Brisingr

Na film jsem se odhodlal jít i navzdory ohlasům na csfd, které nešetřili kritikou. Bál jsem se skoro, že mě snad v kině přepadne dávicí reflex a poletí to až do první řady. Tak jsem pro všechny případy vzal kýbl a směle vyrazil. A byl jsem mile překvapen. Z komunity československé filmové databáze se nejspíš stává Klub přátel vyšívání, protože tenhle film je vážně super. Nic náročnýho, zdravě kokotský... Ale má to odpich, nápad a vtip.

Střílení, krev, děvky, chlast a ... Zlatovláska! Nic proti. Všechny tyhle věci by fungovaly dobře, kdyby to byl pohádko-hororovej nářez ála Tommy Wirkola. Ale...není. Jitce Čvančarové nic nevyčítám, ta hrála tak hrozně proto, že měla evidentně hlad a nutili jí aby se před kamerou hýbala. A to musí dát při její váze dost námahy. Takže Jituš, nevadí, dej si něco dobrýho na nervy. Stránskej vyprcanej má super hlas na dabing, ale jakmile někam strčí ten svůj rypák, tak je to vždycky průser. Dolanský to jako postiženej českej Jack Sparrow zkoušel zachránit, ale měl asi tak velkou šanci na úspěch, jako kdyby někoho rozmázl vlak (znáte to, ruka sem, noha tam, hlava za stěračem...) a zkoušeli byste mu dávat umělý dýchání. Ale snaha byla, řeknete si. No a dvojice hlavních "hrdinů? Marta Dancige- cože? Krom toho že její jméno zní jak když se na matrice někdo vožral a zkoušel popsat německy cestu na veřejné toalety, je fakt ošklivá. Nedivím se Honzovi Čičinovi, že je na kluky. Jsem pro, dát mu Oskara za herecký výkon. Nejenže dal pusu holce (!), ale on dal pusu této, řekněme alternativně vizuálně působící osobě ženského pohlaví, udržel obsah žaludku v žaludku (alespoň po tu dobu co běžela kamera), a dokonce se tak nějak zašklebil, že se mu to jako líbí. Hrdina... Takže snad jedinej sympaťák byl sado maso kníže, co má ručnici proklatě nízko u pasu, ale bohužel neumí plavat. To mě rozplakalo. Jako ostatně celý tento žalostný kinematografický pokus.

Už to není jen popis útrap a trmácení se neznámými zeměmi. Více než v kterémkoli předchozích snímcích je zde znát důraz na filmovost. Na to, aby film působil dobře jako propracovaný celek. A za to palec hore. Cítil jsem se spíše jako na dobré komedii, než na dokumentárním filmu. Bavila mě i věčně naštvaná Dominika, která to však měla s textem oproti ostatním členům ulehčené, protože většinu času vyplnila tím, že padala z motorky a ležela rozplácnutá na zemi...

Vichr z hor, chata zapadlá kdesi v horách Wyomingu a osm mužů, kteří si vzájemně nevěří a podezřívají jeden druhého. Když k vzájemné nedůvěře připojíme spory mezi ctihodnými pány kvůli nedávno skončené válce severu proti jihu a vyřizování si osobních účtů, napadá mě otázka: Jak může někdo říct, že je film zbytečně dlouhý a nudný? Kdybych neměl otlačený zadek od sedačky v kině ani by mě nenapadlo, že ta parádní přehlídka filmového umění trvá tři hodiny. Originální, ujeté, vtipné, cynické, přitažené za vlasy. Zkrátka opravdu skvělé! Tarantino si věří čím dál více a jeho tvorbě to zatím jen prospívá.

Za originalitu, vtip a odvahu rozčeřit něčím podobným jinak stojaté a místy až zatuchlé vody české kinematografie. Příběh zkrátka není tak důležitý.

Ano, ano, ano...Chápu přípomínky některých recenzentů typu: Film má banální zápletku, dialogy nejsou nijak zvlášť výjimečné. Ale obratem namítám, že všechny tyto věci jsou do filmu účelně zakomponované. A jen tak mezi náma: Kdo by se stejně díval na válečnej film kvůli propracovaným dialogům...? Ty necelý dvě hodiny jsem seděl jak přikovanej a ani mě nenapadlo přepnout na jinej kanál, kde právě běžel pořad se spoře oděnými slečnami. Film mě do sebe vtahoval jak magnet. Všechna ta syrovost, krev strach, bomby, všechno to působilo dost uvěřitelně, až mi z toho místy naskakovala husí kůže. A o to ve válečných filmech přeci jde. Krom detonací bomb a "bezduchého" krveprolévání navíc snímek umě poukazuje na to, jak válka změní každého, kdo si jí projde. Takže po takovým hodnocení asi nemůže přijít nic jinýho než pět hvězd...

Zjevení. Zářná fata morgana v nekonečné mrtvé poušti českých sitkomů. Můj nejoblíbenější díl je Prohibice. "Všichni v parlamentu vystřízlivěli! Mirek běhá po chodbě a křičí, že pozavírá všechny zloděje. Kníže se vzbudil! Ty vole jestli vystřízlivý i komunisti, tak jsme úplně v prdeli....."

Úžasné! Tak trochu gerontofilní, chvílemi tak trochu necitlivé, se spoustou známých ksichtíků a s Ralphem Finesem navrch. Moc pěkné vykreslení jednotlivých postaviček a kulis, ale především celkový charakter vyprávění a atmosféra filmu je to, co dělá snímek neopakovatelným (minimálně do dalšího ohlášeného konce světa, když ten minulý nevyšel...). A Ralph Fines alias monsieur Gustave? Ten chlapík se mi líbí už delší dobu. Po Grandhotelu si však plně získal mé (heterosexuální) srdce! Takže hudlana a Oskara! Kdosi ve své recenzi o filmu napsal: "Hravá omalovánka". Ano, to je nejvýstižnejší shrnutí těch 100 minut, při kterých jsem se ani jedinou vteřinu nenudil...

To je ono! Konečně první světová tak, jak ji máme rádi. Spousta krve, tuny munice, bahna a mrtvejch (potenciálních budoucích) nácků. Prostě všechno jak má být...

Škoda, že se David Schwimmer zmohl jen na nevěřícné, vystrašené a nechápající pohledy. Jinak by mi možná i přišlo líto, že tento snímek není známější. I bez Schwimmerových připitomělých výrazů však filmu cosi chybí. A když zalovím v pojmech ve své hlavě a vyhnu se všem urážkám, neslušnostem a sexuálním pojmům (což je velice těžké, neboť jsem právě vymezil většinu své slovní zásoby), to něco je - ucelenost. Ale tak zlé to zase není. Za mě sympatických 3,5.