Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Krátkometrážní

Recenze (319)

plakát

Marie Antoinetta (2006) 

Velmi dobře zesoučasněné a polidštěné, aniž by vysloveně tlačilo alternativní, polárně odlišnou realitu. A to šlechtu považuju za naprostý přežitek, i tu dnešní, co vládne jen symbolicky.

plakát

Příště budeme chytřejší, staroušku! (1982) 

Komedie to není vůbec. Je to velmi smutný film o velmi smutné době, tak smutné, že se v ní takovýhle film za komedii považuje. Jak nepokrytě si tehdy doslova za státní peníze bylo možné dělat legraci z toho, že socialistický stát je jen fasáda, za níž se všechno rozkrádá, je neskutečné. Ne že by se dnes nekradlo a kapitalismus neuměl zpeněžit všechno, rudý prapor nevyjímaje. Tu frašku normalizace, kdy ještě opravdu vlál, a lidi se byli schopní ještě "poučeně" chodit smát do kina těm, co věřili v možnost nápravy, však překonat prostě nedokáže.

plakát

Thelma a Louise (1991) 

Velmi emancipatorní snímek, který musí citlivě balancovat mezi zesměšním ženské agrese a nekritickou glorifikací odplaty a ve výsledku dělá tu šílenou věc, že ženy zobrazuje jako lidi, což je ve filmu i celkově společensky stále velmi neobvyklé. Vtipná, smutná, akční i drsná podívaná, jež se nebojí sdělit, že člověk někdy musí porušit všechna pravidla, aby odhalil jejich pokrytectví a našel sám sebe – a přitom dokáže zůstat zcela neschematizující a vyhnout se banálním kategoricky binárním opozicím.

plakát

Paříž, Texas (1984) 

Velmi civilní. Mystérium a kvalita zpracování nedají pocítit stopáž a ačkoli rozhřešení je nakonec ještě relativně prosté, nezklame.

plakát

Chlast (2020) 

Absolutně nechápu, v čem tkví hodnota filmu. Krom závěrečné sekvence v něm nenalézám žádnou myšlenku. Když se trochu občas... Když to pak přeženeš... Je to návykové, tak to asi přeženeš... Když to přeháníš dál... Tyhle věty všichni známe a všichni umíme dokončit. Až v samém závěru jako by nám byla položena nějaká zajímavá otázka. Ale skutečně na to potřebujeme těch 110 minut předehry, byť technicky dobré filmařiny?

plakát

Lepší už to nebude (1997) 

Klasika. Taková ta evidentní už od natočení. Hezký příběh plný kýčovité, ale jakože cool morálky. Člověku připadá sprostý nemít ten film rád a rozebírat ho. Tak to nebudu dělat.

plakát

Kázeň (2014) 

Naprosto příšerně natočený film, který s jistotou každý nějak pochopí jako strašně jednoduchou message, kterou ale není. Saber nemůže za to, že jeho diváci jsou často hovada, nicméně měl by to být schopen predikovat. Takhle má snímek, který poukazuje toliko na to, že když lidé mezi sebou nekomunikují a nechávají růst tlaky, stačí jedna jiskra k výbuchu, i další "zaručené" výklady, jako že imigrace nemůže fungovat nebo že tlouct děti je strašně cool drobnost a tradice, kterou si Evropa nesmí nechat ukrást. Jdu blít, jak může tohle mít 90+ %?!

plakát

Nadějná mladá žena (2020) 

Do určitý míry nesourodá splácanina thrilleru, psychologického dramatu a romantické komedie. Skoro až postžánrová, zlomy výrazné jako v seriálu. Schematičnost působí až křiklavě směšně a ve chvíli, kdy se ze silné, nezávislé a cílevědomé ženy pomsty stává hodná, poučená ignorantka rape culture (která je ve filmu zachycená přehnaně, ale tím právě zdůrazňuje její směšnost, absurditu a bídu) a film ne a ne skončit, si říkáte, proč to proboha dál protahují. Ale ono ještě má přijít finále. Opět stejně zjednodušené (ale ne tolik, kolik z mé pozice můžu doufat; na tomhle světě se dějou a jsou ignorovány, směšně trestány a podporovány opravdu strašné věci a v praxi není ani potřeba oběti znásilnění zastrašovat, protože systém "pomoci" je odradí dostatečně sám), leč v tom parodizujícím duchu trefné a (dů)vtipné. Happy end (let's call it that way) ve stejném duchu pokračuje. Je to zkratka, ale v tu chvíli už plně žánrová, uvědomělá a funkční. K tomu velmi dobrá hudba, dobré herecké výkony. Tohle se fakt povedlo.

plakát

Tlumočnice (2005) 

Nedívá se na to špatně a ten záměr oceňuju, ale to, čím se ten film snaží být (citlivou, trpělivou, ale zároveň akční sondou), je fakt jen z části. Dialogy a scénář zůstávají místy na hraně hollywoodské simplifikace a hloubka a trpělivost se tím dostává na cestu k prosté pomalosti a délce. Kidman a Penn do svých rolí až kýčovitě sedí, ale zas je dokáží ustát. Celkově chválím záměr a dalo se to i při vyšší stopáži v pohodě překoukat, ale asi by to musela být čistě evropská produkce, aby byla naděje na skutečně elegantní provedení (které by z toho činilo totální majstrštyk).