neo93

Na to, že muzikály nejsou zrovna můj šálek kávy, se mi Chicago docela dost líbilo. Jisté očekávání jsem měl, hlavně proto, že je snímek relativně známý a navíc získal o něh šest Oscarů. I přesto jsem tato o očekávání lehce krotil. A udělal jsem jen dobře. Tak jsem si mohl alespoň vychutnat povedený a zábavný příběh, skvělé obsazení, tak i chytlavé písně a různorodě výborné taneční choreografie. Ty se mi nečekaně líbily nejvíce, společně s výtečnými kulisami a kostýmy, které navozují tu správnou atmosféru. Asi přeci jen film neobdržel ceny, jen tak pro nic za nic.

Úžasný film Richarda Linklatera, jemuž se dokonale vrátilo náročné několikaleté natáčení. Někdy opravdu nemusíte vyprávět žádný epický příběh. Někdy postačí tak obyčejný a jednoduchý děj, přesně takový, jaký jen život může být. Může se zdát, že tak banální příběh, nemůže přinést nic zajímavého či překvapujícího, ale opak je pravdou. V prostém životě je tolik překvapení a nečekaných zvratů, že to bohatě postačí. Zvláště, když pozorujete tento skutečný svět, očima kluka Masona a jeho rodiny, který své dospívání neměl vůbec jednoduché. Musel se od začátku vypořádat s rozvodem rodičů, neustálým stěhováním, tak i s tím spojeným seznamováním s různými matčinými muži. Tento život je tak skvěle pospojován, že nejde téměř ani poznat, že hrdina a jeho rodina, pomalu ale jistě stárne. A ačkoli žádné vyhrocené scény po první třetině již neuvidíme, stále je nezapomenutelné sledovat toto bezmála tříhodinové vyprávění o jednom chlapectví.

Jeden z nejraněnějších českých filmů (dokumentů), který byl natočen již v roce 1911. V jednoduchém zpracování snímek popisuje, jak se chovali husy. Od krmení, koupání, jejich zabíjení, zpracovávání, až po prodej a samotnou konzumaci. Některé momenty v dnešní době vypadají hodně úsměvně, jiné jsou zase docela poučné. Ve výsledku ale zajímavý a zároveň vtipný pohled na chov husí.

Všechno, co uděláme, se nám jednou vrátí. Každý skutek, čin nebo pouhé rozhodnutí má nějaký dopad, ať už na nás samotné, naše blízké nebo na úplně cizí neznámé lidi. Někdy takové jednání může dopadnout dobře, jindy špatně. Říkejme tomu, jak chceme, ale nikdy nevíme, kam nás vítr zavane. A právě takto je koncipován tento francouzský snímek. Pozorujeme sled několika drobných, na první pohled víceméně nevýznamných událostí a momentů, které ovšem mají ve výsledku zásadní vliv na dění jednolitých postav ve filmu. Celá tato mozaika nečekaných příběhů se postupně skládá až do samotného možná trochu očekávaného finále. Ale ani tento fakt, že asi tušíme, jak to všechno dopadne, mě rozhodně nezkazil prožitek ze sledování. Naopak mě bavilo pozorovat různé postavy, které se vzájemně propojují a také zároveň nechtěně ovlivňují. Podobně je tomu také u Amélie z Mortmartu, v tomto případě se však netlačí tolik na pilu jako v případě Amélie, i přesto film nenudí. Další podobnost se zmíněným filme je také v tom, že také zde hraje Audrey Tautou, ačkoli tady nehraje hlavní roli, poněvadž hlavní postava tu vlastně žádná není. Velmi povedený film, na který ale musíte být jednoduše naladěni, abyste jej dokázali ocenit, což v mém případě určitě bylo.

Velmi povedená dramatická love-story, především na české poměry. Přitom nabízí  na začátku docela obyčejný příběh. Tomáš, normální chlap, který se živí jako pokrývač a atraktivní Ema pracující v supermarketu, se jednoho večera seznámí v baru. Poté jdou k Emě do bytu, kde se spolu vyspí. Po kratší odmlce se znovu potkávají a následně navazují vztah, kdy Ema začne žít s Tomášem v menší vesnici, kde Tomáš v rodinném domě  bydlí. Zvrat přijde v momentě, kdy Tomáš náhodně zjistí o Emě "chybu" z minulosti, která všechno  změní.  Všední hrdinové, ale rozhodně nevšední film s neotřelým problémem, který musí hlavní postavy řešit. A že to není pro ně vůbec snadné, nám skvělým způsobem ukazují.  Sázka na nepříliš neznámé herce se vyplatila v čele s Pavlou Gajdošíkovou a Janem Jankovským v ústřední dvojici, tak i ve vedlejších rolích.      Snímek rovněž dobře zobrazuje náladu a prostředí venkova, kde sociální vazby jsou velice  blízké, což se ukáže jako velká potíž pro hrdinku, když okolí odhalí její minulost. Chyby jsou osvěžujícím pohledem do jednoho vztahu, který se potýká s nelehkým úkolem, jenž stojí za zhlédnutí.

Velmi dobrý snímek Stevena Spielberga o jednom podařeném mladíkovi. Leonardo DiCaprio znovu předvádí své herecké umění v roli vychytralého mladého muže, který si svou lstí a přesvědčením užívá život plnými doušky. A tak si vyzkouší jaké to je být pilotem, doktorem nebo právníkem. Už od začátku ho však pronásleduje jeden zarputilý agent FBI v podání Toma Hanksa, jenž ho chce zatknout. Skvělá poskládaná mozaika těchto profesí, která Frank W. Abagnale vykonává a která přinášejí velmi povedený a trefný humor. Líbila se mi také celá stylizace filmu v atmosféře 60.let s hudbou Johna Williamse. Příjemná a pohodová kriminálně-životopisná komedie.

Pomalu plynoucí polský snímek pojednávací o mladé dívce, která nejenže hledá své ztracené rodiče, ale také poznává sebe sama. Anna byla vychovávána v sirotčinci, v současné době se však v klášteře připravuje na to, stát se řeholní sestrou. Ještě než složí slib a bude plnohodnotnou členkou řádu, má odjet do města a tam se setkat, s poslední žijící příbuznou tetou Wandou. Po shledání s tetou, se Anna dozvídá o své minulosti, o tom, že je židovkou a také o tom, jak zemřeli její rodiče za války. Vydává se tedy spolu se svojí tetou na cestu, ve které chce nalézt hrob svých rodičů, jelikož jejich hrob není přesně znám. Při tomto pátrání naráží na život své tety Wandy, jenž pracuje jako soudkyně a která poslala také několik lidí na smrt v 50. letech. Zároveň se musí vyhnout dalším svodům, které na ni číhají a které by ji mohli svézt na jinou životní dráhu, než kam má nyní zamířeno. Kvalitně natočený film stojící na hlavních představitelkách a na jejich ztvárnění kontrastních ženských postav. Na jedné straně sebevědomá, razantní žena, nebojící se jít až za hranu, na druhé straně mladá hezká dívka, která nezná svoji samotnou krásu, osobu a je plně oddaná Bohu. Skvělá kamera a černobílý obraz jen přispívají k dokonalé atmosféře snímku.

Moc hezký a příjemný snímek. V hlavní roli s Omarem Sy. Ten hraje muže, který ještě pořádně nedospěl. Sice má práci a to v přímořském francouzském letovisku jako průvodce, kapitán výletního člunu a obsluha místního baru, která musí obstarávat zábavu, ale neustále vytáčí svojí šéfovou, svým nezodpovědným chováním a té již pomalu dochází trpělivost. Když se jednoho divokého rána objeví před jeho člunem téměř neznámá žena s dítětem v ruce, která tvrdí, že je otcem, předá mu jej a odejde, najednou se mu naprosto změní život. V dobrém úmyslu letí do Londýna, aby navrátil dítě matce, jenže narazí, jelikož matka není nikde k zastižení. Proto mu nezbývá nic jiného, než se začat starat o dítě sám. A to je zvláště zábava. Dívat se na muže, který je uvnitř stále ještě dítě, jak vychovává tříměsíční holčičku až do téměř 9 roku, je velmi úsměvné a komické. Navíc se živí jako filmový kaskadér, kde teprve není nouze o vtipné situace. A co teprve celý jejich byt, který by jakoby vypadl z natáčecího studia, hodně dětí by si takový dům a pokoj asi přálo. Vše jde jako po másle až do okamžiku, kdy ztracená matka z ničeho nic napíše zprávu o tom, že přijede a chce vidět svou dceru. Po tomto okamžiku se docela změní ráz celého filmu, ale není to vůbec na škodu, naopak film dostane nový atraktivní impuls a v závěru cílí hodně na emoce. Vynikající Omar Sy, jenž ztvárňuje otce, je neuvěřitelný a jen potvrzuje, že mu podobné role prostě sedí. Otcovství v laskavé, hravé a humorné formě, jakou si můžete jen přát.

Film Krzysztofa Zanussiho, který pojednává o nalézání sebe sama, pravdy, života, podstaty člověka. Od počátku vyprávění sledujeme muže, Františka Retmana, který je nám přestaven netradičním pojetím, kdy ho pozorujeme při jakém si zdravotnickém testu, při němž se dozvídáme všechny základní biologické dispozice o Františkovi. Postupně snímek ukazuje jeho životní osudy, od vysoké školy, přátelství, přes manželství, rodinu, přerušení studia, nucenou práci v továrně, až po horolezectví, návštěvy v psychiatrické klinice či klášteře. Ve všech těchto sekvencích, hledá hlavní hrdina odpovědi na své existenční otázky. Mimo tento stěžejní rámec je film zajímavý svými prostřihy, ve kterých např. nabízí různé pohledy na určitou problematiku od studentů fyziky či odborných profesorů, nebo nám ukazuje třeba srovnání ze slavnými muži a jejími objevy. Velmi podařený, originální snímek, který spojuje dohromady několik stylů a vlastně i žánrů.

Druhé pokračování o slavném archeologovi doktoru Indianu Jonesovi. Nevím přesně proč, ale dlouho dobu jsem měl za to, že pravě tento druhý díl série, je o dost slabší než předchozí či nadcházející snímek původní trilogie. Po dalším zhlédnutí, jsem si však jistý, že jsem se mýlil. Už jen ten skvostný začátek napovídá, že starý dobrý Indy je zpět. A to v té nejlepší možné formě. Prvních asi dvacet minut je opravdu neuvěřitelných, tempo filmu se nezastaví. Ale hlavně je v nich vyobrazeno všechno, co je pro Indiana Jonese příznačné. Vzácný a důležitý předmět, zlotřilý padouch, jenž chce pravě tento předmět získat, a to za každou cenu. Věrný Indiho přítel, který mu vždycky pomůže, i kdyby měl zemřít. Neohrožený a neústupný Indy, jenž se nebojí použít své pěsti a své nástroje nebo okolní věci, pokud již slova nestačí. Akční scény, při kterých pravě tyto dovednosti naplno využije a to zejména když mu jde o holý život. Nechybí suchý humor ani romantika. A to vše navíc podtrženo úžasnou hudbou od Williamse. Je pravda, že po této části snímek poněkud zvolní, zvláště cesta do Pankotského paláce je spíše oddechová, ale poté se znovu rozjede, a to hned po naservírování místních "pochoutek" od mahárádži. Je ovšem zajímavé, jakým temným až drsným směrem film pokračuje, což se dotkne i samotného hlavního hrdiny. Jakmile ale Indy nahodí opět svůj tradiční kostým, vrátí se i film do starých kolejí, tedy do dobrodružně akčního ladění, kde zůstane až do konce. A takový závěr sledovat, především vozíkovou jízdu, ale i pasáž na mostě, je pastva pro oči. A i proto nelze hodnotit jinak.