Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Komedie

Recenze (3 555)

plakát

Parkování (2010) 

Kopec lidskosti, špetka humoru a kapka hořkosti. Nenápadné severské drama, chladné na povrchu a hřejivé uvnitř. Filmová Výzva 2015 od emma53

plakát

Vlak hrůzy (1980) 

Klasický slasher, kterému jistý punc výjimečnosti dodává stísněné prostředí vlaku a účast vycházející hvězdy pána (dez)iluzí Copperfielda. Nekonají se tu žádné krvavé bakchanálie a vrah nemá onen děsivý půvab legendami opředeného monstra, dočkáme se jen několika neoriginálních smrtících útoků a nějakého toho obvyklého pobíhání panikařících a pokřikujících adolescentů. Mírně vyčpělé, leč přesto svým způsobem půvabné, hororové vzpomínání, kde mě bavilo těch pár kouzelnických triků o fous víc než celý zbytek filmu. A vzhledem ke svému novému heslu : "Vulgarismy do všech komentářů!", musím dodat, že finále stálo dost za hovno.

plakát

Socialistický Zombi Mord (2014) 

Řekni piča a máš drama. No, ty pičo, tohle se slovenským bratrům opravdu nepovedlo. Ano, amatérština a jistě s láskou a zaujetím točená, ale to je i kdejaká troškařina. Trapností mokvající humorné vložky v podobě opilých soudruhů plukovníků, sexy svazaček a "choď do piči" hlášek naznačují, že chalani mají nakročeno k zářným zítřkům, bylo z toho totiž cítit srdíčko. Až na jednu či dvě scény zombíci vůbec neděsí, ani ne tak kvůli zjevnému nedostatku financí na pořádné efekty, hrůza se totiž dá vyvolat i bez peněz, jako spíš kvůli pokusu o akční hororovou komedii, kde se pořád běhá sem a tam a nešetří pičama a Luxolem v odstínu červené rumělky. A mezi náma, soudruzi někde udělali chybu. Retro na piču, humor na piču, horor na piču. Za vydařenou akční pasáž v jídelně a jednoho povedeného zombíka ve sklepě jednu hvězdu a jdu do piči. Viděno během Season Challenge tour 2015

plakát

Sára (1997) 

Agnieszce Wlodarzcyk bylo v době natáčení skutečně šestnáct let. Lolitářské vyznění Sáry se tím dostává na vyšší úroveň a film se dá doporučit i slintajícím a obézním šedesátníkům s chronickým zánětem šlach v zápěstí. Přijdou si na své, nahota i odvážnější sexuální scény rozhodně nejsou ojedinělým kořením této podařené akční romantické komedie od severních sousedů. Akční pasáže, byť lehce naivní, dají vzpomenout na to nejlepší z Policajta v Beverly Hills, zde stokrát skloňovaného Bessonova Leona a mnoha dalších bijáků, Kmotra nevyjímaje, západní provenience. Překvapivě, na slovanskou produkci, přímočará jízda bez postranních motivů, tím hlavním a jediným je jednoduchá zábava. A to mi co? Stačí. Čtyřka, a to i za ty polský předčasně zralý trojky. Viděno během Season Challenge tour 2015

plakát

Dobrou, mámo (2014) 

Dílko silně navoněné artem, kde překvapení nepochopilo pravidla a stojí hned za pikolou. Možná to byl i záměr a divák se má opájet onou podivnou procházkou pochroumanou myslí, nejděsivěji na mě paradoxně působil vpád postarších výběrčích příspěvků pro Červený kříž. Samozřejmost s jakou vnikli bez pozvání do cizího domu mi naháněla husí kůži. Tato krátká a nijak významná epizoda předčila téměř všechna lehce až těžce pomatená rodinná šprťouchlata, jež byla středobodem celého dění. Snad jen etuda s vteřinovým lepidlem a jeho účinkem na rty měla hororový nádech a žhnoucí vyvrcholení už zavánělo i mrazením v zádech. Lehce mdlé tři. Viděno během Season Challenge tour 2015

plakát

Sibiř (1998) 

Zfilmovaný Letní den Tří sester. Příběh dvou hochů, kteří se zamrdávají víc a hlouběji do svého prázdného světa spočívajícího v prostém omrdávání nebohých turistek. Jejich zdánlivě bezstarostné vymrdávání s okolím je však jednoho dne narušeno vpádem lehce mrdlé a těžce škaredé Rusky, která jejich vztah totálně rozmrdá. Na jednu stranu příjemně amorální jednohubka, při které si člověk nostalgicky povzdychne. Na tu druhou celkem promrdaný čas s až příliš prázdným obsahem. A jdu si pustit ty Tři sestry. Filmová Výzva 2015 od kajda.l

plakát

Manituova bota (2001) 

Obavy z německé parodie se naštěstí tak úplně nenaplnily. Parodiím obecně neholduju, natož německému smyslu pro humor, byl jsem tedy téměř přesvědčen, že u Manituovy boty nedojdu k filmové nirváně. A hned úvod mne v onom přesvědčení jen utvrzoval, komentovaná desetiminutová přehlídka trapných gagů mne donutila vzdát svůj první pokus o projekci. Sebral jsem však odvahu a pustil se do druhého promítání. A ejhle, ono se to dalo v pohodě přežít a v některých chvílích jsem se tuším i pousmál, byť pachuti trapnosti se bota po celou dobu nezbaví. Narážek na Vinnetouova dobrodružství či zásadní filmové westerny, třeba Tenkrát na Západě, se dočkáme celkem v požehnaném množství a právě v těchto chvílích, kdy se Herbig odráží od předlohy, komedie celkem funguje, horší je to už s vlastní invencí. Ale ať nežeru, na trojku to, sice hodně těsně, ale má. Filmová Výzva 2015 od tatanapope

plakát

Shiryo no wana (1988) 

Bizarní japonský slasher, který si libuje ve šťavnatých gore efektech. Do příběhu se není možné dostat, protože tu žádný prakticky není, divák je vržen spolu se skupinkou protagonistů na pozemek opuštěné továrny a jen sleduje jejich vynalézavě provedené popravy. Na proč a jak se tu nehraje, ale zhruba do poloviny dokáže Evil Dead Trap udržet pozornost, žánrově prostě splňuje to, co fanoušek očekává. Pak se však přesuneme do psychedelického světa japonských šíleností a veškerý lesk přímočarého, byť lehce bizarního, slasheru se vypaří v afektované přehlídce směšně působícího pokusu o hnus. Lehce zklamaná trojka. A vzhledem k současným událostem na ČSFD připojuji doušku: SVOBODA PRO KUNDY V KOMENTÁŘÍCH! Viděno během Season Challenge tour 2015

plakát

Zoku Zatóiči monogatari (1962) 

Ohohó, návrat k slepému šermíři se vydařil. Souboje sice nenaznaly výraznějšího zlepšení, pořád nemají šmrncovní nádech akční řežby, ale jsou spíš rychlou změnou postoje, při níž někdo padá k zemi. Ale kdo, ví, možná je tenhle styl daleko reálnější než několikaminutové břinkání oceli o ocel. Každopádně mne nevidomý potulný masér a jeho příběh začíná bavit čím dál víc, vědom si svého mistrovství vystupuje i přes svůj handicap vůči svým nepřátelům s klidem a sebevědomím a vy víte, že nikdo proti němu nemá šanci. Navíc je požitkář a evidentně i sukničkář, nemůže mi tedy být nesympatický. Pokračování Zatoichiho příhod je jednoduše řečeno emocemi, nijak přehnaně, nabitý a napínavý příběh s překvapivým rozuzlením. A víc nepotřebuju, jasný čtyři, a to jen prozatím. Viděno během Season Challenge tour 2015

plakát

Insidious 3: Počátek (2015) 

Rozčarování pokračuje. Třetí díl Insidious opět nepřekročil stín povedené jedničky a nabízí jen sterilní variantu téhož. Lekačky jsem ani nezaznamenal, zloun je spíš k politování a jen ta stará čarodějnice v černém má zase svůj děsuplný půvab, bohužel se jí dočkáme jen ve dvou krátkých scénách. Velmi vratká trojka.