Reklama

Reklama

Zvuky temna

  • Itálie Sette note in nero (více)

Obsahy(1)

Žena inspirovaná svou jasnovideckou vizí rozbíjí ve svém domě stěnu, aby zjistila, že vize byla pravdivá a nachází za stěnou mrtvolu. Následně se se svým psychiatrem snaží objevit pravdu. Kdo je ta mrtvola zazděná u nich v domě a kdo ji tam dal? (Chatterer)

Recenze (82)

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Po filmu Le porte del silenzio(1991) což byl vlastně Fulciho poslední film kterej natočil a nutno říct, že né vydařenej, vybíral jsem z Fulciho snímků kterej ještě neviděl a kterým bych si popřípadě spravil chuť. A vybral jsem Sette note in nero. Tady už mě L. Fulci o5 přesvědčil, že umí. Atmosferický a napínavý až do poslední chvíle. Navíc jde o film s krásnou herečkou v hlavní roli. 4hvězdy. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Velmi slušný mysteriózní thriller, s lehkou, ale opravdu lehkou příměsí gialla, dokazující, že i v rámci horrorového žánru dokázal být mistr pestrý a zvládal více než jen jeho klasické gore. Jednoduchý, ale velmi záživný příběh o ženě stižené viděním, kterému velmi pomáhá doba a kulisy, v nichž byl natočen. Sedmdesátky prostě podobným příběhům přály a poskytovaly jim patřičnou atmosféru. Hlavní hrdinka v podání Jennifer O'Neill velmi sympatická, v roli její švagrové pravděpodobně (samozřejmě to je nadsázka, ale ta podoba je až obdivuhodná) starší sestra Claudie Shiffer. Je to tajemné, napínavé, snad pevná součást pětice nejlepších mistrových filmů. ()

Reklama

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Solidní giallo s potenciálem oslovit i ty diváky, kteří nemají příliš kladný vztah ke kultovním Fulciho gore hororům (což je vlastně i můj případ). Jen mi trochu lezly na nervy ty úmorně explikativní flashbacky, neboť jsem z nich měl pocit, že má Fulci své publikum za bandu idiotů neschopnou pochopit docela jednoduché zvraty. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Méně známe herecké obsazení, nezajímavé charaktery, banální dialog, málo výrazné spiknutí, téměř nulové napětí (když nepočítám poslední půl hodinu), samotné finální rozuzlení spíše chromé. Naopak nutno skutečně ocenit technickou stránku snímku (kameru, barvy), to je precizní práce. Vskutku zajímavý příběh na téma parapsychologie, která se snad ještě stále řadí do tzv. pseudověd, a pěkný podmanivý hudební motiv (téma zazní i v "Kill Bill"). Na scénáři a příběhu se podílel vedle Fulciho i jeho kamarád, jeden z klasiků žánru, Sacchetii ( "Scorpion with Two Tails", "House by the Cemetery", "Beyond" nebo "Zombi 2"). Toto překvapivě krotké, decentní, duchovně laděné giallo (pokud ho tam vůbec zařazovat, spíše jde o jakési temné krimi) neřadím k těm nejlepším počinům otce gore Fulciho (i když tou dobou byl režisér na samém vrcholu). Jeho první tři nepřekonatelná dílka mě oslovila víc, dokonce je zde hned v úvodu znovu použita scéna pádu z útesu jako v "Don't Torture a Duckling", naopak podobně laděný konec jsme poté mohli vidět v "Černé kočce". Tak možná na druhé zhlédnutí, pokud nějaké bude, můj názor časem přehodnotím.. ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Virgínia má počas jazdy autom jasnovidecké vidiny. Za jednou zo stien nejakej izby, mala byť zamurovaná mŕtvola neznámej staršej ženy. Po príchode do jedného zo starších kaštieľov, ktorý vlastní jej novomanžel, prekontroluje jednu z miestností. Jej predtucha sa nečakane potvrdí. V dome sa po dlhú doby nikto nezdržoval a celá udalosť je zahalená rúškom tajomstva. Telo má totiž patriť mladej, krásnej modelke, čo sa s vidinou Virgínie nezhoduje. Polícia si však stojí za svojim a berie jej manžela do väzby. Nakoľko bola v minulosti jeho milenkou, stáva sa podozrivým číslo jedna. Podarí sa Virgínii muža oslobodiť? Najsilnejšou stránkou snímku je jednoznačne príbeh a jeho rozuzlenie. Všetko ostatné je príliš zastaralé nato, aby v dnešnej dobe vystrašilo. Zaradiť tento film do horor žánru, je úplne scestné. Bolo vtedy, a je aj teraz. Atmosféra na priemernej úrovni + nulové gore. Bohužiaľ, zas som "katom" - 50%. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Scéna z úvodu, při které se padající ženě tříští obličej o útes, je shodná s se scénou, kterou Fulci použil již v Non si sevizia un paperino (1972). (baronGrga)

Reklama

Reklama