EdaS

Slušně natočené giallo, ale překombinované tak, že už mi ke konci bylo jedno, kdo vraždí a proč. Škoda.

Jeden z nejoblíbenějších Tarantinových filmů je důkladně rozebírán i v jeho zbrusu nové knize Cinema Speculation. Zmiňuje v ní i to, že původní scénář byl opravdu zevrubně přepsán a sám Schrader se od něj znechuceně distancoval. Tak jak tak zůstává Rolling Thunder solidním revenge akčňákem, který by si milovníci sedmdesátek neměli nechat ujít. A ideálně o něm dopředu moc nezjišťovat.

Správně ulítlá, ale málokdy opravdu vtipná "biografie".

Přijemné, ale jen lehounce nadprůměrné. Saoirse je roztomilost sama, Sam spíš pro jednou nevýrazný.

Spíš detektivka než cokoliv jiného, ale uměřený Fulci mě hodně baví. Ústřední melodie geniální (znáte ji z Kill Billa).

I v rámci gialla, kde je šílenství na denním pořádku, je tohle dost úlet. Ale v dobrém. Lenziho si proklepnu, slibuju.

Silná kriminálka, kterou giallo jen trochu lízlo, má nebývalý drajv a solidní tempo. Možná dám druhou šanci režisérově Solange, která mě napoprvé spíš minula.

Sergio Martino v první polovině sedmdesátých let nedokázal zklamat. Rychlý a zběsilý mix kriminálky, gialla a bláznivé komedie šlape od začátku do konce.

Z dětství jsem si to pamatoval jako větší jízdu, ale pořád je to fajn a McDowall a Sarandon jsou super. Škoda haprujícího tempa a ne úplně šťastného castingu omladiny.

Hypnoticky stylová a omamně atmosférická upírská vize s uhrančivou Delphine Seyrig coby hraběnkou Báthory a skvělou de Roubaixovou hudbou. Pustil jsem si to na doporučení Edgara Wrighta a ten má zjevně lepší vkus než místní diváctvo.