Colby Sawyer

Vyhráli jsme a konečně tu máme úžasné Star Wars, které tu mělo být už dávno. Z Rogue One se vyklubal nejlepší film Disney éry. Z Andora je naopak nejlepší seriál. U obou projektů se moc nečekalo a kladla se spíše otázka, jestli nejsou lepší témata k prozkoumání. Ony asi i jsou, jen se jich většinou ujmou úplný břídilové a dopadá to všelijak. Tady máme Dana Gilroye, který sice asi není největší Star Wars fanboy, ale je to setsakramensky dobrý scenárista, který navíc dostal dost volnou ruku, takže tu nemáme ani kompromisy. Perfektní Luna, Skarsgård a Serkis ukazují, že předaleká galaxie může být zcela pohlcující i bez světelných mečů. Všechno tady neuvěřitelně funguje, vypadá to krásně a narozdíl od Obi-Wana to má i skvělou režii. Jestli se druhá série posune ještě víš, tak zas budou Star Wars skvělé.

Nevím, co tím chtěl básník říct, ale rozhodně se mu to nepovedlo. Člověk jen dvě hodiny sedí, čumí a čeká až se začnou jíst lidi. Není to vtipné, strašidelné a už vůbec ne napínavé. Ralph a Anya jsou boží, ale je to úplně jedno, protože to postrádá jakýkoliv význam. Mělo tam být nějaké poselství? Nebo trefná satira? Asi ano, ale celé to tam je rozmělněné mezi nic neříkající a dosti náhodné výjevy, které možná tak nadzvednou divákovi obočí. Absolutně nechápu, co se na tom dá užít, protože při závěrečných titulcích člověka napadne jen: “Ok, a to je všechno?”

Po Spideym nejlepší film čtvrté fáze a rozhodně nejlepší letošní Marvelovka, což koneckonců nejsou tak úplně pochvaly jako spíš konstatování faktu, že během sledování nepřijdete k újmě. Coogler se se ztrátou Chadwicka popasoval velice důstojně, i když je celou dobu cítit, že se s ním prostě počítalo. Třeba linka s OSN působí vyloženě jako pohrobek původního scénáře. Obecně se ve filmu míchá možná až moc témat, linek a postav, takže se jistému pocitu přesycenosti nelze vyhnout. Místy se prolíná původní vize s novou a jen málokdy je to v dobrém. Hlavním plusem prvního Black Panthera byl záporák, který měl motivaci, která měla hlavu a patu, takže chvílemi ho ani nešlo brát jako záporáka. Této tradice se dvojka drží a Namor taky používá logiku a má smysluplné motivace, i když se jemu a jeho civilizaci nevěnuje dostatek prostoru. Musím si rýpnout do jednoho faktu a to toho, že ve filmu skoro nejsou mužské postavy, které by nebyly jen nějaká stafáž v pozadí a i tu stafáž tvoří většinou ženy. Není to cringe jako scéna z Endgame, ale přesto to celé působí tak nějak divně. Reálně jsou ve filmu jen tři živí mužští "hrdinové" a to jsou Duke s Freemanem taky tak trošku mimo děj, minimálně Martinův Ross působí jako přežitek původního scénáře. Nemám problém s nějakým emancipačním nádechem, ale tady ty chlapy prostě fakt jenom nejsou, takže fakt, že máme fajn ženské hrdinky ani nevynikne. Jinak to však celé hezky odsýpá a dá se říct, že v jednoduchosti je krása. Bojím se však, že mimo představení Riri Williams, která je fakt otřesná, nebude mít Wakanda pro MCU moc velký význam a zařadí se spíše k filmům z ranku Black Widow. Za kino to ovšem stojí.

Tohle už snad ani není od Disneyho. Andor nemá právo být takhle nářezový a brutálně masakrovat jakoukoliv SW tvorbu od Epizody III. Nové věci měly světlé momenty, nejlepší byl právě Rogue One, ale tohle je někde jinde. Konečně zase áčkový filmaři dělají v předaleké galaxii. Vizuál, režie a konečně i herci dávají naprosté maximum a vyplácí se. Žádný vrtání se v minulosti, žádná prvoplánový camea, žádné zostuzování odkazu. Fanoušci se konečně dostali, co si zasloužili, a je to nádhera!

Hezký mišmaš, který má potěšit fanoušky, ale reálně z toho je jen plácnutí do vody. Linka Ahsoky je dost random a nenabídne nic víc než cool inkvizitora. Dooku je fajn, ale tři čtvrthodinové epizody jsou pro takovou postavu nedůstojné. Kdyby Tales byly novým seriálem, kde by se každá série zaměřila na jeden hlavní příběh, tak bych jásal. Mít 6-8 epizod o Dookuovi, tak všichni budou Filoniho opět zbožňovat. Takhle jsem rád, že to připomíná Clone Wars, ale koncepčně to není žádná sláva.

Prolog k Tanci draků není sice dokonalý, ale připomíná GoT v těch lepších letech. Až na někdy podivné panoramatické krajinky to vypadá skvěle i je to příjemně zrežírované. Opět je tu snaha o nečernobílý svět, ale jelikož to máme jen dvě strany, tak jedna poměrně jednoduše vyznívá jako ta dobrá a druhá jako ta špatná. Jen pár postav bylo vyobrazeno během seriálu pouze jedním hercem/ečkou, a tak se k nikomu nevytvoří úplně vztah, spíš jen lehké sympatie. Je to jen úvod a ten málokdy strhne, ale pokud tvůrci dostanou ještě větší rozpočet do budoucna, tak nás bezpochyby čekají úžasné věci.

No to byla ale ptákovina. Odchod Snydera DC nespasil a v tom odporným digibordelu se topí pořád. Tady, na rozdíl od předchozích paskvilů, je CGI totálně odporné, ze začátku se na to koukat dá, ale finále už je vyloženě na poblití. Během příběhu se nic, nad čím by se někdo nějak více zamyslel, neděje. Dialogy jsou kýčovité nebo se prostě jen melou nesmysly. Celý okupovaný stát je vyobrazen jedním tržištěm a jednou otravnou matkou se synem. Hrdinové jsou docela sympatičtí, i když Smasher a Cyclone tam jsou jen jako taková stafáž a bez nich by film byl úplně identický. Hawkman a Fate jsou fajn, ale to je tak vše, inteligence bohužel taky moc nepobrali a něco jako smysluplný plán je pro ně sprosté slovo. Rock je bezpochyby sympaťák, ale jeho herecký repertoár odpovídá jeho přezdívce. Bohužel se vše odbude jedním výrazem bez ohledu na situaci, navíc tam je občas i digitálně "odsvalený", což působí stejně dobře jako digitálně odstraněný knírek Harryho Cavilla. Black Adam má bojový styl někoho, kdo má ve hrách ping v stovkových řádech nebo naopak 10 snímku za sekundu, Fate je naopak cool, ale je tam příliš málo. Jako původní Justice League a Birds of Prey byly horší, ale i tak se jedná o velkou bídu, kterou překonává současný Marvel s přehled, i přesto že teď dře bídu s nouzí.

Druhé minifinále drží trend, takže se jedná opět o chytře napsanou a strhující záležitost. Celé to vypadá nádherně, drží to napětí a opět to ve mně vyvolává radost, že jsem fanouškem Star Wars. Je ostudné, že se o tom nemluví víc jen pro to, že tam není prvoplánový fanservis a merchandisingové blbůstky, přitom takhle mělo SW vypadat už od roku 2015.

Možná nejlepší věc, kterou zatím letos Marvel poslal do světa, což není úplně největší pochvala, ale uznání v tom doufám cítit je. Gaicchino natočil velice jednoduchou ale stylovou věc, které skončí dřív než se nadějete. Nejedná se sice o žádný zázrak, ale je fajn vidět rozšiřování MCU tímhle směrem, je škoda, že krom Bladea se nic z podobného ranku zatím nechystá. Rozhodně je to zajímavější část Marvelu než třeba Eternals.

Hele co si budeme, mohla to být mnohem větší ptákovina. Jasně genetice jeblo, takže bělochům se rodí černé či indické děti a černochům naopak Árijci, elfové vypadají jako hipstři s deformovanýma ušima před výplatou a celý jeden národ reprezentuje obyvatelstvo, které by početně s obtížemi obsadilo jednu bytovku a to se musí ještě digitálně kopírovat. Galadriel plave jak dement a lodě jsou zde očarovány Hermioniným zmenšovacím kouzlem. Mozek se tu občas musí vypnout na úroveň Rychle a Zběsile dalších hovadin. Největší problém však je, že to celé je ohromně nudné a táhne se to jak smrad. Kdyby to sestříhali na dvou a půlhodinový film, tak by to hezky odsýpalo a bylo by to míň pitomé. Tahle osmidílná podoba je značně nestravitelná a nejednou mě jímala hrůza, když jsem zjistil kolik zbývá do konce dílu. Jinak to docela hezky vypadá a hudba je fajn. Pokud do budoucna zlepší gradaci, občas se zamyslí, jestli to co scenáristé napsali není úplná píčovina a postavám dají nějaký charakter, tak z toho možná bude i fajn oddechová fantasy. Dobrý Pán Prstenu z toho nebude, ale to snad ani nikdo nečekal, ne?