Recenze (1 647)
Santa Barbara (1984) (seriál)
Jedině kam se název tohoto seriálu hodí je text k písničce od Chaozzu.
Kameňák (2003)
Odpad, který tu sice všichni takhle hodnotíme, ale mezi lidmi je to vtipný skvost, z kterého si lidi stále vyprávějí vtipy. Nechápu to, ten film je tak přehnaný / trapný / jednoduchý a přesto mezi lidmi boduje = fuj.
O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987)
Tuhle pohádku nemám rád díky mučení mladé princezny těmi dvěmi špindírami. Už jako malý jsem se toho filmu bál. Je to spíš napůl horor.
48 hodin (1982)
Nick Nolte se tu dost podobá Gearardu Depardiemu a Murphy je malej hubenej a hraje vůbec poprvé. Nick Nolte je opravdu v tomhle filmu bitevník, který pálí jednu cigaretu za druhu a je typický představitel vybledlého vlasatého policajta, který chlastá už na snídani. Líbila se mi konverzace těch dvou, protože nebyla taková sprostá a hnaná do extrému jako v novodobých filmech tohoto typu. Hudba byla v akčních scénách velmi působivá / chaotická.
25. hodina (2002)
Tenhle film přesně vypadá jako moje každá neděle - brzo vstanu, hodně jím, hodně koukám na filmy, na nic se vlastně nesoustředím, jsem podrážděný, mrzutý a vím, že se blíží neodvratitelný konec víkendu a budu muset nastoupit do práce. Přesně takový je ten film - hrdina si celou dobu potichu vsugerovává, že do vězení třeba nepůjde, ale stejně nemá sílu změnit budoucnost ...
Kult hákového kříže (1998)
Jak těžké je se vymanit ze spolku/sekty dokazuje tento film. Edward Norton a Edward Furlong věří v neonacismus. Starší bratr ale ve vězení pochopí, že černoši nejsou jenom gangsteři a že se k nim systém chová úplně jinak. Mladší bratr je ale silně zaslepen a staršímu bratrovi nevěří. Film vyústí v nešťastné události.
Fimfárum Jana Wericha (2002)
Já jsem na této knížce vyrůstal a Lakomou Barku miluji. Werich tomu svým hlasem dodává neskutečný nádech ironie i lidskosti.
Pink Floyd: The Wall (1982)
Hodně depresivní film, který ukazuje příběh člověka jako jedince, který nemá šanci bojovat proti zavedenému systému, dogmatům, vládcům.
Statečné srdce (1995)
Naturalistická výprava té doby a dramatický osud vůdce vzpoury. Mel Gibson již v té době ukazuje brutalitu ve svém filmu, využívá ji k umocnění scény, šokování. Film je velmi dobrý, ale neodpustil jsem mu na konci to mučení, to se k tomu filmu nehodilo = bylo to moc rozpitvané (doslova ).
Osudový dotek (2004)
Cestování časem a ovlivnění budoucnosti. Není to tak lehké, jak si myslíme a předpoklady událostí se nikdy nestanou, jak si plánujeme. Skvělá Amy Smart a A. Kutcher. Výborná hudba (hlavně Chemical Brothers ). Tenhle film má výborný nápad a je to jeden z nejlepších filmů vůbec na téma "nehrajte si s cestováním časem"! Bohužel podobné téma je už jen v Červeném trpaslíku.