anais

Je to nesmysl, vůbec jsem to nepochopil, ale často jsem se smál a velmi rychle to uteklo. Hlavně s těmi důchodci je to fakt směšný, ale tak nějak mi to přijde lepší, než vážně se beroucí a zdlouhaví Transformeři. (je otázkou, zda se i tenhle film nebere vážně, ale to by snad ani nebylo možné :) )

Věrné předloze, jak to uměli snad jen ti Rusové. Není to zajímavé vizuálně, herecky, ani jinak. Je to prostě jen film s neopakovatelnou (trochu televizní) atmosférou dětských dobrodružství osmdesátých let. A to je velká pochvala.

Navnazen Disneyho vizuálně propracovanou verzí ze 60.let "In search of the castaways", nejprve jsem se trochu vyděsil - herci působí velmi teatrálně, scénické provedení kajuty v lodi Duncan bylo, řekněme velmi strnulé, mezititulky u zvukového filmu působí také dost nesebevědomě... ale jak se příběh začal odvíjet, víc a víc se mi líbil Čerkasov v roli poplety Paganela (herci bylo teprve 35 let!), a celé dobrodružství, byť odvyprávěno trochu primitivně, dýchalo přímočarou upřímností a ideály Verneovy předlohy. A přesně se potvrzuje, že zatímco v Americe je Verne vnímán spíš jako autor akčních a futuristických příběhů, v Evropě, potažmo v Rusku, jeho příběhy dostávají autentický nádech nostalgie a romantiky.

Po 20 000 mil pod mořem druhá Disneyho adaptace Verneova románu, tentokrát Dětí kapitána Granta. Film je zaměřen spíš na dětské publikum, tak je v něm více písniček a infantilního humoru. Po technické stránce se však jedná o perfektní práci plnou úžasných "matte" maleb, a pár z dnešního pohledu trochu legračních, ale na tu dobu docela obstojných trikových scén využívajících miniatury (podobně jako to dělal například Karel Zeman v Cestě do pravěku).

Po všech stránkách lepší než první díl - doporučuji shlédnutí za sebou, ten rozdíl je opravdu markantní. Víc humoru a méně "jízd na horské dráze", které v jedničce sloužily pouze pro předvedení 3D. Různých průletů a honiček si tu člověk užije také, ale působí to realističtěji, a měl jsem pocit, že to aspoň trochu posunuje děj a není to tak samoúčelné. Výrazným plus je fakt, že místo všeobklopujícího klíčování na blue screen se tvůrci spolehli na reálné lokace doplněné fyzickými rekvizitami a digitálními triky pouze v potřebném množství. Film už tak nepůsobí jako slepenec špatných triků z televizního seriálu, ale jako skutečný velkofilm pro děti, přeplněný množstvím tu více, tu méně vtipných nápadů, které zaručeně udrží pozornost až do konce.

Adaptace knih Julese Vernea jsou prakticky od počátku 20.století v Americe brány jako čirá zábava, přímočará akce a výkladní skříň dostupných trikových možností. Tak je tomu i v Případě Cesty do středu země z roku 2008, která je ze své podstaty spíš filmem pro děti, a snaží se upoutat hlavně na 3D efekty. Ty tu jsou použity způsobem, připomínajícím jízdu na horské dráze v zábavním parku. To by teoreticky stačilo, ale film působí trikově odbytě a lacině. Brendan Fraser jako šestákový hrdina opět dokazuje, že by mohl jít ve šlépějích Harrisona Forda, jen by potřeboval lepší film.

Sympatické obsazení nezachrání předvídatelnou koncepci, ve které se dva diametrálně odlišní hrdinové v podstatě stanou přáteli (nebo chápajícími se nepřáteli) v těch nejtypičtějších holywoodských mantinelech. Film nejde nikdy na dřeň, a ze životních eskapád dělá líbivé scény, které působí příjemně retro, ale to je tak všechno. Je to rutina a hra na jistotu.

Sčítání a odčítání ženských figur - do jedné tlusté, do tří hubených, do dítěte atp... proměny v plném proudu. Za zmínku stojí, že ve snímku figuruje identický zadní prospekt, jako v Le Portrait mystérieux z roku 1899.

Na tabuli nakreslená dívčí hlava v Meliésových rukách ožije, a on ji napíchne na velký meč! Už to není pouze o stop-tricích, ale i chytrém využití dvojexpozice.

Časté téma Meliésových filmů. Ďábel začne dělat neplechu (tentokrát na zámku) a poslouží tak k předvedení celé řady Meliésových triků. Nakonec ho vyžene křesťanský kříž. Zajímavé je, že narozdíl od většiny ostatních autorových filmů kamera mění svou polohu vůči hercům a dekoraci - jednou je z blízka, podruhé z větší dálky...