CSSML

První moje myšlenka spojená s tímto dílkem byla, kde si Harry zapomněl brýle. Roli pošahaného čaroděje tomuhle hejskovi hned tak někdo neodpáře. Nečekal bych, že v padesátých letech už byly takové kurvy, ale kdo ví. Podle paní vychovatelky Bůh nemá rád motorky, to už bych spíš souhlasil s Blonďákem, že nemá rád idioty, mezi něž tvůrci filmu beze sporu patří. Zahrnutí katolických reálií do takového amorálního snímku je vskutku výsměchem.

Nepříliš dobře psychologicky zpracovaný příběh o mladém, statečném, ale hloupém knězi. Náš kněz je především hloupý, protože se přiblížil na méně než deset metrů k ženě, která už v minulosti ukázala, že manželskou věrnost neklade na zlaté vážky – incident v altánu padá zcela na její svědomí, neboť mladík neměl důvod předpokládat, že už je vdaná. Jeho hloupost se ještě znásobuje, uvážíme-li, že měl ve svém nejbližším okolí tři kněžské spolubratry ochotné pomoci. Dále je hloupý kvůli náznakům, které pronikly ze zpovědi. Pachatel tajného zločinu nemá povinnost se přiznat, pokud někomu místo něj nehrozí podobný trest, jaký by sám dostal, a i potom, kdy má povinnost se přiznat, nemá povinnost se spravedlnosti vydat. Takže kněz, který by pachatele k přiznání nutil, by byl z pohledu věčnosti více než hloupý. Alma je jediná více psychologicky propracovaná postava.

Další výsměch dobrodružným románům z pera katolíka Julesa Verna, i když inspirace je zde pouze letmá – za spojující prvek bych označil snad jen ostrov. Film není dobrodružný, není ani zábavný a už vůbec, ale vůbec, není rodinný. V rodinných filmech nepobíhají polonahé divoženky.

Perverzní ulítlá slátanina, kterou rádoby vládci světa servírují svým ovčanům. Proč je distribuovaná v ČR netřeba dlouho přemýšlet.

Jeho revírem je moderní svět. Jeho tempo je vražedné. Jeho protivníci jsou ateisté, kacíři a pohané. Otec Brown pracuje ve dne, v noci. Jeho úkolem je chránit naše duše. – Tak by mohl znít úvod k nejlepšímu zpracování Chestertonových detektivních povídek, s níž jsem měl tu čest se potkat. Zpracování je navenek sice ubohoučké, jeho atmosféra přelomu 19. a 20. století nesahá té z příběhů Sherlocka Holmese ani po kotníky, ovšem uvnitř je naplněné mravním poučením a štiplavými poznámkami služebníka jediné Pravdy na adresu výše zmíněných posluhovačů lži. Dále lze některým dílům vytknout necitlivé upravení děje (nemyslím, že by kněží měli dovoleno tančit). Je škoda, že je seriál dostupný pouze v angličtině a bez titulků.

Spojovat tuto slaboduchost s Vernovou knihou, byť zdaleka ne skvělou, je chucpe. Společnými prvky jsou jen pravěká zvířata a cesta pod zem. Nelogičnosti v ději by vydaly na knihu. Digitální efekty jsou na úrovni malování. Navíc cesta do středu Země byla pro gentlemany, ne pro nedoléčené (nebo neléčené?) feministky.

Soudruzi, otec Brown nebyl současníkem televize, a kdyby byl, jistě by se na ni nedíval. Modernismus a relativismus z toho smrdí na sto honů, takhle tedy ne!

První celovečerní film o sv. Donu Boscovi od Goffreda Alessandriniho složený z řady dílčích příběhů ze života světce od jeho dětství až po jeho smrt. Na rozdíl od pozdějších snímků zobrazuje věrně katolické obřady Mše sv. a svěcení kněží a neredukuje světce na sociálního pracovníka. Součástí filmu jsou unikátní záběry ze salesiánských misií a z obřadu svatořečení. Ke shlédnutí s českými titulky na vimeo, případně na gloria.tv.

Doporučuji rozšířenou verzi. Hned první scéna je jak vystřižená z podstatně ubožejšího Tenkrát na západě, dále přibyla scéna s Tucem a jeho kumpány a jiné. Hudba, herci, scénář, kamera, vše excelentní, bezchybné. Film ovšem nese mírnou pachuť naturalismu, který Aidan vystihnul slovy: „zaopatřovat umírající svátostí pálenky a doutníku“ a který je patrný též ve vyžívání se v násilí a absenci kladných postav. Přesto tu ještě nějaké nadpřirozeno zbylo, na rozdíl od Tenkrát na západě, a je spojeno s jedním z nesilnějších momentů ve filmu. SPOILER: [Totiž když Tuco, který se právě pohádal se svým bratrem řeholníkem, vykládá Blonďákovi, jak ho bratr nechtěl nechat odjet a že i takový vyvrhel jako on má někde bratra, který mu neodepře talíř teplé polívky.] A po této hořkosladké scéně následuje humorná scéna s kavalérií. Přechody mezi humornými a vážnými okamžiky jsou ve filmu časté.

Díl s jednoduchou zápletkou napěchovaný humorem, své místo dostane i náboženství, konkrétně líbání ikon. Byl jsem mile potěšen.