Don82

Neill Blomkamp to opět dokázal a nový snímkem Elysium pohnul žlučí zaprděným, konzervativním diváků, kteří nedokáží pochopit režisérovo poselství a cit pro vynikající inovaci sci-fi žánru. Blomkamp skvěle spojuje sociální kontext, prezentovaný "romantickou" dějovou linkou a prvky pravého hardcore sci-fi (mechanické obleky, zbraně, krvavé bojové scény). Právě toto spojení nedokáží mnozí vydýchat a stává se terčem kritiky. Já naopak musím vyzdvihnout fakt, že se Elysium s ničím moc nepáře a jde rovnou na věc, přičemž scénář po celou dobu pěkně klapal a vůbec jsem se nenudil. Perfektní časování scén, postupné navyšování napětí, proslovy bez patosu a falešných keců s přiměřeným dávkováním emocí. Obsazení Matta Damona považuji za velmi dobrou volbu a návrat Sharlta Copleyho z District 9 je snad už jen bonbónek pro věrné. Možná je škoda, že se nepovedlo dosáhnout dějové "hloubky" a celkové konzistentnosti jako u District 9, nicméně i tak si myslím, že si fanoušci kvalitního sci-fi přijdou na své.

Hodnocení po 5. dílu: Projekt České století je díky režisérské invenci Sedláčka s přispěním divadelních prvků Kosatíka na české pověry odvážné, nepochopené, vyvolávající "kontroverzi", ale hlavně jdoucí ke kořenům těch co tvořili dějiny a snaží se poodhalit divákům optiku té doby a proč se ten či ten zachoval tak a tak. České století má velmi "těžkou", specifickou formu vyprávění, která je pro mnohého českého diváka, který byl zvyklý na lehkost komediálního Vyprávěj, dosti nestravitelné. Přesto, že jede o televizní cyklus, má České století vše co správné filmové historické drama má a nebojí se ani dlouhých a atmosféru budujících scén, kdy je divák neskutečně napínán, jako by ani nešlo o rekonstrukci naší historie. Sedláček už ve svém filmu Rodina je základ státu dokázal, že si dělá vše po svém a hlavně podstatně jinak, než jiní a za toho obdivuji. Tam, kde by se jiní spokojili s krátkou rozmluvou dvou postav na neurčitém místě, Sedláček vystaví do detailu promyšlenou scénu, do které doplní skvělé herce a divadlo na obrazovce může začít. Ale nejde jen o to. Sedláček svým režisérským rukopisem bourá klasické pojetí "dějepisu pro dospělé". Např. tím, že jednotlivé díly na sebe přímo nenavazují a dokonce i v jednotlivých dílech jsou některé události upozaděny, nebo dokonce vynechány (viz 3. díl, kdy samotný atentát vůbec nevidíme) a naopak je nám přímo a bez zástěrek předkládáno více z roviny lidí, kteří měli co mluvit do vývoje státu. Nicméně ani vážný tón doby nebrání Sedláčkovi dát do mnohých scén ironický podtext a nebo se pomocí některé z postav strefovat do jiné, vesměs známější postavy. Minimálně to, jak jsou realisticky vykresleny zásluhy Beneše (o kterých se obecně moc neví) a nebo to, jak vlastně proběhl komunistický "převrat" je myslím nanejvýš záslužné. České století se snaží o odmaskování historie pro současnou generaci a nebojí se to říci naplno.

Nevšední podívaná pro zasvěcené fandy? Jinými slovy pokud jste neviděli ani jeden film, kde by hrál někdo z tohoto filmu, pravděpodobně budete po shlédnutí hodně zmatení a možná i znechucení. Pravdou ale je, že This Is the End je jednorázový dárek od herců samotných pro sebe a jejich fanoušky. Už po prvních minutách filmu je jasné, že snímek není o epické pařbě partičky celebrit, což zřejmě mnozí diváci nepřekousli. Ono se vlastně stačí podívat na hodnocení staršího a velmi povedeného filmu Pineapple Express, které je myslím pro "běžného" diváka stravitelnější a hned je jasné, že styl humoru Setha Rogena není pro každého. Zpět k tomuto filmu: Vysoká koncentrace skvělých herců, dává tušit příval hlášek a vtipů. Pravda je tak nějak v polovině: dávkování zábavných scén je poměrně volné a ne vždy to padne na úrodnou půdu. Scénář sice působí neuvěřitelně splácaně a občas jsem si prostě byl jist, že Rogen a Goldberg museli být sjetí, když to psali, ale na druhou stranu, film má řekněme mnoho tzv. komplexních scén, kde je vždy kromě jednoho významu i nějaké schované poselství. A tak je to vlastně s celým filmem. Za slupkou na první pohled debilní slátaniny, se ukrývá sofistikovaný příběh, který atakuje hranice vkusu a boří mýty o "pěkných" filmech. Nevím, jak moc to byl záměr, ale občas jsem nevěděl, jestli se mi film ještě líbí a nebo už jen přemýšlím, na co se to sakra dívám. Na závěr filmu jsem se už jen blbě usmíval, takže převážila ta první možnost. Každopádně doufám, že se tato parta dá, třeba i z části dohromady a Rogen zase rozjede šílenou podívanou.

Totální oldschool Seagal film, plný tvůrci nezamýšleného humoru a vtipných scén, které zřejmě vtipné být neměly (např.: dávka ze samopalu evidentně projde plátěnou střechou auta, ve kterém jede Seagal a jeho holka, nicméně ani jeden není mrtvý). Tento film je klasickou exkurzí do doby akčních snímků 90. let., kdy stačilo vzít Seagala, dát do toho ztrátu člena rodiny, nějaký motiv pro odplatu, pár hajzlíků, zkorumpovaného policajta/politika a bylo hotovo. Je úplně jedno, o co v tom filmu jde, podstatné, jsou scény kdy se objeví Seagal a začne mela. Z podstaty žánru je v Hard to Kill všechno co správný akčně-vtipný film má mít. Pokud jste stále neviděli ani jeden film kde by hrál Steven Seagal, rozhodně to napravte a podívejte se na Hard to Kill, nejlépe s dabingem, protože ten pozvedne film na ještě vyšší level a hlášky typu "Di doprdele a chcípni". nebo když jeden z padouchů má jedinou hlášku a to tu, že když jde po Seagalovi, tak na něj pořád řve "hajzle", vytváří dost zábavy na to, abych filmu prominul jinak debilní scénář.

Kocovina potřetí? Jaksi ne. Třetí (a zřejmě i poslední pokračovaní?) je zcela jiné, než předchozí dvě zběsilé jízdy. Jestli jsem to správně pochopil, tak mělo jít o uzavření trilogie, kdy se vše v naší partě vyjasní a to jak po stránce vztahů, tak "znormálnění" do běžného života. Nadupaná jednička, dvojka kopírovala jedničku, ale stále šlo o zajímavou, resp. bezstarostnou zábavnou podívanou. Trojka jde úplně jiným směrem. Začíná to už tím, že zde není žádná kocovina, žádné "vokno", což už samo o sobě vyřazuje tak 60% možného humoru ze hry. Je zde jakýsi slepenec děje, který částečně, opravdu nepatrně přebírá kousky nápadů z minulých dílů, ale celkově to působí dost nedomyšleně a vyždímaně. Ok, to bych ještě přežil. Co pokládám za hlavní problém trojky, je to, že nemá špetku té rozvernosti, neukázanosti, ztřeštěnosti a divokosti, jako jednička měla jednička a o něco méně i dvojka. Nechápu, jak všechny tři filmy mohl natočit jeden režisér, protože se trojka od zbytku diametrálně liší. Nějak mi nedochází, co přesně měl Todd Phillips v plánu s třetím dílem, jak si představoval to zakončení série, ale já takto rozhodně ne. Prostě jsem si bláhově myslel, že poslední díl Pařby bude neskutečně epickej. V samotném závěru jsou dvě scény, které asi mají sloužit, jako takový bonbónek pro fandy. Ale proč nápad ze samotného závěru nebyl v celém filmu. Trojka je prostě taková zvláštní, jak jsem už psal je to takový slepenec: trochu jako road movie, trochu narážek na různé filmy a i trochu humoru ve stylu předchozích dílů. A jestli se mělo něco řešit, tak se stejně nic nevyřešilo, protože je zde minimum opravdu efektních scén, kdy bych měl pocit, že tak nějak cítím s partou, některé scény kdy jsou všichni spolu vyzní do prázdna a divák moc nechápe, co se tím myslelo. Velká škoda, takto zpackat závěr nadějné, zábavné série.

"Není žádný osud, jen takový, který si uděláme". To jsou památná slova z dvojky Terminátora. Možná se jimi řídil i Filip Blažek, který hraje životem zklamaného učitele Petra, jenž si naprostou náhodou vzpomene, že kdysi na střední škole miloval svoji spolužačku Elišku (Eva Josefíková) a lituje to, že jí to nikdy neřekl. S pomocí jakéhosi vědce (Petr Nárožný) přesune svoje Já (pouze mysl) z přítomnosti, do roku 1989, do svého mladého těla, které pro změnu ztvárnil Jiří Mádl. Ve zkratce: film je o tom, jak se Petr pokouší získat Elišku, občas trolluje učitele a spolužáky (protože zná jejich budoucnost, a oni pochopitelně ne) a občas je zde pár scén, které prostě jen dělají atmosféru. Na začátek je třeba říci, že se nemá cenu se zabývat oním "cestování časem", protože ono to vlastně ani cestování časem není. Ve filmu to není nijak vysvětleno, takže zde se nebudu pouštět do nějakých svých teorií, to není to hlavní. Hlavní ale je, že je tento film na české pověry natočen velmi nenuceně, nedebilně a netrapně. Abych to vysvětlil: Můj vztah k české kinematografii je tak nedůvěřivý, že když se podaří natočit film jako je tento, který neselhává v zcela základních elementech "normálních" filmů, musím začít tleskat. Probudím se včera je bez nadsázky jednoznačně svěží vítr v zatuchlém troškovsko-poledňákovském českém filmu. Velmi kladně hodnotím scény, kdy je hlavní hrdina v roce 89 a pouští kolem sebe zajímavé hlášky, přičemž interakce s dalšími herci (postavami) je velmi přirozená a dialogy jsou tak zajímavé. Tyto scény prostě a jednoduše mají hlavu a patu, obsahují promyšlenější typ humoru a vtipy, u který jsem se zasmál tak jak měli tvůrci v plánu. Mádl je velmi dobrý herec a rozhodně zde jeho talent dělá hodně. Ostatní jsou tak trochu křoví, resp. nemají moc prostoru (kromě Elišky), což je možná škoda. Proč jen tři hvězdy? Hlavní problém je scénář. V mnohých místech filmu se projevuje rámcová omezenost scénáře, kdy rámcem myslím vytyčený cíl tvůrců udělat nenáročnou komedii, postavené na jednoduché zápletce a to ostatní okolo je nazajímalo. To je špatný přístup, který neumožňuje přidat více originality a "živosti". Myslím si, že scénář měl dostat někdo jiný a více si s ním pohrát, více se zamyslet, možná i hodně věcí přepracovat. Ono sice můžete udělat jednoduchou komedii, ale někdy je ta jednoduchost dvousečná. Nemusíte být filmový kritik, aby vám ty nelogické kličky, které se ve filmu objeví nepleskly přímo do obličeje. Například závěr filmu je jeden hodně velký úlet a klasická scenáristická znouzecnost, kdy je celkové vyznění předchozího snažení hlavního hrdiny, resp. jakýsi "morální level" vyhozen do kanálu. Druhá věc, je neuvěřitelně okatý product placement, který byl až směšný a rušil divácký zážitek. Je to možná trochu nadsazené, ale i přes to všechno považuji tento lehce nadprůměrný snímek to nejlepší, co jsem za poslední roky z české kinematografie viděl (do toho nepočítám Občanský průkaz z roku 2010).

Ten Points to Gryffindor! Může být film stejně špatný jako reálné postavy o kterých je? Ano a The Bling Ring je toho prototypem. Osobně jsem příliš nepochopil, co přesně mělo být záměrem tohoto filmu, resp. jaké mělo být jeho poselství. 90% scén je o tom, jak parta mladistvých vykrádá domy, tancují, fetují, fotí se na facebook, jezdí v ukradených autech, vykrádají otevřená (!) auta, hystericky vykřikují "My God" na každým kouskem oblečení, všude nechávají otisky prstů a nezakryjí si obličej před bezpečnostní kamerou. Všechny tyto scény jsou natočeny nudně a nezajímavě, nemají žádný styl. Jednu chvíli jsem si pohrával s smyšlenou, jestli snad nejde o karikaturu "artu", ale to jsem následně zavrhl. Režisérsky a scenáristicky nezvládnutý film, kde nelze nalézt téměř žádný pokus o vyprávění příběhu, odhalování morálních otázek a společenských nešvarů. Osoby nemají žádnou hloubku a citová propast mezi filmem a divákem je obrovská. Vůbec jsem si nevytvořil k postavám vztah, snad jen na konci jsem si přál aby na ně spadlo bourací kladivo, nebo tak něco. Na druhou stranu: Jestli je to opravdu podle skutečných událostí, tak tedy "Cože?". To jako opravdu parta nějakých mladistvých pipin skoro rok kradla ve vilách slavných jen tak, že si otevřeli okno nebo dveře?!! WTF! Jak to, že je dopadli až tak pozdě? Neměli komplice? Nebyl to jeden velký podraz na bulvár? Toto jsou myslím celkem legitimní otázky, na které ale není ve filmu vůbec prostor a raději jsou tam 1000x scény jak někdo krade kabelky. ÁÁÁááá, to fakt ne.

Toto je hodně divnej film, ale řekl bych, že spíše v tom lepším slova smyslu. Michael Bay asi usoudil, že už je tak zkušený, že si může odskočit od Transformers a natočit si pro potešení jeden trošku ulítlejší film. Pain & Gain je jeden velkej koktejl režisérského cynizmu, pošahaných scén, nadopovaných postav....a scénárista taky určitě něco bral. Světlejší stránku filmu vidím hlavně v té čiré anarchii, s kterou je převedeno to co se skutečně stalo (film je opravdu podle skutečných událostí) a jak je to drsné a humorné zároveň. Bay si jako režisér dělá co chce a i z herců vyzařuje jakási divná radost, že si můžou zahrát na opravdu debilní charaktery, které se snad ve filmu ještě neukázaly. Časování a provedení některých scén je opravdu "delikátní", ale v některých je hranice mezi filmařskou demencí a "vyšším filmařským záměrem" dost nejistá. Film tím ztrácí tempo a postupem času se okouká a stává se dost nekonzistentním, kdy na konci nevíte, jestli jste se dívali na strašnou blbost nebo na novou vlnu černých komedií. Jelikož hodnocení tohoto filmu hodně záleží na osobním vkusu diváka, nechám to svoje na třech hvězdách.

Kdybych hodně přeháněl, napsal bych, že je tento film v lez čem unikát, protože nenásilně spojuje různé přístupy k celkem provařenému tématu, což se jiným vůbec nepodařilo. Nejde o klasický hollywoodský blockbuster, i když kampaň kolem filmu možná tvrdí opak. Předně je potřeba říci, že World War Z je velmi netradičním zombie sci-fi dramatem, ve kterém Marc Forster rozjíždí podívanou s nepředvídatelným průběhem filmu. Je zde jako by více rovin, ve kterých se má divák pohybovat a z každého si užít jen něco. Narážím na to, že film balancuje mezi sociální "zápletkou", jaká byla například v Nákaza a klasickou sci-fi výpravkou jednoho spasitele Já, legenda (zde se nabízí mnohé podobnosti, ale ty zde vynechám kvůli spoilerům). Zde jakož to hlavní postava je Brad Pitt, hraje bez nadsázky hraje tatíka od rodiny, co kdysi dělal cosi pro OSN a už chce mít pokoj, ale když se začne šířit virus co mění lidi na stvůry, je povolán zpět a začíná jeho dobrodružná cesta za odhalením původu viru... Už od začátku jsem v mnoha scénách cítil trochu ironický podtext nebo vyšší záměr a s čím dál tím víc rozjíždějícím dějem jsem jen zíral co všechno tam ten Marc Forster ještě chce dát. Něco v ději například vypadá jako klišé, ale je to poddáno tak, že to vlastně klišé není a bez problémů to tam zapadá. Hodně částí filmu je natočeno tak, že si divák vlastně říká "Ok, to jsem čekal" ale v zápětí je vyveden z rovnováhy právě tím, že si režisér pohrál s jeho úsudkem. Film obsahuje pár vyloženě drobností, které sice nemají prakticky význam z dějového hlediska, ale pro budování autentické atmosféry mají určitě nemalou roli. Další věcí je práce s kamerou a vlastně i celkové zpracování hromadných akčních scén, zde to nemá chybu jde o hodně silnou stránku filmu. Jak děj přebíhá sem a tam, tak dvě hodinky utečou celkem rychle a rozhodně jsem se nenudil, nicméně občas jsem měl pocit, jako by se vlastně nic "nevyřešilo". Tímto je postižena především poslední třetina filmu, která, jak jsem se někde dočetl byla kompletně přetočena, protože se původní konec zdál tvůrcům nepoužitelný. Co říci, snad jen, že konec je na mě až moc komorní. Pokud bych si chtěl hodně zakonspirovat, tak bych řekl, že někdo ze studia Forsterovi do té práce kecal a že se ti nahoře nemohli rozhodnout, zda z toho udělat inteligentní sci-fi nebo letní rodinné zombie sci-fi (nevím jak v kině, ale unrated bluray stálo za to :) a občas je vidět že střihačské nůžky měly dost na pilno. Každopádně, World War Z je pro fanoušky žánru rozhodně zajímavým filmem, který nesází na jednu kartu se scénářem, ale snaží se kombinovat více nápadů. Pro ostatní to zřejmě bude opravdu jen zombie sci-fi s hromadou (ne)mrtvol a masivními scénami plných krve (i když té nebylo zas tolik, vyloženě brutální záběry zde nejsou a spíš se jen "naznačuje"). Osobně jsem při sledování kombinoval obojí a film jsem si taky užil.

Série Fast & Furious je fenomén. I když mnozí nad ní opovrženě ohrnují nos, stejně se na ni podívají, protože chtějí vidět, jak se rychlá auta prohánějí kdesi po dálnici, všechno vybuchuje, kusy plechu a Vin Diesel létají vzduchem v nepravděpodobných scénách, kde si fyzika dává oddechový čas (tento film má svůj vlastní Vesmír, tak to lidi už pochopte). Nicméně, "jenom" tím právě F&F už dávno není, vyvinulo se do navazující krimi-auto-shoot GTA ságy, kdy jsou jednotlivé filmy buď horší (4.F&F), lepší (5.F&F) a nebo tak nějak mezi (6.F&F). Právě po osvěžujícím a kvalitním pátém díle jsem pěvně doufal, že bude šestka v podobném duchu. Po shlédnutí jsem sice mírně zklamán, ale ne zas tak moc. Fast & Furious 6 je hlavně o jakémsi uzavření kruhu. Dořešení věcí z minulosti, takže se opět oběví některé postavy z dřívějška. Hlavní padouch je docela třída, žádný ořezávátko, takže Dom a jeho parta musí pořádně máknout aby to ho dostala, samozřejmě se to trochu zamotá a děj má pár objížděk, ale vše směřuje k jasnému konci. Také je vidět, že je zde více "obkecávání" a pokusů o rozhovory na vážnější téma, ale nikdy to nezajde do trapných mezí. Šestka je tak vlastně nejvyzrálejší a "nejdospělejší". Rodina je základ státu. Jak už jsem psal, F&F má vlastní Vesmír, kde je nějaké větší logické smýšlení nad dějem pěkně rychle vyhozeno z okna a na řadu přichází akce. Bohužel, šestka nemá ten "hype" a dynamiku, kterou jsem tak vychvaloval v pětce, ale i tak jde zde nemálo vyloženě zábavných automobilových scén s pár velmi úsměvnými okamžiky, kdy prostě nelze zjistit, jestli si z nás jako že dělá srandu, ale asi dělá. Ve výsledku je to celkem jedno, protože vzápětí se na vás řítí zas něco jiného, díky tomu film pěkně šlape, nicméně pár hluchých míst jsem si všiml. Na druhou stranu, například závěrečná honička po ranveji vejde do historie F&F a je jednoduše epicky dobrá. Co je hlavní, kromě klasické GTA dějové linky, která se točí jen kolem aut, je zde i tak trochu "krimi-vyšetřovací" linka. Ta je tak nějak nedotažená a bez většího nápadu, či nějaké snahy o nenásilné splynutí s automobilovou půlkou děje. Je to velká škoda, protože kdyby se to vypilovalo, tak si myslím, že zde máme nejlepší díl. Na závěr snad jen, že jsem postrádal trochu více humoru, film by to příjemně okořenilo. Tak tedy, jak už víme, čeká nás příští rok 7. díl a myslím, že si jej nenechám ujít, už jen kvůli tomu, kdo se tam má objevit.