bloodcountes

No vidět to jako dítě, asi bych z toho dlouho nespala. Je ostatně vůbec zajímavé během celé série, jak se v ní mísí infantilita s opravdovou hrůzností. Je to taková infantilní hororovitá směska, která může mrazit i dospělého. Ovšem scéna Tarabase v rajském jezírku nemůže jakkoli ovlinit ani to, že si u toho povídal s mluvícími loutkami. To je čirá nádhera, no:) Dlouho jsem litovala, že toho tak málo natočil, je prostě nádherný. Asi raději surfuje, no. Tento příběh mi přijde o dost lepší, než dvojka, akčnější a živější.

Ve třetím příběhu nastalo totální zjevení - TARABAS. Ach, mé srdce vzplálo a jak už to tak u těchto lásek, které nemají jak vyšumět nebo zevšednět, bývá, vydržela mi dlouho...no co, rovnou řeknu, že do teď. Ach přírodo, Nicholas je tedy exemplář!!! A ty nádherné oči. I celý příběh je super, alegorie a archetyp otce, matky, lásky opětované, neopětované a dobra jako principu všeho... herci, všechno kolem dokola pěkné, spokojenost. Ve své třídě za 4.

Celá ta série je takový trochu katechismus nebo desatero ve fantasy pohádkovém hávu. Taky je tam dost archetypální i kombinované psychologie, prostě je to takový breivář pro dospívající. V podstatě celý cyklus je učebnice ideálního lidství, cesta dítěte za dospělostí, zakončená vstupem do jiného, řekněme reálnějšího, dospělého života na konci posledního dílu. Když jsme s tímto světem mravních kontrastů konfrontováni, můžeme (pokud chceme) průběžně sledovat sami sebe, svůj život - jak moc nebo méně jsme se my sami od oněch nejčistších ideálů (nesených Fantaghiro) vzdálili, kde jsme blízko, kde se snažíme, kde tápeme a co nám uniklo úplně. A je nám to umožněno zábavnou a velice laskavou formou, žádné zdvižené ukazováčky nebo obočí, žádné sebemrskání, nic takového. Jako by se sám Kosmos díval na nás a naše životy očima princezny Fantaghiro, očima laskavýma, chápavýma, zářivýma a milujícíma nejčistší podobou lásky. Očima Dobra. To je asi to hlavní, v čem se podle mě liší Fantaghiro od jiných podobných počinů a v čem je přínosem daleko větším, než že by pouze bavil nápady a brilantností. Proto si tohoto cyklu hodně cením i když mě samozřejmě taky hodně bavil, líbili se mi herci, extriéry, interiéry, dětinské triky a některé wtf momenty, které spíš pobavily, než aby člověka otrávily:) Jo a kromě toho všeho mě tento seriál na dlouhou dobu poznamenal beznadějnou láskou k Tarabasovi, u kterého jsem hned, jak se objevil, odhadla, že dlouho zlý nebude:))) Zato absolutně k sežrání:)

"Bodejť není zlá, když ji všechno bolí". Krásná pohádka o tom, jak zlo lze proměnit dobrem, jak prostou laskavostí uzdravit ztrápenou, smutnou a těžkou duši. Někdy se to povede, někdy ne, v pohádce samozřejmě ano a to je krásné a povzbudivé poselství:) Kromě toho mám ráda, když je divák veden k úctě k přírodě i k porozumění jejím darům a zákonům. Herci skvělí a krásný mladý Dolanský je bonus:)

Předně oceňuju tradičnost a étos toho příběhu. Život, jaký kdysi na vsi býval, syrový a tvrdý, jen občas střípky tepla a světla. Spousta mravních poučení a rčení, tradic i nějaký ten základní katechismus. Víra, Láska, Pravda a Naděje. Hledání. Hledání sama sebe, svého místa na světě a své cesty po něm. Výborní herci, hudba, celej vizuál. Možná to byl záměr, aby ten pohádkovej svět byl (kromě postavy Lásky) v naprostém kontrastu, tedy spíše pitoreskní (pavoučice a Rafajda), než fantastický a spíše trapně pokleslý (celej ten lunapark ), než nebezpečný a strašidelný. To mámení a svádění bych viděla prostě raději pojaté jinou formou, ale je to na tvůrcích, jasně. Za mě to bylo špatný a jak čtu okolní komentáře, tak zdaleka nejsem sama. Jako celek je to ovšem dílo, jakému se ve zdejších luzích a hájích těžko něco vyrovná - tady už se točí jenom pitomé nebo napitomělé parodie na pohádky. Takže Evičko Hudekovis, příjmeně jsi mě překvapila, klidně v tom pokračuj dál! Dala bych i pět, ale za ten osmej díl fakt nemůžu, no:(

Docela blbost. Příliš mnoho wtf momentů, ten Jan je většinu doby na facku, Přítel nemá ani za mák charisma , ostatně Nepřítel taky ne. Linka s těma zlodějíčkama úplně zbytečná a místy až trapná. No prostě nesmyslný je to. Ponaučení? Prvním hajzlům, které potkáš, dej všechno co máš (tedy z pozemských statků) a nafasuješ Přítele na telefonu, kterej ti se vším helfne, o když jsi blbej jako štoudev a děláš chybu za chybou. Paráda, děcka. Hudba byla strašná, místy až šílená, ale to byl jistě záměr, nicméně já jsem ty jízdy oblakama přeskakovala, protože se to fakt nedalo poslouchat. Oceňuji usilovnou snahu o milující pohledy hlavních hrdinů (přestože nevěřím, že by ten Páprda padouch dal k uhádnutí slovo "láska", ale co už, žejo). Možná že jsem to nepobrala a možná že si princka nejezdila v noci k tomu šášulovi pro ty otázky, ale prostě ji je vymýšlela nebo jak...Jebat to, je to fuck. Prostě blbost, no. Koukatelná blbost.

Svěží mix, krásné exteriéry, interiéry, kostýmy, supr drak, pěkná hudba, nádherná Marika, úžasná Libuška a vždy a všude spolehlivě odpornej Dyk. Co bych mohla chtít víc? Zdejší výtky mě nijak neoslovily, mě se tahle věc prostě líbí.

Potěšilo. Párový punk byl pěkné osvěžení, páry pěkné, spletitý příběh a modelové situace v poměrně neotřelém hávu, jak Dyka nemám ráda, tak tady skvostný, Krause jsem bez potíží odignorovala jako neherecké dřevo, tak i jako žárlivého debila, ostatní tak nějak ve svých standardech včetně Lišky (tady bych ho ovšem celkem pochválila, protože se nepitvoří nijak moc na své poměry) pumprlíci v ženských šatech se taky jen tak nevidí a rudá Pidrmanová v nádherné zelené přírodě určitě lahodí každému oku:) Některé scénky jsem si pustila i dvakrát, což se mi u českých pohádek pravda skoro vůbec nestává. Hudba suprová, jak Brousek a la Elfman tak i Čechomor. Takže za čtyři.

Nedotažené, Hrušínský zase na facku, Příkazký tragický, ale jinak se to celkem dalo.

Jak blbec a idiot ke štěstí přišel. V týhle pohádce vlastně není nikdo vyloženě hezký, ale kupodivu Bydžovská je k dívání. Harapes mi fakt hodně nesedl. Papundekl v pohodě, ale kostýmy jsou odporné. Příběh... mno možná jako iniciační by se dal použít. Kluci, jste blbí a naivní, tupí a umanutí, ale stačí promrhat pár svých darů s nějakou mrchou a pak se vám rozsvítí, zmoudříte a na ten chléb denní vezdejší taky mít budete. Víc si nepřejte a buďte spokojení s tím, co máte:)