StepHood

Hoja hou na druhou, Párksoni. Podle mě se někde stala chyba a film se nazval „Doom“ omylem. Jinak si nedokážu tuto blbůstku vysvětlit. Skupina pitomých vojáků s patřičně tvrďáckýma jménama, jejichž muška byla asi stejně přesná jako močení opilce do záchodové mísy po tmě. Krom blbosti jednotlivých členů se jim stávají i naprosto úsměvné věci – v největší akci přestane jít baterka nebo zásobník upadne na zem (aby vojáka mohla řádně potrhat potvora). Celý film je o tom samém – BUM – mrtvý, zbytek skupiny se přiběhne podívat – pak se zase vrátí – BUM – další připraven pro pytel na mrtvoly. Moc dobrého dojmu nepřidal ani Dwayne, který společně se siláckýma pózami hláškoval hloupé vojenské řeči. Jedna scénka byla fajná – a to ta z první osoby – nicméně se koukat kvůli ní na celý film to fakt ne – radši si ji najít na YouTube. Co se týče příběhu filmu, nemá společného naprosto nic s tím příběhem ze hry. I když – jedna z postav řekla, že je to tam jako v pekle. No, tak asi se musíme spokojit s tímhle. Nehrát jako malý Dooma do zblbnutí, tak bych asi dal průměrné tři hvězdy. Nicméně jsem očekával nějakou kruto-akci, které se ovšem dostalo jednou. A to je na 100 minut vážně málo. Půl hvězdy za scénku z první osoby, půl hvězdy za muziku, půl hvězdy za úctu k hernímu Doomovi a půl hvězdy za Dwaynův očima-kulící pohled. Dvojka, a to s odřenýma ušima.

Hoja hou na druhou, Párksoni. K této parodii jsem se dostal stejně slepě jako Mičl k zápočtům. Byla by to ovšem neuvěřitelná škoda nevidět další skvělou komedii z dílny bratrů Zuckerových a Jima Abrahamse. Jedná se přesně o ten typ filmu, kdy většina fórků je opravdu střelených. S každým dalším zhlédnutím si člověk ale všímá dalších a dalších drobných šprýmů a úsměvných narážek. Opravdu jsem se dlouho nahlas u nějaké komedie nezasmál. Jako ukázka by mohl posloužit monolog zlého německého důstojníka: „Dovole abych vám připomněl, pane Riversi, že trest za vraždu je smrt zastřelením. Doufejme ve vašem zájmu, že seržant Krüger přežije.“ * zazvoní telefon, Němec ho vezme* „Jaký je stav seržanta Krügera? … ano … rozumím … dejte mi vědět, kdyby se jeho stav jakkoliv změnil“ *položí telefon* „je mrtev“. Je tedy hezké přivítat mezi Toppera Harleye (Žhavé výstřely), Franka Drebina (Bláznivá střela), Teda Strikera (Připutejte se, prosím), Jacka Colta a Wese Lugera (Nabitá zbraň 1) dalšího – Nicka Riverse. Bravo!!!

Hoja hou na druhou, Párksoni. A ty, Kulle, buď také pozdraven!! Vypadáš jako Herkules, ale chováš se jako Connan. Tvůj příběh také nepatří mezi originální – přece jenom útěk z vlastního království, snaha najít kruto - zbraň proti démonovi v těle ženy není nic ohromujícího. A co ta muzika během tvých soubojů? Rocková muzika plná kytar a bicích přece do takového filmu nepatří. Ale přece jenom – ze začátku mě spíše vadila, později jsem se opravdu více a více těšil na nějaké to práskání zlosynů – minimálně kvůli hudebnímu podkresu. Ty, a démonka jste si odehráli svoje, proti tomu nelze nic moc říct. Kulle Dobyvateli, tvůj příběh je na tři hvězdičky – sice neohromí, ale na zábavu určitě postačí.

Hoja hou na druhou, Párksoni. Tak rodina jménem Die Hard má nový přírůstek. Porod byl komplikovaný, ale dítě se narodilo. Jenom velká škoda, že se sourozencům moc nepodobá. Tak copak tu máme? : Jakýsi policajt a jeho synáček ničí vše v Moskvě, aby zastavili zlé padouchy. Akční scény střídají sentimentální chvilky otce se synem – a takhle to jde od začátku do konce filmu. Opravdu mě dojímal pohled na Johna, který litoval ztracených chvilek s jeho synkem. Smrtonosná past V ale skončí s dobrým koncem – rodina se dá do kupy a bude určitě žít šťastně až do smrti. Samotné akční scény byly přehnaně explozivní a destruktivní. Všechno, co mohlo vybouchnout, tak vybouchlo. Co vybouchnout nemohlo, tak se aspoň maximálně rozstřílelo. Kamera, co se rozmazává a k tomu bláznivé střihy moc akčním scénám nepřidávají (což je smutné u tohohle filmového žánru ). Dle mého názoru se neměla hlavní postava vůbec jmenovat John McClane. Už to totiž není ten správný policajt. Spíše starostlivý tatík s bouchačkou, co ničí bezohledně všechno kolem sebe. Jedná se o průměrný akční snímek, který parazituje na úspěšné akční sérii. Smutný to smajlíkson.

Hoja hou na druhou, Párksoni. Bruce Willis a John McClane – ti dva k sobě prostě pasují. New Yorský policajt McClane, který drtivou většinu filmu proběhá jen v tílku, bez bot a s Berettou, je proti obrovské přesile padouchů. Ale i tak budete věřit všem přestřelkám. Nejedná se o nějakého super-policajta, který jednou kulkou zastřelí tři zlosyny a ještě si stihne zapálit doutník. Naopak, s každou další potyčkou dostává čím dál tím více na frak (přesněji, na tílko) – ale to je právě to co dělá z Johna toho Johna, kterého máme rádi. Připočteme-li k tomu skvělého Hanse Grubera (pardon, Alana Rickmana samozřejmě) a nadupané akční scény, máme jasnou pěti hvězdičkovou akční jízdu. Co závěrem? Snad jen Yippee-ki-yay, „motherliker“!

Hoja hou na druhou, Párksoni. Ocelový muž (v originálním názvu Metal man nebo také Mental man) je hrdina, který získává mocné schopnosti s helmou (nezdravě parodující Iron Mana). Tato přilbice je vědeckým objevem hodného pana profesora, který s ní plánuje jen nenásilné využití – ale jak tomu už bývá, vždy se najde zlosyn, co by rád helmu pro sebe. A je tu filmová zápletka. Profesor před smrtí promění mladého studentíka v mocného Ocelového muže (proč se mu říká Ocelový nevím – spíše plastikový), který se rozhodne pomstít. Mrtvý profesor se ale objeví co by holografický Metal manův rádce (ehm, takový J.A.R.V.I.S. z Iron mana? Co? Co?) a vzniká tak skvělý tým. Začíná hodina a půl pláče a smíchu zároveň. Mezi Mental manovi zbraně především patří pěsti, kterými to nandává pěti dokola se opakujícím nohsledům hlavního padoucha. V poslední bitce dokonce vystřelí jednu (opravdu, celou jednu !!!) raketu. Jako další kruto-hi-tech vybavení musíme připočíst štít (aktivovaný slovem „štít“), skrytí obleku aneb návrat do civilu (slovem „skrýt“), kompletní neviditelnost (slovíčko „úplně skrýt“) a dokonce holografickou změnu obličeje (na to stačí jen pomyslet). Co se týče efektů, opravdu nelze vůbec nic čekat – zapnutý štít nebo již zmiňovaná raketa působí více než levně. Velice často se rozostřuje kamera, interiéry (což je 90% filmu) jsou jednoduché – profesorova laboratoř, dům Mental mana, místnost zlouna, domácí vězení a zlounova laboratoř – to vše bylo podle mě natočeno v režisérově domě. Na druhou stranu pobavila kalkulačka (ano, + ,-,* a / ), která měla symbolizovat číselník na otevírání „zkušební“ místnosti nebo dětský plastikový noktovizor ( s parádní hláškou jednoho ze zlosynů „vidím tě, skrčku … stůj a objev se, jinak zhebneš“). Už z tohoto krásného popisu samotného „filmu“ je jasné, že veškeré náklady se pohybovaly ve výši dvouměsíčního kapesného režiséra. Jedná se o komicky vyhlížející studentský projekt (v celém filmu bylo tak 20 herců), který horko těžko pobaví jednou a to jen díky amaterismu. Jako bonus je dobré připočíst český dabing, který opravdu dokresluje pitomost a ubohost Mental mana. Suma sumárum - znovu koukat už ne – začaly by mě krvácet oči.