Terezinka198

Přetrpěla jsem tento film, abych neurazila svou spolubydlící. Nebýt těch jejích keců a něco na způsob parodie nebo rady pro herce, tak by hodnocení kleslo ještě níže.

Počátek vypadal zajímavě.. ale potom, nevím, kde se stala chyba, to opravdu netuším. Kleslo to do naprosté nudy.

A opĕtovnĕ bez rozmýšlení můžu dát plný počet bodů. Protože jsem předtím četla předlohu (mangu), vĕdĕla jsem, co přijde, ale i tak jsem si to užívala, jako nikdy jindy. Konečnĕ se na scénu pořádnĕ dostal Akashi Seijuro, díky kterému jsem už tak moc nevnímala hru, ale spíše jeho dokonalý vzhled. No jo – rusé vlasy jako krev a jeho neodolatelný hlas Kamiyy Hiroshiho mě získal ihned. Tohohle seiyuu prostĕ miluji. Roli kapitána Rakuzanu se zhostil naprosto překrásnĕ! A vzpomínky na školu Teiko – ach, to překrásné období, kdy se poznali a zároveň se rozkmotřili. Museli čekat dlouho, aby se mohli znovu všichni zase setkat. Nĕco na závĕr? Miluji basketball!

Druhá série mého oblíbeného sportovního anime? Co dodat – pohltila mě ihned. Konečnĕ jsem se seznámila se všemi členy Zázračné generace a sotva jsem uslyšela hlas Hiroshiho Kamiyy... Bylo mi jasné, že šíleného Akashiho si zamiluji. Je to maniak, ale tak sladký. A navíc jeho vzhled! Tvůrci nemohli vybrat lepší barvu než právĕ rudou pro tuto postavu. Je to možná šílenec, ale získal si mě ihned. Jinak se nic moc nezmĕnilo, a to jsem ráda.

Takže hned od počátku mě zaujala zajímavá historie, složení postav a zábavná trenérka. Přiznání na střeše u nĕkterých nemĕlo chybu. Čekala jsem, že se jim hned nebude dařit. Ale jak už tak vĕtšinou bývá, tým Seirinské střední se jen tak nevzdal. Sice prohráli, ale to neznamená, že nemají v příštím šampionátu šanci zvítĕzit! Kuroko je odhodlaný se utkat se všemi svými bývalými spoluhráči a ukázat jim, že už na minulost zapomnĕl. Ano, naprosto mě tento seriál pohltil.

Tak toto se mi opravdu líbilo. Od první scény až do konce... Někdy jsem se smála jako šílenec, jindy jsem jen tiše hleděla a kousala se do nehtů. Posléze jsem si vytvořila stejný návyk jako paní domu. (Nežertuji... uvědomuji si to a je to dost nepříjemné.. ale během sledování tohoto seriálu jsem si prostě nemohla pomoct a kdykoliv mě něco zaujalo, palec mi už jel k zubům.) Všechny postavy jsem si pro něco oblíbila. Každá z nich měla své zvláštní kouzlo, které mě okouzlilo. V podstatě je to příběh takové jedné japonské rodiny, která je stejná jako ostatní - navenek se tváří jako šťastná rodina, zatímco zevnitř je pomalu sžírána zaživa. Manžel tvrdě pracuje a zanedbává rodinu. Žena v domácnosti, která hraje přetvářku před svými sousedkami. Starší syn je považován za excelentního, chytrého syna, zatímco krade. Mladší syn je šikanován spolužáky, a proto do školy nechce chodit. A v tu chvíli je potřeba zasáhnout! Na scénu přichází prapodivný domácí učitel, který má svůj vlastní způsob výuky. Konec osmého dílu byl vrchol jejich hereckých výkonů a já dostala pocit, že to nehrajou... že je to prostě záznam skutečné rodiny. A Yoshimoto-sensei se mi líbil už od počátku. Byl mi sympatický jen tím pohledem... a potom jeho "druhá" osobnost - Tago-sensei - byl naprostý psychopat, který chtěl očistit svět od jeho temné stránky svým vlastním způsobem, ale díky němu jsem ani na chvíli nemohla zastavit sledování. A ten konec? Po titulkách? Skvost! Mám slabé nutkání se podrbat na hlavě a začít se pídit po stránkách, zda čirou náhodou neexistuje někde ztracený 11. díl? Nějaký bonus? Jasně - vše bylo vysvětleno... ale kruci! Kdo by nechtěl vidět Taga-senseie znovu v akci? Aby to nebyl nekončící komentář, nyní už ho ukončím slovy: Myslím si, že mé hodnocení už nepotřebuje komentář. 5* bez váhání.

Co dělají naši mazlíčci, sotva se za námi zavřou dveře domu? No, to já nevím. Žádného mazlíčka bohužel nemám (tedy pokud nepočítám chcíplý hmyz, který jsem s velkou radostí zabíjela dneska ráno). Tento animák by ode mě získal už rovnou 3* jenom za Leonarda (bílého pudla!). Ten mě nalákal do kina jako první. Měl sice ve filmu minimální roli, ale to mi nevadilo. Příběh takový solidní průměr - a jasně - přátelství je podstatné a rodina se nepouští, láska.. bla,bla,bla... slyšela jsem už tolikrát. A ještě malý králíček nadabovaný Dejdarem byl milý, takže si ode mě vysloužil další hvězdu do počtu. Celkově tedy za 4* a jsem spokojená.

Naprosto dokonalý zážitek – děsila mě zpočátku délka, ale i tak mi to rychle utíkalo. Ano, sem a tam ve filmu byly slabé scény, ale nikdy jsem se nenudila. Co se týče pašeráka diamantů – bylo mi ho na konci celkem i líto. Leonarda DiCapria miluji a pokaždé, když ho vidím v nějakém filmu trpět nebo umírat, něco umírá i ve mně. A ani si nepřeji si připomenout sumu toho růžového diamantu – tak malý, krásný kamínek a kolik mrtvol pro něj bylo potřeba. Ti, kdo tento film viděli, neprohloupili a zhlédli zajímavý příběh. Ti, kteří to potěšení neměli, vzhůru do toho! Za mě silné 4*.

2* jenom za Langmajera. Jinak to byla nuda.

Bavila jsem se.. Langmajer prostě nezklamal. Nenechám si ujít ani zítra na primě :)