NiWi

Filmový Luther je až překvapivě nezajímavá kriminálka, která sice sází na charismatického Idrise Elbu, ale vše okolo je mdlé jak babiččina svíčková. Že film vypadá poměrně televizně se dá odpustit, že mu ale chybí slušné napětí či nějaká základní logika už ne. Serkisův záporák je nulově vybudovaný, má to být kriminální mastermind, ale je to spíš nechtěně směšný pošahanec který vyloží karty hned v prvních pěti minutách. Tvůrci se aspoň nebojí sáhnout pro hrubém násilí, a snaží se navodit atmosféru nějaké hutné severské detektivky, ale celkově vše působí dost prvoplánově. Seriál neznám, a věřím že může v tomto pojetí fungovat lépe, film nicméně doporučit nemůžu. Maximálně pro opravdu zaryté fanoušky.

Zábavná a nekončící akce, která svoje silné stránky opět vytahuje o něco výš. Čtvrtý Wick už skoro úplně rezignuje na příběh, a servíruje vizuálně a choreograficky dlouhé akční sekvence jako svůj předkrm, hlavní chod i dezert. Struktura děje už v tomto bodě už připomíná spíše videoherní branži. Některé situace už jsou za hranou uvěřitelnosti či jakékoliv praktičnosti, ale Stahelskimu to kvůli spoustě promyšlených detailů odpustíte. Film rozhodně nemusel mít tři hodiny, 20 minut dolů by prospělo. Stejně jako celá série je ale i čtyřka poctivá akční řežba, nové postavy jsou fajn a Stahelski nabízí jednu z nejlepších akčních sekvencí posledních let. It's been a pleasure, Mr. Wick.

Decentně zpracovaný seriál sázející na atmosféru a nesourodou ústřední dvojici hledající k sobě cestu. Po vizuální stránce správně ponuré a špinavé v rámci lidských kolonií, naopak přírodní scenérie poskytují ideální až téměř melancholický kontrast. Tvůrci však sázejí primárně na postavy. Některým jsou věnované skoro celé epizody, což je fajn pro budování morálně chátrajícího světa. Vztah Joela a Ellie je fajn, herci spolu mají chemii i když je potřeba si chvíli zvykat. Ostatní postavy jsou výrazné a zapamatovatelné, ale některým vedlejším je věnován prostor na úkor ústřední dvojice, což se projeví hlavně v posledních dvou epizodách. Neubráním se pocitu, že se jejich vzájemný vztah mohl budovat o něco víc. Většina jejich konverzací se točí kolem budoucích plánů dvojice nebo světové situace, a osobních a emočních výměn je pomálu, i když ty zásadní z her jsou zachovány. Castingově nemám problém, Pedro Pascal je skvělý a na Bellu Ramsey si člověk chvíli zvyká, ale nakonec si k ní najde sympatie. Zřejmě v rámci rozpočtových rozhodnutí jsou opuštěná lidská města až zbytečně moc opuštěná, konfrontací s nakaženými je pomálu, a ty s jinými lidmi nejsou tak zajímavé (pátý díl budiž v tomto světlou výjimkou). Celkově i kvůli tomu nepůsobí svět zpustošený parazitickou houbou tak nebezpečně, a pro běžného diváka neobsahuje ani tolik zapamatovatelných momentů. Ve výsledku se tak jedná o lehce nadprůměrný postapokalyptický seriál, který docela rychle uteče, ale mohl být zpracovaný lépe, a stejně tak mohli tvůrci lépe rozvrhnout čas věnovaný určitým postavám.

Další Řezníkův flák je rozmáchlejší, delší, ale není tak úderný jako první Párty Hárd. Na poli českých komedií jednoznačně opět unikát, svěží vítr fekálního, černého a nechutného humoru oproti unylým sračkofilmům s Langmajerem. Chyběl Grundza, naopak čím víc Radima Neuvirta tím líp.

Originální počin v našich končinách nevídaný, a o to více uznání hodný. Relativně zběsilá jízda jedním pátečním večerem, ve kterém se odehraje mnoho vtipného, špatného i nelogického. Snímek táhne zajímavá a dynamická ruční kamera, a ústřední dvojice rádoby drsných a povětšinou vtipných týpků. Mě osobně úplně míjí zasazení do rapové a drogové sféry, a proto pro mě nebyl film tak přístupný, jelikož světem ve kterém se odehrává až téměř pohrdám. Snímek je navíc lepší v komediální poloze než v té dramatické, kde těží z interakce Mišíka s Bendigem, a jakmile se překlopíme do dramatické polohy vše na mě přestává z různých důvodů fungovat. I to chování postav je často dost divné a nelogické. BANGER. je tak film který si já nezasloužím, ale který česká kinematografie potřebuje, a i když tu hvězdu navíc nepřidám, plně si uvědomuji kvality které na něm vidí ostatní a cením vznik něčeho tak odvážného a svěžího v rámci našeho rybníčku.

Specificky natočený film s vlastním stylem, kterým režisér vyjadřuje názory a pocity hlavní hrdinky. Bohužel za celý film jsem se na něj nedokázal napojit, a ve výsledku pro mě Tár zůstal filmem s velmi dobrým výkonem Cate Blanchett, ale ve všech dalších ohledech dost prázdný. Musím ocenit, že film nemá problémy s tempem, takže jeho délka není kámen úrazu. Tím jsou pro mě nevýrazné dramatické či emoční projevy všech postav, chybějící gradace při postupné a zjevné psychické nepohodě hlavní hrdinky. Všechny osobní či mezilidské konflikty jsou vyjádřeny spíše jemnými nuancemi, chybí zásadnější konflikt který by přidal snímku na intenzivitě. Ani k určitým tématům jako je zneužití vlastního postavení nepřistupuje Todd Field nijak zajímavě. Hudební stránka je slušná, ale určitě tím není Tár nijak výjimečný. Ostatně téma vážné hudby mě dost míjí, a ovlivnilo to i můj zážitek, který bude bezpochyby větší pro ty kteří v tomto odvětví umí chodit, a umělecké dialogy mezi postavami jim budou říkat něco více než pouhá jména a fráze na papíře.

Dvě hodiny hluboké deprese, které stojí výhradně na hereckých výkonech, režii a scénáři. Velryba dokáže tnout do živého, a vyvolává protichůdné ale silné emoce. Odpor vzezřením, a empatie povahou k hlavnímu hrdinovi budiž hlavním příkladem. V některých scénách ale Arronofsky až zbytečně moc tlačí na pilu. Místy film tíhne k patosu, který do příběhu nesedí. Charakterní drama s pár postavami je podtrhnuté jejich vrstevnatostí, a taky výkony herců, jejichž výběr si neumím představit lepší. Ne každý se zvládne úspěšně prokousat tmavým, depresivním prostředím až k silnému konci, ten však stojí za to.

Slabší Prušinovský, jehož další satirická komedie, tentokrát z televizního prostředí, působí ve srovnání se skvosty jako MOST! či Okresní přebor jako chudší příbuzný. Dost slabý rozjezd, který sice vizuálně a esteticky má svoje kouzlo, ovšem paběrkuje ve zbytku důležitých věcí jako je humor, rádoby trefné momentky a tentokrát i výběr herců. Místo vybudovaného a situačního humoru sází Dobré ráno spíše na sprostotu, afektovanost a bizarnost, což příliš dobře nefunguje v prostředí, které je seriózní a reálné. Ona chytrá satira zde spíš jen klouže po povrchu. Nízká sledovanost jakožto hlavní motivace nastolená v první epizodě rychle ustoupí do pozadí, a i díky tomu nesourodá ústřední partička, kterou by v ideálním případě měl tento element spojovat, nedosahuje úrovně osazenstva mostecké Severky či obyvatel fotbalových Houslic. Většina osobnostního rozvoje postav je odbytá, stejně jako podivně působící cliffhanger na samém konci. Je to spíše průměr než vyloženě špatné, a ve srovnání s režisérovými dřívějšími projekty bych dal slabší tři hvězdy. Jelikož ale nejsem brňák, a neocením ani četná camea, tak volím silné 2.

Star Wars v té nejsyrovější a pro mě nejzajímavější poloze. Projekt, který zpočátku nepůsobil ani důležitě ani potřebně je nakonec jeden z nejlepších hraných SW počinů. Velmi se mi líbila celková estetika filmu, kde se prolíná industriální Ferrix, technicky vyspělý a politicky vytříbený Coruscant, a odlehlou a divokou přírodou protkaný Aldhani. Každá z lokací vytváří jedinečné ekosystémy, které mají svoje kouzlo, a především sami sobě slouží jako skvělý protiobraz. Seriál navíc vypadá opravdu skvěle vizuálně, a vytváří hmatatelný sci-fi svět, což považuji za jednu z jeho největších výsad. Snadno se potom věří, že se v něm pohybují (nejen) lidské postavy. Diego Luna v hlavní roli je fajn, ale cestu si k němu divák musí hledat. V mých očích ho zastiňuje charismatický Stellan Skarsgard, kterého jsem doufal že si užiju v seriálu jako Luthena víc. Spousta vedlejších postav je lidských a stojí za pozornost, což nebývá zvykem. K dokonalosti chybí lepší vedlejší linky, které trochu upírají prostor hlavnímu příběhu počátků rebélie. Rozjezd je pomalejší, a někdy je počínání postav přinejmenším podivné. Celkově však zanechává Andor velmi dobrý dojem, a vedle Mandaloriana si krade pozici pro mě do budoucna nejvyhlíženějšího Star Wars projektu.

Třetí Ant-Man je ok film. Nelze v něm najít nic nebetyčně špatného, spíš je v různých ohledech průměrný a nepřekvapivý. Kvantová říše musela na papíře jistě působit velmi zajímavě, ve filmu však působí spíše povrchně, jako umělá kulisa. Kreativitu však tvůrcům nelze upřít, v množství tvorů a různých ras se tento miniaturní vesmír vyrovnává i takovým Star Wars, ze kterých si snímek nejednou bere inspiraci.Kang je jako hlavní záporák budován celou první hodinu filmu a ve výsledku opravdu zvládne vyvolat respekt nejen v divákovi, ale i v jinak dobře naladěném Scottu Langovi. Výraznějším motivem je vztah otce a dcery, který se dějem dost prolíná a nabízí přinejmenším dobrou chemii mezi Paulem Ruddem a Kathryn Newton. Zbylé postavy si ale neprojdou žádným vývojem a působí spíše nadbytečně.Quantumania není moc zajímavá z vypravěčského hlediska, což se nejvíc projevuje na stagnující akci a dost sterilním objevování nového vesmíru. Vše se ale vešlo do rozumných dvou hodin, což snímku prospívá. Jedná se tak o marvelovku, která podobně jako dvojka neurazí ani nenadchne a v rámci univerza nejspíš zapadne.