CSSML

P. Pullman: „To bude konec Církve, Mariso, konec Magisteria, konec těch staletí temnoty!“ Sv. Maxmilián Kolbe: „Ubozí, šílení narážejí hlavou do skály.“ Pullman je jen dalším mlátičem hlavou do skály Církve v dlouhatánské řadě těch na „ďáblově straně“. Kromě upravení satanských tezí pro dětské diváky je to starý špatný Lenin, Marx a další. Proč si Pullman nezkusí něco podobného na židy? To by byl rád, kdyby z bohatého spisovatele zůstal chudým, ale živým spisovatelem.

Přednosti filmu: úchvatná kamera a hudba, kulisy, které bez počítačových triků i po 45 letech působí dojmem sci-fi, a potřeba knihy pro pochopení filmu. Opravdu je to výhoda, neboť málokdo bez přečtení knihy plně pochopí zvrácené poselství obsažené filmu – a nepochopitelné sdělení, žádné sdělení. Ze ztvárnění souboje člověka s počítačem vskutku mrazí v zádech. Nectnosti filmu: úvodní scéna zobrazující vznik člověka z opice působením mimozemského obelisku, závěrečná reinkarnace v kosmické mimino a vlastě celé filosofické sdělení filmu. A. C. Clarke musel na Srí Lance ujíždět na pořádným matroši, když z něj padaly takový moudra. Knihu jsem po přečtení hodil do sběru.

Síla filmu je především ve vylíčení vnitřních pochybností a bojů sv. Antonína Paduánského a jeho hledání způsobu, jak sloužit Bohu. To jej velmi přibližuje divákům, kteří svatí nejsou. Když člověk čerpá informace o světcích pouze z medailonů, může lehce nabít dojmu, že to byly nadpozemské bytosti, které od narození do smrti nezhřešili ani myšlenkou. Aby daného světče alespoň částečně pochopil, musí sáhnout po kvalitním životopisu. – Bez chyb ovšem film není. Zcela nesmyslně tu po zázraku s rybami chybí obrácení katarských sektářů, Pán Bůh ten zázrak nedělal bezúčelně. A historické události ze života světce také nejsou zrovna přesně vylíčeny. V „Našich světlech“ se dočteme, že „Antonín byl přitloustlý a plnokrevný“. Citáty: „Na kříži najdeš Kristovu pokoru proti pýše ďábla, Kristovu chudobu proti mamonu světa, Kristovy ruce a nohy přibité hřeby proti nevázanosti těla.“, „Málomluvnost je nejméně častá ctnost ženy.“

Dvě hvězdičky za nápad. Chlubit se cizími hříchy je zhovadilost.

Oceňuji pravdivé vylíčení úsilí Pia XII. o záchranu Židů, ovšem film je ukrutně dlouhý a dělaný na efekt (záběry kamerou se shora, Pius XII. mezi lidmi). Stopáž mohla být klidně sestříhána na polovinu a infomační obsah by zůstal nezměněn – nekoukal jsem na tento film, abych se dověděl kdeco o vztazích mezi Židy. To tvůrci nemohli sehnat nějakého herce, který by alespoň přibližně vypadal jako Pius XII., vždyť byste marně hledali herce, který se od něj více liší, než herec v tomto filmu. Líbilo se mi, jak Pius XII. postrkoval nacisty k dobrým skutkům. Nevím, jaká byla skutečnost, ale generál Stahel tu působí sympaticky. – A na závěr byla židovská svatba a zednář Montini se nám rozplakal, zřejmě nad zradou Církve marxistům. 3,5/5 http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=don-luigi-villa-9-cast

Žádné povznášející anekdoty se mi nedostalo a komedii si taky představuji jinak. Nemám problém s i drsnější komedií (Svatý rok), pokud je zřejmé, že se jedná o komedii. Nelogické chování Smitha by odpovídalo komedii, ale humor se někam vytratil. Že Smith učí německé řeholnice anglicky, to má být vtipné? Matka představená je přesně ten typ řeholnice, kterému se každý vyhne nejméně ve vzdálenosti dvou světelných let. Navíc je zde patrná koncilní mentalita. Matka představená tvrdí, že Bůh je Bohem všech vyznání. To jistě, a proto založil jedinou Církev, mimo níž nemůže nikdo dojít spásy, to má logiku. Dalším příkladem jsou řeholnice, které vymění chorál za gospel. 2,5/5

Jiráskova předloha byla, jak se patří, upravena marxisty, takže se dočkáme P. Firma šlapajícího sektářům na nohy botami pobitými hřebíky. Že je to soudně vyvrácená lež, ale jděte, koho by zajímala pravda. Ta je strašně nudná a nebezpečně vyznívá ve prospěch Katolické církve – což ostatně ani jinak nemůže být. Služebníci otce lži tento film jistě ocení.

Jednotlivé díly jsou velmi nevyrovnané, některé jsou za pět až šest hvězdiček, jiné se blíží odpadu. První série je o poznání kvalitnější než druhá. Nejvíc díly sráží zbytečné nemravné narážky a vtipy, dokud Fraserovo obdivovatelky házejí zamilované pohledy, je to vtipné, jakmile začnou tvůrcové tlačit na pilu, je to hnus: např. z Rayovy sestry vytvořili regulérní kurvu. Díly, které stojí za vidění (kromě humoru obsahují i mravní poučení): Osvoboďte Willieho, Koně se přece také jedí, Policisté a miminko, Jestřáb a ruční pila, Modrá čára. Jestřáb a ruční pila je, nejen kvůli přítomnosti katolického kněze, můj nejoblíbenější díl.

Tento film nám před lety pouštěl učitel na gymplu k tématu druhé světové války. Pamatuji si, že jsme se u toho jako puberťáci notně nasmáli, hlavně dialogům. Jediné, co mě na tomto filmu zaujalo, byla báseň Stephena Crana, která se nějakým omylem dostala do závěrečných titulků: „V pustině jsem uviděl stvoření, nahé, zvířecí, které dřepíc na zemi, drželo v rukou své srdce a pojídalo je. Povídám: „Je dobré, příteli?“ „Je hořké, hořké,“ odpovědělo, „ale já jej mám rád, protože je hořké a protože je to mé srdce.“

Geniální česká komedie složená ze samých gagů. A ta hudba! Vždy ve střehu. – Nick Carter: „Doufám, že jste můj příjezd uchovali v naprosté tajnosti.“ Kamelot: „Nejslavnější detektiv Ameriky v Praze! Nejslavnější detektiv Ameriky v Praze!“ Komisař Ledvina: „Vědí, tady se všechno rozkecá.“ – Nick Carter: „Komisaři díky, ta vaše Praha, ta mě vzala. Ty staré paláce, ty velebné chrámy!“ Komisař Ledvina: „A to jsme ještě nebyli u Pinkasů, tam je výčepní, tento pivo teda úplně hejčká.“