Karlos8

Proč? Proč lézt někam kde nikdo ani nic není? Proč riskovat svůj vlastní život kvůli nejvyšší hoře světa? Na podobné otázky si jistě musí odpovědět každý horolezec, který to s lezením na nejvyšší vrcholy světa myslí skutečně vážně. V tomto snímku tyto otázky též zazní, ovšem přímá odpověď na ně neexistuje. Nejde ani tak o to popsat všechny aspekty lezení, ale o to, co nejlépe vyjádřit city, odvahu, upřímnost a charakter, což se daří na výbornou. Hvězdami obsazený film, který určitě nezklamal.

Začátek filmu je hodně roztržitý a nikterak zajímavý. Nicméně jakkoliv se překlopí snímek do své druhé poloviny, jedná se hned o úplně jiný zážitek. Napětí stoupá, přičemž jediná chyba může celou akci přerušit. Joseph Gordon-Levitt prokázal herecký nebo spíše lezecký um, který dělá daleko větší požitek než jeho francouzština. O Charlotte Le Bon snad nemusím ani mluvit, opět vynikají, takhle holka se mi prostě líbí. Celkově se jedná o velmi pozitivně natočený film, který snese velmi přísné hodnocení.

Začátek vypadá opravdu dobře, hlavně co se týká zjištění, že na druhé straně může být prakticky kdokoliv. Následuje bohužel trošičku nudnější pasáž, ve které se toho moc neděje. Naopak s blížícím se závěrem film odhaluje své karty a zdá se, že odhalí i samotného společníka Maisie, realita je ale jiná. Nejenže se během filmu hned několikrát objeví nápis Cyberbully, jenž perfektně vystihuje možnosti dnešní doby, konkrétně internetu samotného, ale také ukáže případné následky. V jednoduchosti je hold síla.

Život. Ze začátku hodně nenápadné setkání, které může potkat prakticky každého z nás. Následné seznámení, kterému se nedává moc šancí do té doby, pokud jeden druhému nezačnou více věřit. Poté už klasicky příběh vypráví život ženy a muže, kteří jsou oba dva zamilování, akorát osud jim jaksi nepřeje. Na závěr se postupem času do sebe více a více zamilují a jsou si čím dál tím blíž. Končí to otevřeným koncem, který asi každý z nás někdy prožil či prožije. V jednoduchosti je prostě síla!

Nádhera, nádhera a ještě jednou nádhera. Je úplně jedno, kolik věcí je na tomto filmu pravdivých, nebo kolik bylo domyšlených a které jsou doopravdy nereálné. Tento snímek si totiž nehraje na nic, jen stručně a výstižně vypráví příběh kluka, který má sen a učitele či kouče, který zase chce dostat ze svých studentů úplně všechno. Miles Teller zde ukázal, že dokáže zahrát i takto napsaný scénář, naopak J.K. Simmons předvedl s holou hlavou opět něco ze své zahrádky, za což po právu dostal zlatou sošku.

Zběsilá cesta, zběsilá jízda, zběsilý útěk, zběsilá naděje za špetku vody. Nějak takto se dá popsat dvouhodinový akční festival tam někde v poušti, kde neplatí žádná pravidla, ale pouze víra v sama sebe. Navíc snad neexistuje pasáž filmu, ve které by si zaujatý divák dovolil dojít třeba na záchod. Co víc si přát? Jedině pokračování.

První hodina filmu není až tolik záživná, jak by si fanoušek představoval, přesto geniálně navodí chuť do dalších dvou třetin. Teprve v domě u Minnie se rozehraje ta správná šachová partie, ve které si nemůže být nikdo ničím ani kýmkoliv jistý. Vše podtrhují perfektní dialogy a monology jednotlivých aktérů, přičemž bych vyzdvihl především majora Marquise Warrena, jenž se mi hrozně moc líbil a opět jako negr, kterého každý nenávidí podal vynikající výkon. Na závěr bych rád pochválil výkon hlavní ženské představitelky Daisy, která splňuje ty největší kritéria. Decentní hudba, parádní výprava a hlavně, skvělý scénář.

Není to první film, který režíruje zkušený Steven Spielberg a v hlavní roli se objevuje nezapomenutelný Tom Hanks. Nutno podotknout, že předešlé snímky určitě stály za to, jelikož je na nich vidět kus dobře odvedené práce, což platí i v tomto případě. Jemně a velmi citlivě natočené drama z doby studené války nenechá kdekoho chladným. Přestože už je tomu několik desítek let, co největší mocnosti světa držely prst na spoušti a k zániku světa chybělo opravdu málo, i v současnosti se jedná o velmi citlivé téma. Právě cit a neukvapenost totiž dodávají filmu na kvalitě. Na všechno je dost času a nic se nemá uspěchat. Tohle všechno doplňuje skvělá hudba od Thomase Newmane, která je chladná jako východní sektor Berlína. Za nejlepší moment z celého filmu považuji samotný závěr, který je emočně velmi zajímavý a silný.

Už už to vypadalo, že to neskončí dobře, naštěstí ale tvůrci mají rozumnou hlavu a skončilo to tak, jak se dalo očekávat. Ovšem ten průlet devadesáti minutami byl neskutečný. Ani se nestačíte rozkoukat a už řešíte své priority v lásce. Netrvá dlouho a máte jasno. Jenže do scénáře vstoupí život. Naštěstí ani ten nemůže zabránit lásce a štěstí a dohromady. Sečteno a podtrženo, jedná se o velmi plynulou komedii, ve které bychom počet herců napočítali na prstech jedné ruky. Nejdůležitější jsou stejně ale Dave a Aubrey, kteří se k sobě neskutečně hodí a jejich chemie funguje na míli daleko.