollym víme velký kulový. Nebylo to špatný, ale teď vím, že bych asi byla akorát naštvaná, kdybych za to ty peníze do kina dala. Furt nějak tápu, zda se mi to vlastně líbilo, anebo ne. Zatím jsem přikloněná spíš k tomu, že jo, a doufám, že to není jen proto, že Nick je tam sakra sexy, a být Madeline, taky zdrhnu z domu. Celkový dojem je takový, že knížku asi ani nemám potřebu číst.

plakát

Všechny prachy světa (2017) 

Moc dlouhý. Zbytečně dlouhý. Námět vůbec nebyl špatný, celkově ani ten film. Ale mezi 30. a 115. minutou byla hrozně vleklá odmlka, která se dala zkrátit na 20 minut. Snažili se vždy o nějaký zvrat a takhle pokračovali asi 3x, a to už je pak nuda. Ale jinak celkem fajn komedie s prostředím lahodící přesně mým očím. A Mark tam byl sexy. Jo..to mi vlastně stačí. Řím a sexy chlap.

plakát

V zajetí démonů (2013) 

Já horory vůbec nemám ráda. Ne protože by mi přišly na jedno brdo, ale protože jsem prostě poserout. No, ale občas mi to nedá, a ráda si dám pohov od těch hipsterských filmů, co mám tak v oblibě. A pokud to točí James Wan, u kterého naprosto obdivuju kameru, atmošku a lekačky, tak to zvládnu. Že teď nevylezu z postele ani na záchod, to už je věc druhá. The Conjuring je možná tématem trochu věčně omílané téma, rodinu straší duch, chce vraždit, tak si najmeme vymítače, a ti nás zachrání. Jenže Wan tomu dokáže dát takové grády, že jste podělaní až za ušima už od začátku. No, a já fakt miluju tu hudbu, která tomu dodává říz, stejně jako u Insidious. To ani nemusíte vidět nic, jen černo, ale stačí do toho ty housle, a mám tu jeden bobek za druhým. Stejně jako jeho lekačky. Pokaždé, když se kamera zastaví, nebo snímá tím způsobem, že vidíte jen před sebe,nikoliv nezabírá velký celek, no tak čekám, co by se asi mohlo stát. Zatnu ruce v pěst a zatajím dech. No, a ono nic. Tak vydechnu a BUM! U těch hororů fakt nemusím ty happyendy, protože mi to pak zkazí celkový ten dojem. Nicméně jsem si vybrala svou dávku duchařiny na další měsíc dopředu, a jdu kouknout na nějakou slaďárnu, a pak si možná konečně dojdu na ten záchod, aniž bych koukala pod postel.

plakát

V zajetí démonů 2 (2016) 

Nesrovnatelně lepší než jednička. Ve všech ohledech. Jestli je nebo není podle skutečnosti (i když se tvrdí, že jo) mě ani tak nezajímá (kecám, jestli se to fakt stalo, jakože jo, tak se nestěhuju do starých domů, NIKDY). Wan umí. Prostě jo. Ať si říká, kdo chce, co chce. Jeho kompozice, hra se záběry a vztahem figury a pozadí je pro mě naprostá špica jako u Finchera. Nebudu se tajit, že jsem asi 4x vylítla ze sedačky, protože to se vážně nedalo. Klučina, co seděl vedle mě, ze mě musel mít slušnou prdel, ale taky jsem mu mohla skončit na klíně. A ty děsivé scény jsou pro mě to nejlepší na hororech, což je fakt paradox, vezmu-li v potaz, že to je důvod, proč horory nevyhledávám. Příběh byl hodně poutavý, nečekala jsem, že by mě to mohlo až tak bavit, ale opravdu jsem hltala každou minutu. A co jsem už vůbec nečekala, tak to, že by to snad mohlo být lepší než Insidious, protože to u mě vítězí ve všech ohledech. Doladění filmu tak, aby působil pochmurně jako celé londýnské počasí, hudba, záběry, to všechno je pa rá da, ale ty střihy? Hlavně u začáteční scény. Sestříhat film je podle mě ta nejtěžší práce na tom všem, a proto obdivuju tu preciznost u některých filmů, hlavně tady. Jo, a taky palec nahoru za skvělý kostýmy! Myslím, že jeden z nejlepších hororů za poslední dobu (berte s nadhledem, nejsem znalec). I přestože zleva hráli Dinosaur Jr, nebo v sále někdo 5x spadl na zem nebo co, anebo hádka páru řadu přede mnou, zážitek mi to nezkazilo. Poznámka pod čarou – dnes to byla má nejhorší cesta domů, bála jsem se. Vážně…Jo, a až budu mít psa, tak ho taky naučím zvonit na zvonek, když bude chtít vyvenčit.

plakát

Vzkaz v láhvi (2016) 

Naprosto SKVĚLÝ! Já vážně nemám výtek. Můžu s naprostou upřímností říct, že Molanda tahle série potřebovala. Jsem unesená kamerou, střihy, zvukem, soundtrackem, atmosférou duchovna. Předchozí dva filmy byly super, měly dvojku, co film táhla. Měly téma, co dokázala posadit na zadek. Ale byla rezerva v režii. V tomhle díle není. Uchvátila mě hra s pohledy, snaha o něco jiného ,než co vidíme běžně ve filmech kolem sebe, hra se symetrií a barevností, ale hlavně hrátky s víceméně běžnými zvuky. To je prostě NĚCO. Taky Arcel trochu pookřel a házel tam jeden vtípek za druhým, což napomohlo k tomu, abychom neseděli s rukama křečovitě sevřenýma po celou dobu stopáže. Za mě dobrý,ještě víc než dobrý. Za mě 10/10. Mělo to švih, surovost, napětí, ducha severského thrilleru a vizuální líbivost.

plakát

Vzmuž se (2015) 

Tak tohle jsem nečekala! Nečekala jsem, že se z toho vyklube tak skvělá romantická komedie plná názorů mně známá. Uteklo mi to tak rychle, a vlastně mě mrzí, že byl konec. Zasmála jsem se a hlavně byla ráda za souhru osudu (scénáře). Získala jsem tím možná hned dva oblíbence. Zkrátka něco tak (pro mě) skvělého jsem přesně teď potřebovala. A ještě plus za úžasný soundtrack.

plakát

Waiting for Forever (2010) 

Tak prostý film, který je vlastně o ničem, si získal mé srdce na plné čáře. Nejen díky Tomovi, ale díky jeho roli. Když pronáší věty o lásce, o tom, co cítí k Emmě, srdce mi blahem plesá. Romantika, kde vlastně nedojde ani k polibku hlavních postav.Mé uši byly naprosto ohromeny soundtrackem. Škoda některých částí, které mohly být lépe natočené. Také si režisér mohl odpustit pasáže, které ukazovaly na minulost. Ale nevadí.