PetrPan

Kryokomorní drama s rádoby aktuálním "sci" rámcem, ten ale lze samozřejmě odpustit, zřejmě navíc bude brzy nabývat olbřímích rozměrů, co do filmových adaptací a je třeba říci díkybohu. Motivace k "fi" mi ale unikla, zřejmě díky fascinaci hypnotickým letem nažky javoru nebo, ale netroufám si to tvrdit s jistotou, to byla neskutečně hloupá konstrukce, při které si jen říkáte: A to by proboha připravil kdo a proč? Ponechám-li ale stranou tyhle velké otázky, co mi zůstane? Jedna Máňa v malém prostoru a záleží na tom, zda ji ten boj před posledním nádechem dobře napsali a ona ho umí zahrát, není to tu zdaleka poprvé, že? Máňa hrát docela umí, tady rozhodně cajk, ale ty poetické flashbacky? Ne, tyhle močopropustné art vložky až na pár světlých výjimek opravdu nemusím a tady jich bylo tolik, až si jeden řekne, že si v boxu s Máňou nevěděli rady, bylo tedy třeba hodně klavírních intermezz, aby se vůbec dostali nad 31 min s kyslíkem. SPOILER Happyend je doslova nádherně kýčovitý, Spielberg hadra, to se přece nedá kritizovat. Dvě jehly do polstru.. P.S. Eutanázii plynem nelze? P.S. 2 Ajo, příště dej Máni raději zase nabroušenou břitvu..

Satanismus v čisté podobě, starý kult a čarodějnictví. V britském podání a v padesátých letech samozřejmě podáváno s nonšalancí britského gentlemana, ale vůbec to neznamená, že by utrpěla hororová atmosféra. Naopak, Night of the Demon je typickou ukázkou toho jak s minimálními prostředky dosáhnout  prakticky maximálního účinku. Tma, vítr, les, tajemné světlo,  stíny, kouř a prastaré, autentické zlo.  Nejsilnější scénou tu však není žádná s vlastním personifikovaným a trochu naivně výtvarně pojatým démonem, ale pokus s hypnózou člena satanistického kultu při vědecké konferenci, jež měla vyvrátit bludy a tmářství, který se poněkud zvrtne. Skvělý filmový zážitek podtrhává i Dana Andrews, jehož doktor Holden ani na chvíli neztratí tvář a chladnokrevnost, s jakou dokáže obrátit role v klasické hře kočky s myší, je krásnou ukázkou klasického filmového hrdiny s velkým H.  Na pergamenu jsou čtyři slova...

Se synátory v kině. Teď si říkám, co nového a objevného k průměrné a ničím překvapivé marvelovce napsat. Tak snad, nudil jsem se méně než bych čekal, kupodivu nejvíce při střetech s hlavním záporákem Taskmasterem. V tomto podání hodně slabý antagonista a SPOILER  final fight se srdíčkovým rozuzlením byl vysloveně největší slabinou celého příběhu, typické "Co to kurva..." Naopak hodně se povedla Jelena a celý ten "Dallas" kolem Natašiny rodiny, takový Red Guardian by si zasloužil i vlastní film. Akční scény celkově už v marvelovském vesmíru asi nikoho neohromí, i když třeba obrněný transportér (tank ne, kolego darkrobyku:-) se povedl.  Inu, žádný Venom ani Deadpool to nebyl. Pohádky mám holt raději onačejší, snesitelné to však bylo. tak zhruba na tři rudé hvězdy na hrudi.

Zase jeden z těch filmů, kdy si matně vzpomínám  na první projekci, která se nepovedla a během let nebyla chuť se k němu vracet. A přitom oblíbený Barker, o němž se nedá říct, že má vyloženou smůlu na filmové adaptace. A samozřejmě mi to tentokrát sedlo, a to vcelku dost. Možná i díky moc hezké Leslie Bibb, ale spíš pro tu barkerovskou atmosféru jinakosti a  mazlavého, vlhkého a krvavě rudého zla, v němž se celý tenhle vlak z pekla projíždí. A ta řeznická palice a její zvuk!  Temné a v závěru krásně beznadějné. Drobně mi vlastně neseděl jen vyjukaný Bradley Cooper v hlavní roli, jinak velká spokojenost, čtyři čtvrtě masa...hovězího však ne.

I řekl Bůh: Držte už piču! A bylo. Postapokalyptický film, který spěje ke třetímu dílu se spásou nebo mimozemským plavčíkem a dýdžejem se sluchátky v podobě  Matky pluků. Mýlím-li se, dám si dva otčenáše, velmi potichu. Nejlepší na dvojce bylo tiché kino, bylo nás totiž celých pět. Znovu do stejné, stejné, stejné, ano zejména stejné, řeky nevstupuj. Tři, samozřejmě příznačně a v očekávání epičské trojky.

Kozy, incest, kundičky a další nekorektní prasárničky a mohl z toho být krásný ujetý brak. Nic z toho nečekejte, spíš jen kapku drsnější černou komedii,  v níž se sází hlavně na charisma hlavní postavy a její drsňačení a vcelku se to vyplatilo. Ben O'Toole je formát a doufám, že o něm ještě uslyšíme. Jeho si tu vyslechnete pak do sytosti, ukecanější jsou asi jen tarantinovky a tady je třeba říct, že ty jsou o level zábavnější. Na druhou stranu vše směřuje k očekávanému masakru  a byť jsem si celou dobu říkal, že by to mohlo i skončit zlomyslným strháním výložek našeho hrdiny, tak mě ani nepřekvapivý kydlovací happyend nezklamal.  A díky závěru se možná dočkám i brakovějšího druhého dílu à la Bonnie a Clyde po řeznicku. Nastřeluji čtyři hřebíky do prdele.

Doslova smršť ztřeštěných akrobatických kousků tuláka Charlieho v nejlepší formě. Gag střídá gag v kadenci až přechází zrak a příjemné rozuzlení milostného trojúhelníku rovněž potěší.  Nenáročná fraška z cirkusového prostředí s jediným cílem, tedy pobavit svého diváka. Čím hlouběji se nořím do tulákovy duše, tím víc zjišťuju, jak výjimečný a skvělý to byl nejen komik, ale zejména člověk. Čtyři přemety na laně..

Posmutnělá romantická komedie aneb Charlieho rybníček, v němž se opravdu cítil jako ryba ve vodě a na filmu je to znát. Smích i dojetí pečlivě vyvážené, gagy opět geniální, zejména legendární úvod s odhalením sochy opravdu nemá chybu a scény s milionářem-alkoholikem si rovněž nezadají. Samotná romantická linka na mě ale tentokrát moc nefungovala, mezi Charliem a slepou květinářkou to přes veškerou snahu moc nejiskřilo, snad až samotný závěr konečně vyvolal kýžené emoce. Opět vynikající film, ale v rámci tulákovy filmografie spíš jen dobře odvedená práce.

Chaplinova rozlučka s němou érou nemohla dopadnout lépe. Zpočátku až futuristické sci-fi přechází v sociální drama a typicky chaplinovskou romanci. Ne nadarmo je Chaplin považován za krále grotesky, jeho gagy jsou prostě geniální.  V některých scénách jsem se smál i nahlas a tohoto efektu si u komedií obecně vážím nejvíc. Ve zbytku zůstane  vždycky alespoň úsměv na tváři. Další krásný  film, jemuž nelze dát nic jiného než plný počet.

Chaplinův debut a je třeba říct, že se rozhodně povedl.  Jeho postava je sice opět mrzké povahy, ale v tehdejších groteskách to byl spíš standard než že bychom se setkávali s vyloženými klaďasy. Vcelku zlomyslná doba, řekl bych. Na druhou stranu tu rozhodně Chaplin předvádí celou škálu rozličných akrobatických gagů, přemetů, vozembouchů, inu vše co tehdejší komik potřeboval k úspěchu a ve svém prvním filmu je rozhodně za největší hvězdu.  Je hezké vidět, jak se jeho postava vyvíjela a z podvodníčka, hochštaplera a floutka se stává starý známý dobrosrdečný tulák Charlie. Na debut a ve srovnání se zatím zhlédnutými krátkometrážemi ze stejného období roku 1914 velmi dobré.  Sice trochu nadhodnotím, ale tak za čtyři.