Šandík

Samotný Jan Werich je i v tomhle filmu naprosto skvělý a výborná je také jeho souhra například s Jaroslavem Marvanem. Za zmínku mimo to stojí především Stanislav Neumann ve své epizodní roličce vězně ze samotky. Daleko slabší je film v těch scénách, v nichž Werich neúčinkuje, neboť herci své role pojímají v podstatě vážně a jsou navíc až neuvěřitelně statičtí. Pomalu plynoucí děj tak nezachrání ani pokusy o kamerové jízdy či místy poměrně zajímavé nasvícení. Z pohledu současného diváka je ovšem nepochybně největším problémem filmu jeho špatná technická kvalita. Mnoho záběrů je velmi temných či šedivých, tišším pasážím není vždy rozumět a hlasitá místa jsou pro změnu zvukově dosti deformovaná. Film by si nepochybně zasloužil dosti důkladné čištění a rekonstrukci... Celkový dojem: 65%

Alespoň trochu objektivní hodnocení by asi mělo oddělit románovou předlohu a film... Předloha je označována za jedno z prvních děl magického realismu. Po jejím přečtení můžu říci, že je to mladické dílko, obsahující na jedné straně nesmírně přesné popisy francouzského venkova na konci 19. století, běžného fungování maloměstské školy, chlapeckých her atp a na druhé straně nesmělé pubertální fantasie o ztraceném zámku a o krásné "princezně", která v něm přebývá. Za mě osobně, to první mi připadalo daleko zajímavější než to druhé... Prvky zmíněného "magického realismu" lze dobře rozpoznat i ve filmu samotném. Celý příběh je vysloveně snový. Figuruje v něm mnohé z toho co nalezneme i v knize, a to dokonce snad ještě intenzivněji. Vedle už zmíněné krásné a skromné "princezny" ze ztraceného zámku uprostřed pustých lesů či v knize taktéž obsažených komediantů, zde nechybí barokní kostýmy, magický střelec atp atd. Zároveň se ovšem do této snovosti vlamuje neúprosná realita "moderního věku", který už nepotřebuje zámky, nýbrž továrny a lihovary. To je ovšem aktualizace, kterou předloha vůbec nezná... Změnou je také to, že ve filmu dopadne vlastně všechno úplně špatně, zatímco v kniha končí téměř optimisticky. Meaulnes se shledá se svou dcerou a přivede navíc i Franze a jeho snoubenku a ti pak šťastně žijí ve svém domku. Není přitom jasné zda-li tuto nenaplněnost a tragiku ve filmu lze chápat jako kritiku onoho nového pragmatického světa nebo spíš jako popis světa jako takového. V magickém realismu často magicky působí jakýsi univerzální řád či dobro. V tomto případě ovšem jde spíše o jakési "magicky působící zlo" a děj je svým vyzněním takřka fatalistický. Všechno dopadne špatně, přestože se zdá, že je téměř stále, vlastně skoro až do poslední scény, nakročeno k idyle a zdánlivě dokonalému štěstí... Jakousi příslovečnou tečkou této snové "možnosti idyly a štěstí" je závěrečná demolice zámku. Složité předivo vztahů se tím téměř dokonale rozpadá... Jen na okraj je třeba zmínit, že i onen progresivní "podnikatelský věk" záhy utrží bolavé rány v podobě První světové války, rozpadu Rakousko-Uherska a, s ohledem na zmínky o židovství, především Druhé světové války. To je samozřejmě opět vklad až scénáristický... Velmi podstatnou změnou oproti knize je citelné zrychlení a razantní zjednodušení děje. Tuhle změnu lze považovat jednoznačně za nešťastnou. Děj filmu díky tomu působí násilně a nepravděpodobně. Jedná se přitom v podstatě o sled jednotlivých scén, jakýchsi živých obrazů, v nichž se příliš nemluví, jsou poměrně statické a výtvarně velmi pečlivě komponované. Celý děj zdánlivě proběhne relativně rychle, v předloze ovšem mezi jednotlivými scénami proběhne celkem pět let. Scény ve škole se mají odehrávat v 15. letech, svatba Yvony v 18. letech, narození dcery v 19. letech, návrat Meaulnesa ve 20 letech. Ve filmu je jen tak na okraj malé dcerce citelně více než jeden rok. Horší je to, že herci na plátně navzdory svému citlivému věku prakticky nestárnou a oběma hlavním hrdinům bylo v době natáčení filmu "už" 23 let. Školní scény díky tomu působí poněkud zvláštně... Suma sumárum: Schopnější režisér by si s předlohou patrně poradil lépe, možná by ji pojal jako seriál (ostatně, předloha si o to přímo říká), Kachlík v zásadě vytvořil sérii trpných živých obrazů, u nichž se člověk neustále ptá "proč to udělal", "proč mu to neřekne", "a to je předtím nebo potom"? Vlastně všechny postavy, nejen zešílivší ztracený bratr Franz, jednají dosti nesmyslně a podivně. To vše samozřejmě lze najít u v předloze, nemalé změny, zjednodušení a zrychlení děje ovšem nesmyslnost celého příběhu ještě podtrhly... Nezanedbatelným kladem je ovšem to, že celý film má úžasnou atmosféru. Pokud by šlo pouze o kostýmy, výpravu a kameru, jednalo by se z přehledem o jeden z nejlepších českých filmů... Celkový dojem: 65% Hodnocení knižní předlohy: 75% Zajímavé komentáře: PollyJean, Una111

Rozhodně velmi kvalitní dokument o stále ještě dosti neznámém / nepřijatém tématu našich dějin. Za normálních okolností bych jej hodnotil čtyři hvězdami, protože ale jde o tuzemskou produkci, rád "přihodím" hvězdu navíc. Jen houšť a větší kapky... Mimochodem velmi zajímavé je to, jak někteří zdejší komentátoři dokumentu předhazují manipulaci, neobjektivitu či protičeskost. Právě to velmi ilustrativně ukazuje, jak moc se mnozí Češi doposud nevyrovnal s vlastní historií... Zajímavé komentáře: mchnk, Hwaelos.

Detektivka, která neurazí ani nenadchne. Režijně a herecky je velmi slušná, ovšem zahraná v neuvěřitelně laciných kulisách. Detektivní linka má sice překvapivé vyústění, ale zároveň celý příběh vyzní poměrně rozpačitě. Taky díky tomu, že je to v podstatě konverzačka s minimem napětí či akce... Celkový dojem: 65%

Po výborném Husovi velmi průměrný Jeroným... Spoustě lidí a filmařů zvláště asi vskutku nedochází, že pokud navlečeme herce do středověkých kostýmů, nestanou tím z nich středověce uvažující lidé. A to pomíjím nejen to, že bylo asi vážně složité narazit v té době na ženu, která umí číst (neuměla to ani většina mužů), ale třeba i na to, jak spolu ti dva konverzovali. Česky? Německy? Latinsky? Ostatně, v jaké řeči asi probíhaly hádky v hospodě? A proč všichni mluví jako kniha? Navíc jako kniha napsaná ve zcela jiné době? A proč je matka té vzdělané a citlivé venkovanky pochována mimo hřbitov, v neposvěcené půdě kdesi řeky jako hříšnice? Aby to bylo romantičtější? A proč i tam kde víme jak to bylo (a to mnohokrát nevíme), je to ve filmu jinak? Celkový dojem: 60%

Upřímně řešeno, pokud v Šumných městech byly bláznivé nápady dua Lipus & Vávra příjemným zpestřením, v Šumných stopách už to celé místy i trochu obtěžuje (zvlášť u Bosny a Hercegoviny). Občas by nebylo od věci dupnou na brzdu a říci si, spolu s Miesem van der Rohe, že méně je více... Trochu problematická je ovšem i celá koncepce. V Šumných městech tvůrci šli programově po architektonické kvalitě, zatímco ve stopách sledují národní nit a upřímně řečeno, místy musí prstíčkem hodně hrabat aby vykutali i jen poněkud zajímavější architekturu. Možná by nebylo špatné buďto být poněkud internacionálnější a nemluvit jenom o Češích (právě tam kde se to děje jsou Šumné stopy nejzajímavější) a nebo udělat podstatně užší výběr pojednávaných staveb. Výdyť na počtu dílů by se to projevit nemohlo. Vždyť kde je Rakousko, Francie, Slovensko či Velká Británie... Celkový dojem: 75%

Sympatický dokument, dobře postihující zpravidla dosti neviditelnou součást války. Jako očití svědkové v něm defiluje především řada milých babiček, i dnes doslova sršících energií. Jediný zápor je nesmyslné deformování poměru stran archivních záběrů. To je opravdu takový problém přidat po stranách černé pruhy, nebo v nejhorším z původního 4:3 na výsledný 16:9 oříznout? Celkový dojem: 75%

Nesmírně silný film. To co jej činí tak sugestivním je nejen výborné herectví všech zúčastněných, ale především intimní lidskost, která ve filmu funguje jako účinný kontrast nesmyslného válečného běsnění. Nutno říci, že podobné situace skutečně nastávaly a také, že obdobné válečné zločiny (nejen) německých vojáků dokonce lze v rámci válečných situací do jisté míry i pochopit (nikoliv omluvit či ospravedlnit). Oni se ti vojáci totiž cítili nejen silní ale současně i v ohrožení a tak v případě jakéhokoli odporu (tedy i v situaci, kdy jim někdo nechtěl vydat krávu či vlastní dceru nebo manželku) skutečně stříleli, často notně bezhlavě a po všech bez rozdílu. Pocit nespravedlnosti a potřeba pomsty je ostatně jedna ze základních reakcí, jež jakákoli válka vyvolává... Celkový dojem: 90%

Dokumentární pořad o historii v němž vystupují převážně skuteční historici a to fundovaně vybraní. Například v BBC standard, v rámci ČT něco dosti nevídaného. Připočteme-li k domu obrovské množství dílů a tedy i zpracovaných historických událostí, pak je třeba říci že málokdy lze v našem mediálním prostoru najít kvalitnější a fundovanější materiál k novodobé i starší české historii. Vytýkat lze pouze jednotlivosti, například to že hosté nekomentují prostřihy v podobě historických materiálů či rozhovorů. To přitom může být velmi zavádějící, zvlášť pokud se k historickým tématům zdánlivě fundovaně ale ve skutečnosti zpravidla naprosto tendenčně a mylně vyjadřují například spisovatelé či politici... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Matematicka, berg.12, Radek99, Gemini a určitě ještě řada dalších

Hodnotit tenhle film vůbec není snadné. Na jedné straně ho lze označit za "bohapustou agitku" a na straně druhé se lze oprávněně rozplývat nad skvělými hereckými výkony, výbornou režií atp atd... K tomu prvnímu je nutné říci, že to vlastně ještě není klasická komunistická agitka a odráží spíš ještě náladu předchozího období "třetí republiky", kdy se na jedné straně vesele a nesmírně rozsáhle znárodňovalo, z pohraničí byli vyháněni, okrádáni a mnohdy i přímo vražděni Němci, lidové soudy šmahem odsuzovaly k smrti domnělé i skutečné zločince, zatímco jiní váleční zločinci zůstávali bezpečně nepotrestáni, ale na druhou stranu to zároveň ještě nebyla komunistická totalita, spíš něco jako dosti okleštěná demokracie s mnoha "specifickými prvky". Že film odráží navzdory roku vzniku přesně tuhle dobu dobře ukazují zobrazované "předúnorové" reálie. Ostatně i dle mezititulků uváděných v úvodu se má zjevně odehrávat v létě roku 1947. Hlavním "agitačním cílem" zde také není primární budování socialismu, netepou se zde "kapitalistické zlořády", pouze se horuje pro dosídlování pohraničí, které je zde v rozporu s realitou líčeno neskutečně nekonfliktním a idylickým způsobem. Prakticky jediné s čím je zde nutné bojovat je déšť. Nejsou tu "zlatokopové" odvážející z domků "po Němcích" cokoliv trochu cennějšího, nejsou tu rozhodně ne idylické vztahy jež dosidlování pohraničí přinášelo, příliš se tu nezmiňují ani obrovské problémy se zásobováním atp atd. Jen tak na okraj je asi třeba říci, že roku 1946 na mnoha místech vskutku neměl obilí kdo sklidit, neboť starousedlíci kteří je ještě na podzim roku 1945 či v brzkém jaře 1946 zaseli se v létě 1946 už tísnili v mnoha uprchlických táborech v Německu, případně v Rakousku. Na sklízení tohoto obilí byla opravdu nasazena armáda, navzdory tomu se ovšem v žádném případě nepodařilo sklidit všechno a na mnoha místech zralé obilí prostě uschlo a shnilo na polích. A to byl jen drobný úvod k tomu, jakou neskutečnou devastaci tyhle vysídlené oblasti prodělaly v následujících desetiletích... Pokud zůstaneme u té druhé, podstatně příjemnější stránky věci, Saša Rašilov je v roli přepracovaného úředníka vskutku k zulíbání a i ostatní herecké výkony jsou naprosto skvělé. Také Machova režie je výborná a film obecně svou vysokou řemeslnou úrovní navazuje na to nejlepší z Prvorepublikové (a protektorátní) kinematografie... Celkový dojem: 80% Nad barvotiskovou agitkovitostí je ovšem při tom nutné "poněkud" přivřít oči. Realita vysídleného pohraničí byla odlišná doslova o 180°... Zajímavé komentáře: Zloděj kol, Radek99