ForGump

Čekal jsem to horší.. bylo to jen vtipné, kde nemělo a podivně úchylné. Celkem srovnatelné s Marvels, ale se symptičtějším castingem, každopádně nepodařené a brutálně odfláklé. 30%

Potomci lidí bylo první co mě napadalo při sledování v trošku light, ale i tak emotivní, verzi. Garland je mistrný režisér, který svými inscenačními schopnostmi přivádí diváka na pokraj nevolnosti. Je to film o rozvrácené Americe ale především o novinářích, kteří to dokumentují a je to velice nepříjemné, přesto brutálně zdařilé. Hlavně se to s ničím nemaže, a to je to co všichni potřebujeme. Scéna s Jessem Plemonsem je jak z jiného vesmíru a mám z ní husí kůži, jakmile si na ní vzpomenu. Body tomu ubírá mírné neuspokojení z psychologie postav a pak až trošku moc přestřelené, byť nekonvenčně střižené, až Emmerichovské scény. Jinak se ale velmi vyplatí si to celé s hlavními čtyřmi postavami prožít. 80%

Nebylo to špatné, ale bohužel hlavní kostra příběhu je vlastně strašně omšelá. Někdo se dostane úplně nevinně do konfliktu s gangstery (včetně té zápletky s autem, kterou jsem už viděl v nějakém padesát let starém francouzském filmu) a pak jen zbývá čekat, co z toho bude, ale upřímně bylo to opět nečekané, co se ze záhady kufříku vylouplo a Coenovi asi respekt za to, že zůstal do jisté míry v tomto ohledu originální. Musím říct, že nebýt toho, že je to celé hlavně o vynikajících ženských lesbických postavách, které hrají Quelley a Wisvanathan, tak bych byl asi přísnější, ale ony dvě tomu dodávají šmrnc a člověk si je oblíbí. Naštěstí místa plná Coenovského podivna tu nejsou tak časté jako jsme zvyklí a celkem rychle to i uteče, ale bohužel nic převratného. Jen taková jednohubka. 60%

Guadagnino je jinej vesmír. Vstyčený prostředníček úplně všem, kdo čekali romantickou komedii se Zendayou. Nehoráznost ve své jinakosti, démonickém snímání, režijními nápady a Reznorem s Rossem, kteří tím intenzivně dunivým technem musí všem totálně vyjebávat mozek z hlavy. Na konci Rivalů jsem se jen bezostyšně usmíval a byl rád. Miluju to! 9/10

Velice krkolomná báchorka o večernici, která se v posledních chvílích stane nečím ještě podivnějším a ještě více nefunkčním. Hlavně je to celé takové mdlé. Pokus o český lekací film nevyšel nijak zvlášť. Používání hudby přesně jako v Hollywoodu, kde to ve chvílích děsu praští do nějakého hidebního tělesa či něco zakvílí a práskne do oken. No jenže v tomhle těžko nacházím nějaký smysl filmu. Vůbec to nemá tu funkci jako by to mít mělo. A ani herci nejsou nic moc skvostného. Maštalír se ve filmech tváří stále stejně jako u nás Hynek Čermák a Anna Geislerová nám nějak herecky odchází. Velký neba. 30%

Slámův um je tam stále cítit, protože umí vystihnout atmosféru vesnice a nevypadá to jako Vinaři, či dokáže poměrně překvapit tím, že vnímá aktuální problémy světa ale každý film je vidět, že se mu ty scénáře rozpadají pod rukama. Sucho je dost nestálé. Má to záměrně komické postavy jako Polívka a jeho nechutně se projevující stařec na vozíku a Daniel, jehož nejednoznačný zdejší vládce půdy, touží hlavně po synově objetí, pak celkem vážnou linku kolem farmy naturálních Borové a Pechláta a do toho všeho je tam vsazena polokomická romance dvou aktivistů, kteří jsou taky velmi motivačně a chováním rozervaní a nelze si na ně udělat názor a to jen přispívá, že spíše působí nesnesitelně. Nemá to konsistentní tempo, mnoho načrtnutých motivů a rozhodnutí postav není dostatečně rozpracováno a občas bylo docela nevěrohodné, ale má to jakousi nepříjemnou atmosféru s dunivou ale trošku motivem oldschool hudbou a tradičně dobrou kameru Diviše Marka. Vzpomínky na lepší filmy Bohdana Slámy tu jsou, potěší, že jeho film se snaží něco říct, co dneska by nikdo neměl považovat za malichernost, jen je to nedopečené a dramaticky rozpadlé. 50%

Zase z mého pohledu dramaturgicky nezvládnuté a po dějové stránce trošku zmatené a nakonec mnohdy i smešné. Opravdu nemám rád, když film nedokáže postavy představit tak, abychom se o ně báli, vžili se do nich, šli s nimi. Ne to tu nelze najít. Je to celkem znatelné v našich končinách a na Slovensku zdá se též. Ono vlastně nelze mít za zlé Biermannův záměr netvořit nic hlubokého, ale jen krajově netradiční žánrovku. Potud vlastně OK a leckterému divákovi francouzských kriminálek nejlépe z produkce Luca Bessona asi přijde Válka policajtů vhod. Mně to ovšem nestačí. Nemůže se stát, že když se s důležitou postavou stane něco závažného, tak to se mnou ani nehne. Jakákoliv absence psychologie postav a zašlapané motivy typu nájemný zabiják Inženýr, který měl potenciál udělat z té postavy něco jako Antona Shigura, se hrubě nevydařil. Ono to bohužel celé působí jako takový podivný skanzen devadesátých let, kdy se spoustu lidí bude bavit nad narážkami na Mečiara a v postavě Rytmuse uvidí lidi jako Kočner. Mno to už jsme si tady u nás odbyli s Mrázkem a Krejčířem před lety, takže zase nic zajímavého. Herci jsou tu vlastně dobří ale špatně použití. Chemie mezi Lojem a Bártou vůbec na mě nefungovala, ale rozhodně to dávám za vinu spíše režie, stejně jako spoustu dalších zmatených motivů a občas za uši tahající dialogy to dost korunují. Válka policajtů alespoň vypadá skvěle, Martin Štrba je brilantní kameraman, ale bohužel osobně jsem s tím filmem bojoval až jsem prostě musel boj vzdát. Asi škoda. 40%

K celému večeru je těžké něco vyjádřit, ono tam nebylo příliš pamětihodných momentů. A tak nějak to celkem uběhlo, bylo to dost hnané kupředu, ale na druhou stranu zase to byl jen takový sled předávající - oceněný, děkování atd. Ono s tím asi nic nejde moc dělat. Je to prostě velká nuda. Eben je prostě Eben a nemá cenu se vůči němu nějak vyhrazovat, myslím, že i on sám si byl dobře vědom, že by tady se sexistickými poznámkami na nohy sličných tvůrkyň po právu narazil, a tak se celkem stáhl a čistého času na podiu byl málo a zůstal mu jen ten vtip o tchyních, který jsem asi nepochopil, kam tím básník mířil, ale to bylo překvapivě to jediné divné. Úvodní černobílá sekvence byla taková starosvětsky pojatá, z jiných století, což tedy si myslím i o Ebenovi jako moderátorovi. Tohle století a desetiletí už není pro něj a už z něj mám podobný dojem jako z Karla Šípa. Ti dva jsou z téhle doby tak vykolejení, že prostě nepatří do moderního prime timu, ale ČT má asi jiný názor. Velmi mě mrzí, že nenechali více projevit The Antagonists, ale tak nebyl asi čas. Bylo to v tomto pojetí nějakého žánru typu přenos z předávání dost sterilní. Předávající kolem 31 let a pak na závěr i v násobcích čísla nebudili nějaké zvláštní emoce, prostě standard. Narušení a víceméně i probuzení z letargie přišlo očekávaně Simonou Pekovou, která získala cenu za nejlepší hlavní herečku. Tato excentrická a stále v roli z filmu Přišla v noci hrající žena vlastně jen zopakovala etudu z předávání Cen kritiky a ještě se u toho s radostí nadýchala výhružně vypouštěného kouře z pod děkovacího stolečku. K tomu není co dodat, aspoň to bylo výrazné. U oceněných tam ale jinak bylo víceméně to stejné, občas přispěchal někdo s nějakým tím apelem jako třeba slovenský režisér Bebjak, nebo producenti vítězného animáku či upřímnou radostí. Nicméně asi je záhodno se pozastavit u důležité řeči Darii Kashcheevy vítězky Českého Lva za Electru o roli žen a matek ve filmu a nejen v něm. Ten přerušil nejprve trapný výhružný kouř (což byl tedy btw idiotský nápad, který tedy zaslouží mimořádné odsouzení) a poté ohromně necitlivě samotný režisér přenosu Čech. Z mého pohledu to byl z hlediska pořadatelského absolutní faux pas a mimořádnou filmařku s nominací na Oscara ohromně zostudili. Kdo měl to právo řvát tam ukryt v nějaké své budce, že je něco moc dlouhé? Opravdu neuvěřitelné a naprosto šokující, jakoby snad na ten čas měl někdo patent. Jakoby až někdo nebyl rád, co slyší, či snad upřednostňoval trapné žerty typu šaškování dvojice Marhoul a Svěrák, které patří spíš na dětskou party, nebo ebenovská moudra. Pro mě to byl smutný moment, který se pak ještě snažil nenápadnou narážkou umocnit režisér dnes cenami přesyceného seriálu Volha Pachl výkřikem o času, který tady byl vyčerpán. Ubohé. Do hodnocení se samozřejmě vždy promítne i samotný resultát Akademie. ČFTA se tentokrát nedokázala úplně rozhodnout, kam jejich náklonnost bude směřovat. Tak to také dopadlo celé. Každý dostal něco. Technické kategorie ovládl Bod obnovy jakožto mimořádný a nevídaný český počin. Pro mě dost překvapivě uspěla i Volha, která vzala ještě více šokujícně i mužské herecké kategorie. To bylo dost nečekané, ale Mirka Spáčilová z toho měla jistě radost, protože takový jsme byli. Jak skvělé. Ve scénáři jsem byl velmi potěšen, že Alice Nellis si odnesla sošku z mého pohledu absolutně nejlepší film loňského roku Němá tajemství, stejně jako za stejný film Milena Steinmasslová za vedlejší, ale zároveň jednu z hlavních úloh. A pak tu byl problém. Akademikům se evidentně líbil film Přišla v noci, který ale viděla až poté, co poslala do předem prohraného boje o Oscara film Bratři, a tak režie pro mě celkem nepochopitelně pro Přišla v noci, kde tedy nedokážu nějak pojmout to slovo nejlepší, když ve stejné kategorii máte Matěje Chlupáčka za Úsvit a Tomáše Mašína za Němá tajemství a nejlepší film Bratři, kde bylo třeba se nezpronevěřit svém říjnovému rozhodnutí. A řekl bych, že to ČFTA asi celkem bude budit ze spaní. Bratrům jakožto největšího favorita večera nechala pouze ten závěrečný producentský triumf. Což o to vyprodukovat to asi bylo fuška, nicméně jakožto vlastně nejviditelnější počin z celého toho předávání je to vlastně velká a bídná vizitka. Pochopila to totiž i jinak mnou velmi kritizovaná americká Akademie a o nějakých festivalových úspěších taky ani vidu ani slechu. Ale na druhou osobní stranu je to pro mě vlastně uklidnění, že zůstávají Akademici ve své volbě konzistentní a mají stále jiný vkus než já, který Bratry považuje za suverénně nejslabší film z těch pěti a od Masaryka nejhorší vybraný nejlepší snímek, který dostal Českého lva. ČFTA prostě v konečném důsledku stále ráda má ty hladivě či konvenčně pojaté eposy o hrdinech, ale o filmech, které říkají něco sofistikovanějšího o dnešní době, na to je příliš zbabělá. Nakonec je tedy celý ten paklík emocí a dojmů mírně negativní, ale na druhou stranu už od Českých lvů raději nic neočekávám. 30%

Pokud jdete po práci a ještě na prahu noci na Air nutně ve vás bují obava, zda to nebude v tomto stavu trošku poprava a úspávačka, ale po těch všech krvavých blbostech jako Invalida, Wick, Bullet Train, nebo Renfield to chtělo něco rozumnějšího. A byl jsem rád, že jsem tento bravurně a po všech stránkách profesionální snímek viděl, protože to má dobré tempo a je to báječně nacastované. Navíc jsou to všechno podstavy natolik zajímavé, že vlastně všem rozumíte a jste s nimi rádi. Byť je to film z drsného bussinesového prostředí tak v centru dění je především kreativec Matt Damon a jeho v mnoha ohledech těžká bitva za dosáhnutí spojení s Michalem Jordanem a je to dostatečně poutavá a sympatická bitva, že se celou dobu bavíte velmi dobře. Samozřejmě dojde i na věty až patetické a stokrát omleté, jenže ono to nevadí, protože ten příjemný 80s vibe podkreslený supr hudbou se na vás přenese a dodá pocit blažený. Příjemný film. 70%

Tohle už je tak průzračně čisté a dadaistické šílenství, že mě to baví čím dál více. Digitální megalomanie a chaos nejhrubšího zrna v multiversu všech multivers.. MODOK, Kang, mravenci, jelly hlen with holes, borec se čtením myšlenek z Good place, extravážná Pfeiffer a Douglas s naslouchátkem. To je tak v kostce vše. Prostě prvotřídní magorárna ve stylu svojském... jestli se z MCU fáze 5 a 6 stane tohle tak nakonec si ho užiju daleko víc než ty fáze předchozí. Feige a Marvel Studios si s námi jen a jen hrajou a je to celé meta a meta na druhou a jsem z celé té bizarnosti naprosto uchvácenej. Budeme si hrát Marvele.. hihihi.. jo a je tam Bill Murray, jo a Loki... hihihi.. jo a Kang a Kang a Kang a ? Kang? A Kang???!!!! Oh lord, Marvel je už taková svébytná sračka, že se neuvěřitelně bavím... my TOP guilty pleasure of all time...  70%