Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (40)

plakát

Godzilla (1998) 

pokud v tomto filmu nehledáte hlubší myšlenku, vždy se vám prostě musí líbit. Je to taková komedie s velkými značně nedomestikovanými zvířátky,a postavami, které kromě umírání mají na starost házet jeden fórek za druhám. Těm frkům se musím pokaždé smát. No.1. je Jean Reno a jeho žvýkání ve stylu 'vypadá to emericky' :-D

plakát

Přepadení 2: Temné území (1995) 

Má první segalovka, nikdy nezapomenu na to nadšení při jejím sledování. Dnes už z filmu až tak unešená nejsem, ale stejně musím hodnotit plným počtem bodů, čtyři za film a bojový scény a poslední za nostalgii

plakát

Sex ve městě (2008) 

Na seriál nedám dopustit, ale film tak nějak nenaplnil má očekávání. Líbí se mi, že byl tečkou za za šesti sériemi, kde konečně zazvonil i po všech peripetiích zvonec a botičkám byl konec, ale opravdu to chtělo ubrat. Moc barev, moc top a mega drahých značek, moc hypermoderních věcí prostě moc všeho. Už v seriálu bylo takových věcí vrchovatě případně přelitě, ale ve filmu když to tak přirovnám, bylo krom sympatického ukončení příběhu a znovu setkání s úžasnou partou, všeho vylitě.

plakát

Sněhurka (2012) 

ne nešlo to! nešlo se nedívat na to hrozný obočí! Ono by ta jeho upravenost stejně celé dílko moc nezachránila, ale byla to taková hustá třešíňka nad okem. Celkově mi tato popelka přišla barevná jako kanárek, který má potřebu stále zpívat operetky okolo 'napucaných' šatiček zlé macechy. Hvězdu si zaslouží snad jen vstup do zrcadla, druhá je za nostalgii po zprznění mé v dětství oblíbené pohádky

plakát

Cesta (2009) 

nejde nefandit, nejde nepoposedat když si říkáte uteč uteč a okusujete si nervózně nehty, a hlavně nejde si neříkat, nee doufám, že nic takového nepřijde, protože kdyby jo, vše vypadá tak opravdově .. Moc dojemný film který mi zvednul všechny chloupky na zátylku a zádech po tu celou dobu co si říkáte, jak bych se zachovala ve stejné situaci? A kolik lidí by se chovalo jako ti filmoví zlí?

plakát

Parfém: Příběh vraha (2006) 

co původně začalo jako přepínání při reklamě se nakonec zvrhlo v přilepení se na sklo televize. Přiznávám dle programu názvu a hlavně žánru jsem film přešla a zaškatulkovala jako 'nic pro mě'. Po náhodném přepnutí jsem však do dvou minout škatulku vysypala, a opravdu užasle sledovala a rozhodně nelituji. Krásný umě podaný film v přirovnání na tehdejší společnost načichlý na jedné straně pařížskými stokami, na druhé libí-my vůněmi. Ostatně jestli ona ta hierarchie není podobně i dnes..

plakát

Matrix (1999) 

Neznám moc jiných, a spíše jiných, než moc filmů, které obsahovaly tolik převratného minimálně v scifi sféře. Filmů, jejichž novátorské triky hlášky a situace se tolikrát objevovaly zkopírované či převzaté v neuvěřitelném množství jiných snímků. Příkladem může jít Neova "gymnastika" na budově mrakodrapu, kdy do té doby nevídaně uhnul kulkám nebo už v podstatě do hovorové mluvy zabředlá hláška, žijeme v matrixu. Je to zkrátka kult, a tím už navždy zůstane.

plakát

Gladiátor (2000) 

nemůžu za to, vážně ne, ale film jsem 'viděla' čtyřikrát a pokaždý jsem usnula. Jen díky tomu že jsem usnula pokaždý v jiné části, tuším o čem je a rozhodně zhodnocuji, že by potřeboval pořádný zásah ve střižně, poté by byl možná i dobrým snímkem.

plakát

Profesionál (1981) 

upřímně? nesnáším dramatické akční kriminálky tohodle typu, vlastně ani Jean-Pul Belmondo mě nedonutí vzdychnout, pokud mě ovšem nestřelí pistolí rovnou do hlavy, to by však byl poslední výdech/vzdech a to odmítám počítat. Co nebo spíš koho miluju je Ennio Morricone a konkrétně v tomto filmu jeho hudební úžas Chi Mai. Ať si myslí kdo chce co chce, Morricone je pan skladatel a bez jeho přispění by filmová hudba součastnosti rozhodně nebyla tam kde je

plakát

Kytice (2000) 

Úplně poprvé jsme zfilmovanou Kytici, stejně tak tu knižní, měla v rámci školy povinnou, tudíž nenáviděnou a to jsem ji ještě ani neviděla. Už v půlce na ní však 'něco bylo'. Podruhé jsem ji shlédla rize ze zvědavosti, kdy už sledování bylo zajímavější, protože bylo dobrovolné. Do třetice všeho dobrého jsme ji shlédla po přečtení Erbenových básní a líbí se mi čím dál víc, na pět hvězd stále ne, ale zasloužila by čtyři a půl. Už jen pro to, že natočený film podle knihy vidíme dnes často a už je to v podstatě pravidlo, ale pustit se do zfilmování básně a udržet vizuálně to všechno co verše obsahují, před tím opravdu smekám