Brtniik

Doznávám, že cestovatelské pořady mám moc rád a je-li možno, přidávám(e) se. On je to tak trochu můj životní styl - od mimča mne rodiče tahali pod stan a pak to šlo dál, co věk, čas a prostředky dovolily. Znám několik samorářských cestovatelů i takové, co se bez party nehnou, ale „on a ona“ (i když tento převyvážený formát např. na „dvojce“ či v Meteoru, vše v českém rozhlase, dost nesnáším) tedy pár, je standardnímu jedinci tak nějak nejbližší. Hošík, ač na první pohled aktivní, nenarušuje několik desetiletí přetrvávající evoluční trend, totiž tzv. období pasivního samce... Sandra naopak zhmotňuje poněkud standardní, nezničitelnou babu, o kterou se stále zženštilejší muži mohou spolehlivě opřít. Není žádná evidentní krasavice, ale holka, se kterou je radost kamarádit. V Bedekru se docela doplňují (vím, je to dle scénáře), ale není to násilné a já jim to docela věřil. Osobně mne trochu otravovaly pasáže „já bych si s dovolením dal...“, leč nynější divák to žádá... Pořad ukázal mnoho zajímavých míst a určitě jsem se poučil a navnadil. Na to, že byl sponzorovaný, netrčí z něj PP, i když já ho (mnohdy i v reklamách) ignoruji. Závěrem – více Bedekrů! Rozhodně mi ani chviličku nechybělo posměšné místy až urážlivé hodnocení cizích krajů a jejich obyvatelů, kterými nás v jiném cestovatelském pořadu bohorovně oblažují mistři Bartoška & Donutil... Vnořená zajímavost: Dle stejného mustru byla druhdy v rozhlase sestavena relace Hudební cestopis, ve kterém hudební redaktoři paní Veronika Rezková a pan Leoš Kosek říkali zajímavosti z příslušné země a prokládali je tamní hudbou. Kdo pořad pamatujete (byl „odprojektován“), jistě vzpomenete na to jiskření mezi nimi... P.S.: Moje laudácio patří 1. řadě Bedekru. Ta druhá mne moc nebaví ať už kvůli dámě (pár jako celek mi rovněž neladí), tak kvůli obsáhlým finančním rešerším náročnosti pobytu v SRN. Mile mne překvapil p. Písařík v Benátkách. Edit 7.10.2019: Od čtvrtka pojede další řada. P. Písařík dostane novou partnerku - Jitka Ježková . Bude to jistě príma – je to milá holka a s cestovatelskými pořady má zkušenosti – dost často čte komentáře. Těším se!

Ač tento film tvůrcům nevynesl žádný Český obelisčík, mně se velice líbil. Filmy natočené „z druhé strany“ tvůrci poněkud uvolňují ruce - dají se pojednat temata, která by jinak vypadala bezmála trapně (vzpomeňme na Amélii z Monmártru). Navíc, je to hra na jistotu – „vždyť to natočil někdo jiný“, kdyby se to náhodou nepovedlo. Zde se jistě ne náhodou podařilo ukázat několik problémů jak dětí, rodičů, prarodičů, sportovců a všech navzájem a to nenásilným způsobem. Pár krát, když obrazovka potemněla, jsem se vyděsil, že se vynoří titulky - ranilo by mne, že jsem hodinu a půl čučel na další „nedokončený“ film a o5 se nedozvěděl, jak to vlastně dopadlo. Na druhou stranu moc se mi líbil „oživlý“ schematický plán postupu prohledávání bytu, jakoby GPS stopa cesty v taxíku kreslená fixem do mapy města a potěšila mne vždy velice žensky oblečená, tudíž luzná Lucie Trmíková. Potěšilo mne přiznané užití zrcadel, takto základní trikové propriety klasického filmaře. Hošík by u mne velice zabodoval, kdyby ho autor nechal zalepit červenou kontrolku „Play“ na kameře (třeba žvýkačkou). Zvláště u záběrů na zapřenou, ale i u natáčení rozhovorů by se to hodilo. Čekal jsem, že kamarádova násilnického tatínka včas zavřou (měl jsem pocit, že obchodoval kradeným zbožím), ale to by se nejelo k moři, že ano. Nemyslím, že bych se na film chtěl podívat ještě jednou (pointa by mne již, ani při mé skleróze, nepřekvapila), ale jako debut – paráda. Pan Mádl je šikovný (jestli nevíte, s kámošem vyrobili báječnou kolobrndu), držím mu palec. Edit 15.8.2018: O5 jsem to viděl a šlo to, báječný film.

2/2015: Jal jsem se čistit HD, abych měl místo na „Tatínka“ a tak došlo na „Ženy“... Nevím, co mne k záznamu pudilo. Nejspíš mne motivoval název Ženy v pokušení (ach ty zasuté preference). Vydržel jsem až do konce, ale jenom proto, aby se neřeklo, že jsem to neprotrpěl a hodnotím. ČSFD važ si toho, že jsem obětoval kus svého života (a to pomalu začínám vážit, co ano a co už za to nestojí...). Tedy s čistým svědomím mohu dosvědčit, že už dlouho jsem neviděl tak unylý, nenápaditý a nudný film. Pan Sedláček, byl-li to jeho záměr, působil jako dokonalý moderátor (to, co zpomaluje chemické reakce) a takové tempo by spíš svědčilo sboru dobrovolných hasičů (nic proti nim) v nastudování severského dramatu pro domov důchodců. Tak jako některé detektivky jsou „baterčičkové“, tato byla vesměs “čučivá“. Lituji, že jsem takový šílenec a dokoukal jsem do konce. Jedna hvězda za udržení filmového průmyslu v CZ, druhá za to, že se nikdo z týmu (o divácích nevím) nezasebevraždil (v titulcích žádné ujištění nebylo), anebo za naznačení „Tudy přátelé cesta nevede“. Ovšem Hana Vagnerová - krásný kousek! **** Edit 1/2024 Až si toto přečtou vedoucí údy ČSFD zruší mi účet a vy kolegové a kolegyně mnou opovrhnete... Co se stalo? Tento film jsem viděl o5 v rámci vzpomínky na p. Lichého. Nejenže jsem si nevybavil, že jsem ho kdy viděl a to tak, že ani trochu, ale tentokráte mi námět přišel zajímavý. Detektivky kromě Poirota, pí. Marplové a Vraždy v kruhu nevyhledávám a možná proto se mi zdál drastický sen jelikož se v zobrazení mrtvol dost vyžívali. Přidám jednu hvězdu.

Vysílač na Ještědu miluji! Film je koukatelný i kdyby měl být jen lákadlem turistů. Ono i podvysílačí (Liberec) je dokonalé město. Kolik znáte jiných, kde se jak na hory, tak na přehradu dostanete MHD?!

Hodnotit tento film (jako i jiné dokumenty) mi přijde zvláštní, protože v tomto oboru jde „jen“ o informace, umění je vedlejší. Stejně jako slabikář nelze nominovat do soutěže na bestseler přesto, že málokdo (ne)přizná, že tato kniha pro něj byla tou nejdůležitější. Olgu Havlovou jsem, až do zhlédnutí dokumentu, nijak zvlášť neobliboval, dokonce jsem ji až neměl rád. Těžko říci proč, protože jako žena rozhodně nebyla nezajímavá. Možná proto, že mi jednou „sáhla“ na Lucii Vondráčkovou, takto dětskou moderátorku pořadu Marmeláda, kdy ji do očí vmetla: „Ty máš děvče vyřídilku“... Tak či onak, tento film Olgu v mých očích rozhodně posunul k oblíbenkyním. Lidi tohoto typu, není možné poznat, natož posuzovat, dle televisních šotů. Kolik takových lidí máte za kámoše? Možná bych dal i 5h, ale vadilo mi, že tvůrci neodtajnili, kdo mluvil. U dokumentu dost podstatná vada. Anebo se báli, aby na „objekta“ nevrhli stín? Jejího muže jsem sice „bral“ již za života přesto, že předlistopadoví mocipáni se mu pošklebovali, pomlouvali ho a přáli si, abychom s nimi byli za jedno. Až po zhlédnutí životopisného filmu o něm jsem pochopil, že byl ještě lepší a statečnější, než jsem předpokládal. Jak vidno, film může polepšit vědění divákovo, co se nedá říci třeba o filmu Anglické dopisy, který učinil pravý opak a proto hanba mu!

Pohádkám CZ produkce se pokud možno vyhýbám, leč o Vánocích to nebývá snadné. Tvůrcům je jasné, že Tři oříšky pro popelku nenatočí a tak raději rovnou rezignují a celý realisační team si natáčení „užívá“ (pozn. V jiných žánrech i na divadle to nebývá jiné!). Nejvíc mi vadí „civilní“ pojetí (princka mívá vohoz jako děvečka) a že šlechtictvo (panovníky nevyjímaje) je ztvárňováno jako degenorovaní a neschopní magoři. Divím se existujícím monarchiím, že nepodávají protestní nóty. I když je Monika Timková pohledná žena, spíš než princezna by ji slušela role krásné husopasky, či cokoli v jiném žánru, ale dá se skousnout. Naopak, naprosto mne uhranula Marie Doležalová (známá též z „Vodníků“ jako chronická „topivka“). Nejen v tomto dílku jí to velice slušelo, ale ocenil jsem, že pořád HRAJE i v případě, že má vedlejší roli a dokonce stojí-li „jen“ na okraji záběru. Myslím na scénu, kdy se jako někomu něco povedlo a Maruška, byť nestála přímo před kamerou, nadšeně poskočila a možná i zatleskala (to už si možná vymýšlím :-) ). U herce by sice mělo být normální, že hraje furt (bohužel to není pravidlem), ale obzvlášť to oceňuji u komparzu (viz např. My Fair Lady). Nesnáším, kdy komparzista stojí jako cicina, nanejvýš se po place bezmyšlenkovitě plouhá jako mátoha, jak mu to nařídil pomocný režizér. Přece vím v čem „hraju“ a dovedu si představit, jak by scéna vypadala v reálu! Ostatně říká se, že každý pěšák má v torně maršálskou hůl, tak proč se nesnažit?! Tato pohádka mne nenadchla, co se nedá říci o výkonu, který podala Marie Doležalová. Je pořád lepší a jednou snad bude nejlepší. P.S.: Nepochopil jsem záměr, proč na loďce (Matouš Ruml, Monika Timková) užívají vesla jako pádla. Kromě toho, na lodi poháněné pádly bývá ten lepší „na kormidle“ (vzadu). Že by byl p. Ruml horší než Timková? O5 důkaz, že natočit film s vodáckou tematikou se v Čechách ne a nedaří.

Detektivky, kromě těch s Pány detektivy Poirotem a Holmesem, moc nemusím (hlavně ne ty, ve kterých geniální ohledavačka mrtvol přímo na place vyšetřovateli sdělí i jaká čísla oběť vsadila do Lotynky), ale vše, co jsem dosud viděl (na díl 16.3.2015 se jen těším), mi připadá velice dobré! Dost často mne naprosto překvapí a vždy ukáží „zajímavý“ zločin. Někdo nadává na využívanou astrologii. No, kdyby se nafilmovala toliko mravenčí práce vyšetřovatelů, detektivka by byla zajímavá jako záznam bezpečnostní kamery v obchoďáku. Jinému vadí, že je jí málo... Nechtěl bych se po shlédnutí seriálu stát výkonným astrologem a jen málo kdo by se chtěl dívat na TV kurz. Pro ozvláštnění mi ty lehké doteky docela stačí a náznak, že vyšetřovatel může mít jiné myšlenkové pochody než James Bond, je velmi povznášející. Ostatně jestli vyšetřovatelům „hvězdný“ charakter pachatele mezi prsty vloží vlákýnko k rozmotání záhady – proč ne, díky! Ke zpracování: Velmi se mi líbí, že pořád nehrají stejní lidé, jako tomu bývá v nekonečných seriálech. Dokonce i vyšetřovatelé se lehce obměňují. Nelze si nevšimnout „české školy“. V tomto případě bych ji charakterisoval jako nedbalou eleganci ztvárnění, umírněnost, promakanost, neopomenutelný humor, trocha člověčiny a báječný obraz. Díky! Pan Trojan je boží! P.S.: Seriál se nepropracoval do druhého kola soutěže TýTý. Že by československý divák pořád lačnil po akčních pojetích?

Odrazím se od článku ČT24/Kultura: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/270162-antonin-dvorak-zacal-divakum-posilat-americke-dopisy/ "Americké dopisy scénáristy Petra Zikmunda ukážou Dvořáka ve veřejném dění, dají ale nakouknout také za oponu soukromí jeho rodiny." Ano, nechávají diváka nakouknout třeba jak mistr či pan Kounic „brousí“ jeden vlastní choť (když z ruky nechce pustit dřevěného koníčka nejspíš patřícího zemřelému dítěti), druhý služebnou... Dál "Naším záměrem je postihnout originálním způsobem nejskrytější niterné procesy, kterými procházel největší český muzikant...“, uvedl scenárista Zikmund." „Originalitu“ panu scenáristovi opravdu nelze upřít. Trochu dost mu uniklo (škoda, že nestudoval Toulky českou minulostí - knižní série od Petra Hory - Hořejše), že mistr Dvořák byl hluboce věřící člověk v tom nejryzejším slova smyslu a tak například neklel a bylo-li to „nezbytné“, zásadně užíval zkomoleninu „kakra“, aby se to „nahoře“ nepočítalo. V díle panů Zikmunda a Brabce však mistr kleje jak vozka... Myslím, že „odpad“ jsem ještě nedal, ale dle mého mínění je toto hodnocení na místě i když přesnější by byl „nebezpečný odpad“. Kdo mistra Dvořáka a jeho tvorbu znáte, nedívejte se, zkazili byste si večer. Kdo o mistrovi nic nevíte, rovněž se nedívejte, jinak nabudete dojmu že mistr Dvořák byl chlípný, cholerický, depresivní magor, co zdaleka není pravda. Lépe nepochodí ani Vladimír Javorský v roli básníka Josefa Václava Sládka. Divákovi je podsouváno, že Shakespearovo dílo se nejlépe zdolá, pokud je překladatel permanentně v lihu. Hrabě Kounic působí jako mužik a nečumí-li, také se tak chová. Že mohutně podporoval národně obrozenecké hnutí, to je dle tvůrců zanedbatelné. Ve scéně, kdy mistr číhá na projíždějící vlak a nerad příchozím půjčí kukr, mne naštvalo použité kompendium a v něm hned dva vlaky. Vy, kdo jste někdy měli dalekohled v ruce víte, že zobrazená skutečnost takto nevypadá a tedy objeví-li se ve filmu takovéto kompendium, tvůrci vás mají za hlupáka. Mistr by musel být šílený, kdyby v této situaci pronesl svůj bonmot o výměně symfonie za vynález lokomotivy. „Tvůrci“ ho tam prostě vrazili jako Pejsek a Kočička dobroty do dortu. Ve snových sekvencích se ve filmu mihne zabíjačka... Zde nemohu nevzpomenout textu jiné, podstatně lepší hry: „Já bych si s dovolením dal...“ Jediným přínosem filmu bylo to, že se herci (druhdy hladová a opovrhovaná komunita) a štáb trochu napucli a honorářem umořili část hypotéky. Závěrem: film má naprosto nevhodné poselství. Realisátorům i ČT bych za toto dílo přál žalobu. P.S.: Kdyby se team panů Zikmunda a Brabce vybičoval k dalšímu životopisnému filmu, třeba o panu Hlávkovi, bezesporu by jim z toho vyšel hraný Strýček Skrblík. Edit 8.3.2015: CZ lev 2015: "Nejlepší televizní film nebo minisérie" Tak to jsem asi koukal na něco jiného. Poznámka (25.8.2016) od jednoho z devíti vnuků Antonína Dvořáka: mistr měl heslo „Bůh, láska, vlast“. Má nyní někdo (natož tvůrci zmíněného pamfletu) alespoň přibližně silné krédo?

Nechtěl jsem „nosit sovy do Athén“, ale Matty se v diskusi ptá „Dokáže mi někdo přesně popsat, co je na Shawshanku tak geniální?“... Nic a všechno, asi jako na česnečce či červáncích... Anebo jinak. Jeden, co na to nevypadal, v posledních minutách filmu (kdo neodkoukal, neužil si), přečůral ty, co dělali ramena a měli nesrovnatelně větší kompetence. Vedlejším produktem jeho cílevědomé činnosti bylo něco nadstandardního nejen pro kámoše, ale i pro druhé. Dle mého úsudku smysluplnější řešení, než které zvolil David proti Goliášovi. O nepokažení předlohy zfilmováním nemluvě. Matty asi nebyl na vojně (v lapáku také ne), jinak by mohl lépe vychutnat počínání hlavního hrdiny. Posouvání filmů (a čehokoli) po stupních žebříčku mi nepřipadá rozumné. Každého osloví něco jiného, navíc v závislosti na čase a získaných zkušenostech se to obvykle mění a kultura (tedy i „kvalita“ filmu) je neměřitelná. Platí jen líbí/nelíbí.

Viděl jsem na letňáku jako předfilm. Těšil jsem se, že napíši obsah tohoto dílka, leč jak vidno na ČSFD jsou informovanější a rychlejší kolegové. Film má snad v jednom z plánů tepat velkochovy hospodářských zvířat, co by mládí tvůrkyně příslušelo, o to víc překvapí nadhled plánu hlavního. V zemích koruny české jest hořké konstatování „Ty se máš!“ snad nejčastějším povzdechem, neb závist (jak to zní jednoslovně) jest zde z nejčastějších pocitů obyvatelstva, zvířata nevyjímaje. I ve vyfiltrované části obyvatelstva totiž mezi úřednictvem (tam i navzájem) a dělnictvem platí antagonistický vztah vyplývající z názoru, že „ti druzí se pěkně flákají“. Ovšemže pozná-li druhá strana „posuzovanou“ problematiku do hloubky, obvykle pochopí, že chléb je všude o dvou kůrkách... Hráli: Slepice, Pes, Kohout, slepice a Žížala. To Anderton: Pre pobavenie možno, ale tú hĺbku pochopia až neskoršie. Dúfajme. :-)