Saraph

Afro byl v podstatě jedno z mých prvních anime. Ta animace mi ze začátku trochu vadila, ale nakonec jsem i uznal, že není vůbec špatná a dokonce jsem si ji i oblíbil. Dost mě dostal příběh, kterým si to tohle anime razí, nicméně když se díváte na nějaké 12-dílné kvalitní anime, uteče to jako voda. O to víc to uteče, když je to perfektní anime, ale jen na 5 dílů. Musím ubrat jednu hvězdu za uchvátanost. Samotný příběh je vlastně ještě mnohem kratší než 5 epizod, a sice kvůli dlouhým flashbackům.

Prostě jen OVA k původnímu anime, nic neobvyklého u těchto komediálních titulů. Přišlo mi to o něco horší než to původní, ovšem může to být i tím, že mě podobné komedie přestanou ke konci série bavit a na OVA se často dívám jen "z povinnosti".

Toto anime jsem si moc užil. Většinou se podobným kouskům vyhýbám, protože je naprosto nekriticky "házím do jednoho pytle". Proč se mi tohle ale líbilo? Mohla to být Tooru, která splašeně pobíhala sem a tam s baseballkou a odháněla kluky od její kamarádky? Asi. Už ani nevím, myslím si, že ty holky celou dobu řešily jen nějaké úplné pitomosti. Dnes bych se k tomu asi stavil jinak, ale když tohle anime vycházelo, děsně jsem to žral.

Než jsem začal psát komentář, musel jsem prostě počkat na konec. To je z důvodu, že mě tohle anime pokaždé dokázalo něčím překvapit. Kdybych měl svůj názor shrnout do jednoho souvětí, vypadalo by to asi takhle: Je to super, ale je to vlastně i docela blbost. MÍRNÝ SPOILER Konečně anime, kde si člověk nemůže úplně říct „Dobře, tohle je hlavní postava - ta přežije všechno." Ono se tam umírá a ne zrovna málo. Je to vlastně takový George R. R. Martin v japonském stylu. Boje jsou hezky udělané, není to taková ta Dragon Ball nuda. Co se mi ovšem dost nelíbilo byly ty kecy. Každý furt mele něco o morální stránce a každý furt někomu něco vyčítá. To by tak nevadilo, ale ono to často zní opravdu kýčovitě. Nebudu si nic nalhávat, scénáře v anime většinou nebývají nějak extra kreativní, ale tohle byla tedy síla. Akame ga Kill! ovšem není žádné intelektuální anime, tudíž toto se dá jakž takž ještě překousnout či přeskočit. Mimo to si myslím, že čtyři hvězdy jsou zasloužené.

Není to sice hentai, ale s prominutím se tam furt jen p*cá a p*cá! Příběh žádný, tak, jak byste to mohli čekat. I tak se mi na tom něco líbilo.

Oproti původnímu anime se zde kromě sexu neděje fakt už vůbec nic.

American Sniper si to nemíří úplně k nějakému konkrétnímu cíli. Je to prostě o zachycení života ženatého muže ve válce. Když se na to pak člověk dívá takhle a nečeká žádné extrémní vyvrcholení, v podstatě je to v pohodě film. Alespoň mě znovu neotravovali s přehnanými emocemi a podobnými levnými zlatými doly dramatu.

Z mého pohledu je Another průměrná, možná mírně nadprůměrná podívaná na postavičky pohybující se ve škole s pochmůrnou náladou. Když se prokoušeme přes kvanta nesympatických postav volící tvrdá slova, máme tu roztomilou holčičku s páskou přes oko Mei a nějakého hlavního hrdinu, který ničím nevyčnívá ze standartu hlavních protagonistů. Velikým plusem je ovšem kvantum krve a v zápětí několik zkamenělých ksichtů, kteří na to nemají žaludek. To všechno doplňuje roztomilý závěr, u kterého se člověk snad i zasměje.

Viděl jsem tohle až po shlédnutí hraného filmu, který sice není žádným zázrakem, ovšem stále podle mého stojí za shlédnutí. No ale teď k tématu: Assassination Classroom zaujme především nápadem. Ano, máme tady kvanta anime ve školním prostředí, ale kolik z nich má skutečně nějaký cíl, než jen chodit sem a tam, bavit se o jídle, atp.? Občas mi připadají otravné opakující se fráze jako „looking forward to your assassination“ a zejména trapná je hlavní postava, o které, nebýt toho hraného filmu, bych si byl polovinu první epizody jist, že je to holka. Dokonce je i ženskou dabován, což ale není v anime nic nového. Celkově to ale působí docela chytlavě a ty 3-4 hvězdy si to podle mého názoru zaslouží.

Kdyby každá epizoda měla kvalitu této, byl by to naprosto boží seriál.