NiWi

Zbytečně dlouhá, ale extrémně našlapaná oslava Hollywoodu, která ale ukazuje i jeho špinavou a stinnou stránku. Úvod filmu a celá jeho první polovina je střihová a hudební jízda, kterou Chazelle svojí typickou kreativitou povyšuje na umění. Skrz celý snímek se nálady střídají jak na běžícím páse, a není díky tomu problém vydržet i tříhodinovou stopáž, která je ale především ve druhé třetině už dost cítit. Naštěstí dokáže snímek úspěšně z únavy vytrhávat, ať už dramatickými až bizarními scénami (jako ta v bunkru), tak hereckými výkony v čele s fantastickou Margot Robbie. Bohužel zmíněná první hodina nastaví tak extrémní laťku téměř ve všem, že ji film po ty zbylé dvě hodiny jen těžko překonává, a opět diváka dostane až v závěrečné čtvrthodině, včetně famózního zakončení. Podvědomě tak film dává najevo, že zbylé dvě hodiny jsou pomalejší a ne tak zajímavé, ale opak je pravdou. Režisérsky i herecky skvělé scény jako je natáčení prvního zvukového filmu nebo bitka s hadem jen upevňují zážitek. Jestli Spielberg natočil komornější, rodinný a osobní snímek o lásce k filmařině, pak Chazellova oslava filmu a Hollywoodu je okázalá, sprostá a divoká. A o nic méně parádní.

The Visitor je typickým zástupcem ne moc záživného thrilleru dělaného přímo pro nějakou VOD službu. Průměrný režisér Justin Lange nedokáže navodit slušnou atmosféru, která by byla schopná doprovázet jinak docela obstojnou zápletku, která má i překvapivě slušné vyvrcholení. Bohužel celá estetika filmu je dosti odporná, celý film je kolorován do vyblité a mlhavé zelené barvy, ani lokace nepůsobí nijak zajímavě. Finn Jones v hlavní roli není žádný zázrak, naštěstí je tu příjemná Jessica McNamee, díky které jejich ústřední pár docela funguje. Viděl sem i horší věci, najdou se zde 2-3 fajn lekačky, ale věnovat snímku svůj čas bych bohužel nedoporučil.

Chytře vystavěná kritika společnosti a kapitalismu vyhnaná až do naprosté absurdity, která je ale neskutečně záživná a hlavně trefná. Druhá třetina filmu na lodi patří mezi nejzábavnější filmové pasáže posledních let. Nevinný začátek navozuje atmosféru filmu relativně pomalu, už zde ale začneme spatřovat onen satirický směr, který naplno rozkvete ve zmíněné druhé třetině. Třetí pasáž na ostrově lehce zvolní, a nedokáže se té předchozí vyrovnat, vše ale vynahrazuje dobrá režie a záživné výkony herců, kteří po celou dobu snímku svým postavám dodávají na lidskosti a uvěřitelnosti, ale zároveň na oné absurditě, která je v tomto společenském komentáři klíčová. Film si mě nezískal po celou stopáž, a pomalejší tempo je místy docela cítit, jinak se ale jedná o silně dramatický kousek, který je ale zároveň excelentní komedií.

Poměrně nenáročná whodunnit komediální detektivka, která rychle uteče, ale v hlavách nezůstane. Trumfem snímku v rámci komediální roviny má být to, že uprostřed všeho jsou obyčejní američtí manželé, kteří se zápletkou nemají nic společného. A musím říct, že Adam Sandler a Jennifer Aniston se s tím vypořádali docela slušně, i když Aniston je z dvojice rozhodně zábavnější. Obsazení je fajn, ale scénář bůhví jak promyšlený ani chytrý není, spíše průměrný. Po většinu stopáže chybí napětí, a komedie taky občas kulhá.  Naštěstí se vše vešlo do 100 minut, takže se jedná alespoň o svižnou jednorázovku, kterou si sice za týden nebudu pamatovat, ale na zabití času dostačující.

U komedií se zas tak často nesměju, a tak mne samotného překvapilo, že tato mi přišla docela vtipná. Horší věc je, že vtipná je především svými debilními dialogy, které ale z nějakého důvodu občas zkrátka pobaví. Celkově je film ale prošpikován tématy rasových rozdílů, která jsou podávána tou nejstupidnější a nejotravnější cestou, a nám Evropanům, a Čechům k tomu nic moc neřeknou. Do toho přidejte dementní vedlejší postavy, které vám budou většinu stopáže lézt na nervy, alespoň ústřední dvojice je v rámci možností trošku racionálně uvažující. Braková historie režiséra / scenáristy jako tak nějak mluví za vše, a troufnu si říct, že ty zábavnější pasáže má na svědomí v rámci scénáře Jonah Hill. Zbytek je jen otravná echt emerická rasová agitka promovaná jako "komedie o střetu kultur", která je sice občas zábavná, ale věnovat jí čas pro nás český Pepíky asi nemá moc smysl.

Michael Bay servíruje další akčňák svého střihu, který má tak nějak všechno co režiséra v jeho tvorbě vystihuje. Hodně to všechno vybuchuje, všichni křičí jeden přes druhého, je tam hodně policistů / vojáků a ústřední postavy jsou úplně hloupý. Bay se nesnaží nijak překvapovat, nesnaží se nijak inovovat svůj styl, zkrátka to tam sází jedno za druhým a ono to ve výsledku je docela zábava. Bohužel film je zbytečně moc dlouhý na to, aby bavil po celou svoji délku, a z chování jeho postav budete kroutit hlavou ještě druhý den. Scénář není nijak objevný, snaží se o jakousi situační komedii která ale narozdíl od prvních dvou Transformers zde skoro vůbec nefunguje. Být to devadesát našlapaných minut, neřeknu ani slovo, takhle to bohužel padá do škatulky "jednou stačilo". Aspoň že na tu Eizu se dobře kouká.

Můj nejoblíbenější filmový umělec, můj nejoblíbenější druh animace, a Ewan McGregor v roli vypravěče. Mistr výpravy a vizuálního zpracování Guillermo del Toro po patnácti letech konečně vypustil do světa jeden ze svých životních projektů, na kterém je množství práce, promyšlenost a osobité pojetí opravdu vidět. Režisér se do příběhu nebojí vměstnat dospělejší témata rodičovství, války či smrti, čemuž dopomáhá i zasazení do fašistické Itálie, avšak ze snímku i přesto nemizí kouzelná pohádkovost. Film vyzdvihuje skvělá a detailní animace, elegantní hudební doprovod od Alexandre Desplata, ideálně vybraní herci do hlasových rolí, a del Torova typická příběhová a řemeslná hravost.

Velmi příjemná detektivní záležitost, která si dělá srandu sama ze sebe i z detektivního žánru. Vražda v Londýně nepřináší do žánru nic nového, ale zvládá ladně a uvědoměle servírovat jednoduché vyšetřování mordu s hravým ironickým až satirickým podtónem. Snímek hodně stojí na ústřední dvojici Rockwell - Ronan, která spolu má až překvapivě příjemnou chemii, a jejich výkony dělají celý příběh o dost zábavnější. To, jak se film vlastně vůbec nebere vážně, patří mezi jeho výrazné pozitivní stránky, vše v ideální stopáži. Nejedná se o žádný přelom ani o geniální a promyšlenou variaci na detektivní žánr, snímek celkově postrádá jakýkoliv zapamatovatelný moment, a Tom George se zde (zatím) neprofiluje jako bůhví jak výrazný režisér. Druhá polovina navíc lehce ztratí na tempu, a musí jí táhnout samotní herci. I tak ale film považuji za slušnou jednohubku, která mě vlastně dost mile překvapila.

Scott Cooper je konstantně zručný režisér, ne tak konstantně zručný scenárista. To potvrzuje i jeho dobová mysteriózní detektivka ála E.A. Poe, která se může pyšnit hutnou a mrazivou atmosférou, stejně jako slušnou kamerou a celkově řemeslným zpracováním na úrovni. Děj filmu však po slibném začátku začne paběrkovat, ztratí na tempu a zajímavosti na úkor vedlejších a ne tolik zajímavých linek. Ústřední zápletka vraždy po zbytek filmu působí druhotně, skáčeme v lokacích i zdánlivě nedůležitých scénách, a nebýt excentrické postavy E.A. Poa (skvělý Harry Melling) vytrhávající z děje, byla by druhá hodina filmu větší utrpení než je. Christian Bale přirozeně charismatický, ale poměrně utopený ve svém vlastním příběhu, a jakéhosi rozhřešení dojde až po vyřešení hlavní zápletky. Kdyby na ní byl příběh jeho postavy lépe navázán, vše by dostalo onu osudovost která mi ve finále chyběla. V rámci žánrových srovnávaček nesahá Prokletému ostrovu ani na paty, a působivější je i Andersonův Podivný experiment, což už tolik k chlubení bohužel není.

Glass Onion je fajn stylová detektivka, tentokrát se však Rian Johnson rozhodl odklonit od jakéhokoliv vzpomínání na starou klasiku a servíruje full frontal moderní pojetí se vším všudy. Chvíli jsem si musel zvykat, hlavně kvůli množství pro žánr netypických metaprvků, ale nakonec se nejedná o tak rušivý element. Výstavba děje je stejně jako v předchozím Na nože nápaditá, avšak nedokáže překvapit tolik jako první díl. Zároveň působí celý příběh o trochu víc zamotaně, a některá rozhodnutí jsou spíše scenáristické kličky než hravé a překvapivé zvraty. Tentokrát mě tolik nebavili ani jednotlivé postavy, které jsou jinak velmi dobře zahrané, ale až moc karikaturní, a tím pádem místy i dost otravné. Jde sice o zábavnou a příjemně stylizovanou podívanou, zůstane však ve stínu své starší sestřičky, která byla atmosférou přeci jen o trochu jinde.