Yoshitsune

No nedalo mi to a musel sem, po několika letech znovu, podívat na tenhle film. Dalo by se říct, že mně trochu (dost) hlodal červíček pochybnosti, jestli tohle neni jenom další zbytečný remake a já si jenom něco nenalhávám. A neni, tedy je to remake, ale oproti tomu letošnímu, je to jak nebe a dudy. Na první pohled, se to tak nemusí jevit, ale při bližším zkoumání je vidět, že tenhle film byl točen s citem a hlavně to všichni brali, tak nějak víc zodpovědněji. Vezměte si třeba lekačky, ono se to málo ví, ale i ve starších hororech, byli a sou lekačky, jen sou zpracovány jinak, sou zpracovány tak, že se na ně nelze připravit, hudba se neztiší, kamera se neupne na postavu a pak nastane nějaký bu bu, tady sou třeba taky lekačky, ale sou podány tak nějak víc přirozeněji, prostě se stanou. Další věc, která je zde výborně podána, je ono charakteristické rozdělení, kdy se vypráví příběh každé jednotlivé postavy, opět působí to normálně, je v tom přehled a neztrácel sem se v ději, takhle se během devadesáti šesti minut, odvypráví něco, co by jinak potřebovalo tři až čtyři filmy a přitom, sem po skončení měl pocit, že vše bylo řečeno. Další věcí, která stojí za vyzdvihnutí, je samotný dům, ti co ho stavěli pro tenhle film, si dáli záležet, na každé věci, co je v tom baráku, rozmístění nábytku a věcí, to jak dům působí na diváka/postavu, to vše má onu tajemnou a zlověstnou auru. Nemluvě o tom, že herci přesně ví, jak mají hrát své postavy a hrají je prostě na jedničku, a i když někteří herci mají zde méně prostoru, tak tohle je ten případ, kdy méně je více. A ještě k tomu nejvíc důležitému, k děšení/strašení, to jak to tady prováděno, je prováděno s umem, takže Kayako a její rodina, tak zde využívají celou škálu věci, jak své oběti děsit, mobily, monitory, berou na sebe podobu jiných postav a nebo prostě jenom stojí, nic víc, jen stojí a koukají. A v tomhle ohledu, tkví kvalita tohohle filmu a proto je stále po letech, tak děsivý.

Tak jo, tady veškerá legrace a sranda končí, od Jesse V. Johnson sem čekal béčko, nic víc, jenom standardní normální béčko, ale tohle je jeden z nejtemnějších filmů, na poli béčkových akčňáků. Ono natočit film o pomstě, s kvalitní akcí a zároveň dát do filmu nějaké ty emoce a celé to nějak dát do hromady, aby to drželo a fungovalo, je čím dál těžší, ale Johnsonovi se to prostě povedlo. Je fakt, že Adkins dokáže ze sebe dostat, i hodně dobrý herecký výkon, ale tak nějak v posledních filmech, dělal jenom mlátičku, ale tady předvedl svůj nejlepší herecký výkon, čímž překonal i Boyku. A co se týče akce, je hodně drsná a surová, ale finále v baru, má to co mnoho filmu postrádá, gradaci, napětí a strach o hlavního hrdinu. Plus song, "Me Mum" který z filmu, dělá umělecké dílo. Takže pevně doufám, že Johnson a Adkins, tohle zkusí překonat ať už společně, nebo samostatně, oba dva sou totiž důkazem, že lze jedině růst a rozvíjet se.

Tak neni to špatný a že se to snažilo, jít cestou dramatu, je fajn, ale jak už bylo řečeno Deon Taylor, neni Fuqua a nebo John Singleton který uměl podat béčkový film s elegancí ježka. Což je škoda, byť film neni tak akční, jak sem čekal, tak sem se nenudil, film je do poloviny slušně napínavý a furt se něco děje. Od poloviny, už to ztratí tu gradaci, ale i tak, mně to do konce bavilo, ke konci se film rozjede, hlavně po akční stránce. Navíc Frank Grillo, jako záporák si vede velice slušně, Naomie Harris nebyla úplně špatná, ale víc mně bavil Tyrese Gibson, působil trochu tajemně, furt si něco mumlal pro sebe a role mu sedla, jak ušitá. Co ještě stojí za pozornost je soundtrack, který u tohohle béčkové filmu, vyčnívá nad rámec a doslova je jej škoda, že takováto hudba skončila, u né sice špatného filmu, ale u filmu na který kouknete, jen aby jste nějak zabili odpoledne.

Z Japonska si lze přivést spoustu věci, nějaké ty tradiční věci, nějaké ty netradiční a pak sou tady takové dárečky, o kterých nevíte dokuď neni pozdě. A tenhle dárek, se cestou zkazil a to jako dost, když se oznámilo že vzniká další Nenávist a že to režisér chce pojmout jinak, že chce klást větší důraz na postavy a nechce jenom další zbytečné pokračování, tak sem z toho měl opravdovou radost a těšil sem se. Ono jde o to, že já z těch všech Japonských hororů, mám nejraději Nenávist, ano Junji Ito, sice tvoří nejkreativnější monstra a příběhy, které buď mají jednoduchý základ, jako je třeba přežít útok oběšenců, ale dokáže z toho udělat napínavou záležitost, na kterou se jen tak nezapomene. Ale po filmové stránce, se žádné z jeho povídek, až na Uzumaki, nedostalo takové péče, jaké by si zasloužilo a proto sem rád za tu Nenávist, která víceméně solidní filmový vesmír. O to víc mně prostě štve, že to dopadlo, tak jak to dopadlo, dokonce i ten remake z roku dva tisíce čtyři, je na tom o mnoho, mnoho lépe, než tahle verze. Tahle je na tom nejhůře, sou tady charaktery, na kterých mi vůbec nezáleží, skákání mezi roky, je nesouvislé a ztrácí se nit, ale nejvíc mně štve, provedení samotné Nenávisti. Zatímco v předchozích filmech, měla jasně danou podobu, které se drželi všichni tvůrci, tak místo aby zde strašila Kayako a její rodina, tak zde "děsí" s prominutím, nějaká kráva a její manžel s dcerou. Nemluvě o tom, že Kayako a její rodina, dokázali i zabít své oběti, tak zde to tak neni, zde se lidi mordují navzájem a nebo páchají sebevraždu, laicky řečeno je to prostě slasher, kde duchové nic nedělají a jenom se občas objeví a slintají. Takže krev sice stříká, prsty se řežou a vidličky končí v lidech, ale chybí tomu náznak, jakékoliv atmosféry, tajemno a to velice nepříjemné dusno. Nemluvě o tom, že herce to taky moc nebavilo a tak jejich výkony odpovídají celkové kvalitě filmu. Jestli lze něco na filmu vychválit, tak je to, že ve filmu sou počítače, mobily a další věci z té doby, což je asi jediná věc, která lze přičíst k dobru. Ale kromě velké míry násilí, je film ve všech směrech prázdný, nudný a kdyby vedli mně neseděli lidi, tak se zvednu a odejdu.

Tak jako předchozí film, je i tohle super zábava, po dlouhé době sem se od srdce zasmál a dobře bavil. Navíc je zde super záporák a finále má dobrou jiskru. Na filmu je nejlepší, že na nic netlačí a velice dobře plyne, takže se mi nestalo že bych se nudil. A navíc tady hraje song You Spin Me Round, co víc chtít ? Naprosto perfektní.

Strašný, hodně strašný, naprosto příšerný a byť film má začátek a konec, tak filmu chybí prostřední část děje a tak se skáče mezi různými Asijskými zeměmi a snaží se vyplnit jedno velké prázdné nic. Nemluvě že i ty dialogy sou naprosto děsný a některé na sebe ani nenavazují. A byť film vypadá relativně hezky a neni zde žádný odporný filtr, tak jako u jiných filmů tohohle ražení, tak tvůrci šetřili kde se dalo. A proto během přestřelek, ani neni slyšet zvuk střelby a když už je slyšet, tak neodpovídá dané zbrani. Násilí je celkem ok, jeden ze záporáků se i relativně snaží, ale nemá šanci ukázat něco víc, což je škoda. Ale osobně mně nejvíc potěšil Byron Gibson, už v minulém filmu s Míšou (Asijská spojka) se mi líbil a tady nehraje vyloženě špatně, je škoda že hraje v takovýchto odpadech, mohl by si zahrát v nějakém větším a lepším béčku, nejlépe cynického zaporáka. Nicméně Míša Kulička, je zde vyobrazen jako špičkový agent CIA (CIA je zoufalá když nabírá takové to lidi) a ke konci začne mít i traumata, nicméně nejlepší vtip, sou ty dva plakáty co tady visí, v obou je Míša vyfocen s neprůstřelnou vestou a s puškou, jeden by tedy čekal, že se i tohle objeví ve filmu, ale neobjeví, nejlepší marketing co sem kdy viděl.

Párkrát sem se uchechtl, to zase jako jo, ale čekal sem něco víc.

No moc se mému hodnocení nedivte, Bay si sice mohl odpustit některé věci, ale to by asi potom nebyl Bay. Takže furt sou zde patetické řeči a dojde i na věci typu "Jsme rodina" ehh bože, ale akce je je naprosto parádní. Sou tu tři velké akční scény a v každé je něco kreativního, samotná akce je velice dobré úrovni, pokaždé je napínavá, přehledně natočená a dobře sestříhaná. Co se týče postav, nejsou tak ploché, jak naznačovali první trailer, ale né se všemi sem se sžil, takže u některých mi bylo i celkem jedno jestli to zvládnou či ne. Ale Reynolds, všechno zachraňuje a hodně film tahá, takže filmu lze odpustiti jisté nedostatky. A co se týče toho politického podtextu, je celkem jasné co si o každé zemi, včetně USA, Bay myslí, takže má mé sympatie. Sice ta revoluce na konci, působila dost uměle, národ byť týraný, se takhle snad nevzbouří a nevyjde do ulic s tím, že je načase svrhnout tyrana, ale v tomhle ohledu hodlám přimhouřit očka, neb mně film bavil a o tom to je. PS : Navíc tady hraje kapela MUSE :)

V hlavě sem měl tři recenze, podle toho jak film dopadne, měl sem recenzi na špatný film, na průměrný film a pak recenzi na vynikající filmový zážitek, ale po skončení tohohle filmu, sem všechny tři rovnou hodil do koše a tohle je tedy šito horkou jehlou. Měl sem připravený posměšný smích, s tím že sem měl pravdu a že to prostě stojí za hovno, ale já nejsem naštvaný, znechucený a nebo mstivý, tohohle filmu a celé téhle nové SW generace je mi hrozně líto a sem z toho smutný. Vypisovat chybu na tomhle filmu nebudu, nemá to cenu, jen je smutné že Ambrams "SW fanouškům" dá co chtějí, takže kdyby chtěli lítající a mluvící hovno, tak jim to Ambrams dá a Disney neb chce peníze, ale zároveň se bojí všeho negativního, tak to povolí a bylo by tu lítající a mluvící hovno. Nicméně já takové lidi, nepovažuji za SW fanoušky, nicméně k těm relativně pozitivním věcem, je zde Palpatine a je s ním docela dobře skoncováno, to je asi tak vše. Určitě to neni ten Palpatine, mistr manipulací, přetvářek a zlé úskočnosti. Akce je o ničem, sou tady akční scény, ale přitom nejsou. V koutku duše, sem vzhlížel k těm sestrám prvního řádu........byl sem naivní. Tenhle film je jako jídlo, které už někdo před vámi předžvýkala a z toho jídla se vytratila veškerá chuť, barva, vůně a vzhled, takže dobrou chuť. PS: A pokuď nechcete jíst, tak si raději kupte hru Star Wars Jedi Fallen Order od EA, jo od toho EA, jo to je ten EA, co řekl že hry pro jednoho hráče sou mrtvý přežitek, já vim, já vim, je to velice bizarní.

Je to dobrý, je to lepší než sem čekal a čekal sem něco mezi kastrací a kaktusem v prdeli, takovým tím kaktusem co má na sobě milion trnů. Jedinou vadou na kráse je, že se tvůrci snažili do osmy epizod nacpat příběh o Ciri a zároveň i nějaké povídky z knížek "Poslední přání" a "Meč osudu" a navíc ty časové skoky, takže v jednu chvíli sem nevěděl, v jaké časové rovině se to nacházím. Ale z nějaké důvodu, to relativně drží pohromadě a bavilo mně to a to hlavně z důvodu, že je zpracováno s fanouškovským zápalem a nechybí tomu nadšení. Navíc herce to viditelně bavilo, takže žádný další El Mucho bigote se u Cavilla nekoná a i ta Ciri a Yennefer, které podle zdejších Ruských trotlů, měli být černé, jako Půlnočnice, sou v pohodě a v herečce co hraje Ciri, tkví obrovský potenciál. Ale tvůrci se měli opravdu věnovat specifickým povídkám a příběh o Ciri si nechat do druhé série, ale jinak to šlape na jedničku, souboje s lidmi sou výživné, souboje s monstry zase napínavé, monstra vypadají parádně a dialogy sou taky na dobré úrovni. A co se týče Marigolda, tak ten nemá vůbec chybu.