Bohemák

Jako malej jsem si myslel, že takhle má vypadat sitcom. Ale ty poslední série, to je vrchol trapnosti a předvídatelnosti.

I ve většině malých rolí se objevují známé tváře, které máme spojené s filmařsky velmi přijatelnou érou v Americe (počínaje náročnými kousky až po seriál M.A.S.H.), ale obsazení je bohužel to jediné zajímavé na filmu. Rázná italská ženská poznává poměry v Americe, a tak z prvotního těšení se rychle vystřízliví. Scénáristicky nic převratného.

Krásně natočenej nesmysl! Chování hlavního hrdiny - ani sociopat, ani psychopat, ale sžít se s ním nelze. Kdyby se tahle historka odehrávala v americkém městě, tedy ne v tak atraktivním prostředí, jako je JAR, už by to byl jen takový doják o tom, jak těžké okonosti přivedly hocha na šikmou plochu. Ale filmařsky mi to jinak moc vyhovovalo.

Zatím nepřijatelnější zábavná srágora pro široké masy. Kéž by zábava pro méně přemýšlivé vždycky vypadala alespoň takhle.

Žádná nuda. Pořád dumáte, zda je to míněno vážně nebo ne. Ale několikrát zmíněný Michal David, tento král normalizační hrůzy, a nakonec i jeho píseň mě přesvědčily, že to nikdo nemohl myslet jako seriózní podívanou. Na závěr to vylepšila píseň od kapely Buty. A jelikož jsem vážně nevěděl, jak to bude dál a nenudil jsem se, hodnotím nadprůměrně.

Tyhle figury naprosto chladně uvažujících zločinců, kteří občas projeví nějakou slabost a city, se mi ještě neokoukaly. Film začíná sympaticky zvolna a graduje svižně za sebou následujícími akcemi. Johna Makoviche jsem jako téměř akčního hrdinu ještě neviděl, ale asi mu jde všechno.

Pouštět na všech základních školách! Svědci jsou většinou příjemní a vpostatě slušní lidé, ale jejich komunita se doopravdy ke svým odpadlíkům chová tak drsně, jak to film líčí. Jinak to není nijak zvláště vydařené psychologické drama, ale skvěle vybraní herci a velmi umně do příběhu zasazená důležitá fakta o sektářství zaslouží absolutní hodnocení.

Opravdu výjimečná pěvkyně, která se nebála potlačit svou ženskost, a úžasně předvedla opravdu krásné operní arie (z éry baroka a klasicismu), které byly napsány pro kastráty.

Jeden z nejúžasnějších divadelně-televizních zážitků. Těžkopádný Havlův styl má svůj půvab a Na Zábradlí z něho vydojili asi maximum.

Podívaná pro hodně natěšené a naivní děti. Nic víc. Američani verneovky neumějí. Naprosto nechápou jejich kouzlo a atmosféru.