Seabeast

Mám-li zmínit můj nejoblíbenější film české kinematografie a potažmo westernovku vůbec, tak je jím jednoznačně Limonádový Joe. Už jako malý jsem ho sežral s navijákem a stále mě nepřestává fascinovat. Je to nestárnoucí a naprosto nesmrtelný biják se vším všudy s humorem mně velmi blízkým. Naprostá radost na něj kdykoliv koukat a na tu dobu bych film zpětně ohodnotil i jako nadčasový!

Naprosto vyjímečný filmový zážitek! Velmi silné zpracování, které vás omráčí a nebudete se stačit divit. O tomhle snad mohu jenom říci, že to chce prostě vidět, velmi nerad bych spoileroval. Nepostrádá to mysterozní nádech, drží to v napětí po celou dobu a herecké výkony hlavních protagonistů jsou excelentní. Tohle se mistrovi Scorsesemu opravdu povedlo!

Dát něco jiného než plný počet by byl pro mě hřích. Překrásný a nezapomenutelný film, který na mě působí pokaždé, co ho vidím. Nemá smysl se tu nad tím tolik rozplývat, spíš bych sem rád napsal jeden naprosto diametrálně odlišný pohled na toto veledílo, který mi osobně příjde dost zajímavý. Když jsem chodil na jazykovou školu a bavili jsme se o oblíbených filmech, došlo na Forresta Gumpa. Naše profesorka, rodilý mluvčí, co se v americe narodila, na to odvětila, že ten film nemá vůbec ráda. Každý se asi ihned nad tím pozastaví a začne mu hlodat, jak někdo něco tak nádherného, plného emocí nemůže aspoň ždibet obdivovat. Tak jsme se opětovně zeptali a ona odpověděla, že z důvodu politické propagandy. Hlavní dvě postavy, kolem které se děj motá je hrdina Gump a jeho láska Jenny. Teď se zaměřte na to, kdo si čím projde a čeho je součástí. Forrest - v podstatě vše, co je spojené s vládou, režimem a válkami; Jenny - dá se říct, že přesný opak - protiproud hnutí hippies, antimilitaristický postoj... Oba hrdinové, tak reprezentují dvě strany. Gumpovi vlastně od začátku fandíte, máte k němu od začátku pozitivní vztah a vybruslí z toho živ a zdráv, leč ztratí to, co nejvíce miloval. Jenny na druhou stranu proplouvá, bere drogy, její život je velmi volnomyšlenkářský a nakonec zemře. Těžko se to popisuje, ale je to spíš otázka podprahového působení na diváka, kde je podstata ukryta hluboko pod povrchem nebo TAK NĚJAK. :-) Dá se to celé označit jako naprosto chorá demagogie a hledání významů, které tam vůbec nejsou. Ovšem příjde mi to minimálně pozoruhodný názor k zamyšlení, kór když jde o film, který spatřilo spousta lidí a řadí se k těm největším majstrštykům v historii kinematografie vůbec.

Hlavně neudělejte tu chybu, že si tenhle film pustíte před spaním! :-D Moc to nedoporučuji... Ale k věci. V podstatě se jedná o vykreslení vlivu televize a médií na člověka a jeho pokřivené vnímání skutečnosti, takže vlastně stále aktuální téma. Hlavní hrdina Max Renn, ředitel sporně vnímaného Kanálu 83, se po shlédnutí jedné ilegální pásky rozhodne na vlastní pěst vypátrat její původ. A stane se mu to osudným, protože se sám ocitne v kruhu, který mu velmi brzo nabourá jeho "realitu". A ono vlastně co je to vlastně realita? Jedná se o poměrně náročný film, který ty zvídavé donutí bádat, co tím vlastně autor chtěl vyjádřit. David Cronenberg svými fantasmagorickými scénami opravdu zavede diváka tam, kde by jste to nejméně čekali - a to velmi hluboko pod povrch... Buď vás první shlédnutí odradí anebo tuhle podívanou absolvujete ještě jednou. Myslím, že není nic mezi.

Sequel jak má být! Po všech stránkách dotažený a na svou dobu dle mě i velmi nadčasový počin! Grandiózní jízda! Jedinná věc se kterou si opravdu nemohu pomoci je ta, že jednička mě více učarovala svoji velmi působící atmosférou. Dvojka jede trochu v jiných kolejích, i když příběhově navazuje, ale to COSI mi tu chybí.

Bez diskuze klasika, co jiného dodat? Jednička má, ale pro mě naprosto neopakovatelnou tíživou atmosféru, kterou marně hledám u dalších pokračování. Pravda, dvojka, kterou bych kvalitativně hodnotil zhruba nastejno, je vizuálně a řemeslně propracovanější, ale TA atmosféra a skličující napětí je pouze zde. Možná je to i tím, že Arnold mi sedí víc jako záporák a děj je minimalisticky zaměřen defacto na tři postavy.

Pět hvězd z prostého důvodu - stará láska nerezaví. Film, co jsem viděl prvně na základce a stále mě baví, protože je radost ho sledovat, i když dopředu víte, jak to všechno dopadne. Každá postava má svůj specifický charakter a film nepostrádá spád a dle mě i nemá slabého místa ve scénáři. Má to nadhled, má to vtip a nebere se to zbytečně vážně. Ze všech těch Prciček a amerických teenage komedií má i pro mě hodnotu. V tomhle jsem se fakt našel a když je chuť, tak se rád k Deseti důvodům vracím, srdcovka...

Na The Evil Dead sérii jsem slyšel pět mnoho ód. Konečně jsem si pustil první díl a musím smeknout. I po tolika letech stále na mě působil děsive a hlavně díky opravdu bravurní kameře velmi atmosféricky - cením si moc těch nápadů, jak obraz pojmout a natočit. Přitom se prakticky děj odehrává jen v malé chatě a lesním okolí. Zaujal mě také i hudební doprovod, který tíživým scénám skvěle sekunduje. Já si prostě nemůžu pomoct, ale ty "oldschool horrory" mají narozdíl od těch moderních vypiplanejch bracích skutečně něco do sebe a vlastní kouzlo...

Výtečný dokument o hlubokém pohledu na nefungující kapelu. Sociální analýza a vzájemné navazování pošramocených vztahů! Netušil jsem, že i člověku samotnému může něco dokument předat a to nemusíte ani poslouchat Metallicu, protože je samo o sobě zajímavý jen pozorovat. Vše je tak sugestivní a přirozené, jakoby jste se sami cítili součástí. Před shlédnutím jsem vlastně ani takový fanda Metallicy nebyl, natož aby jsem znal jejich alba a měl je naposlouchané. Ovšem poté jsem všechno napravil a nejvíc si cením hlavně prvních čtyř záseků v diskografii. Na tu dobu to muselo být opravdu nadčasové a tu sílu jsem si uvědomil nejvíc na Sonisphere festivalu.

Ač se příběh odehrává v budoucnosti, kde panují přísná pravidla, která zakazují jakoukoliv formu umění a nutí lidi brát drogu potlačující lidské emoce, vnímám snímek jako alegorii vyjadřující současný stav naší společnosti. Ve světě Equlibrium by totiž jakékoliv projevení emocí znamenalo narušení rovnováhy státu a riziko vyvolání globálních konfliktů jako třeba války a násilí. V příběhu je paradoxně samotný režim naprosto totalistický a speciální jednotky, co mají udržovat pořádek, sami vraždí všechny, kteří nejedou v zajetých linií. Podobnost nelze brát doslova, ale spíš vnímám určitou myšlenkovou spojitost s filmy jako třeba Matrix, 1984, Smrtihlav - věčné téma lidstvo a svoboda. K tomu připočtěte parádní akční scény, bezesporu inspirované Matrixem, díky kterým film neztrácí na dynamice. Rozhodně stojí za pozornost.