Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (39)

plakát

Boba Fett: Zákon podsvětí (2021) (seriál) 

Pokud se nejzajímavější epizody vašeho seriálu ve skutečnosti týkají seriálu úplně jiného, je vcelku legitimní si položit otázku, zdali váš seriál má vůbec nějaký smysl. U Bobby Fetta jen horko těžko hledám kladnou odpověď na tuto otázku. Špatné to není, ale udělat tak zajímavou postavu středobodem tak nezajímavého a natahovaného příběhu mi připadá dost pochybné. Jako bych snad podobný případ u Disneyho v loňském roce už někdy viděl (mrk mrk).

plakát

Babylon (2022) 

Damien Chazelle je bezpochyby jeden z nejtalentovanějších režisérů současnosti a Babylon to jen dokazuje. Pompézní jízda od začátku do konce, která se místy sice snaží až moc šokovat, ovšem na celkovém dojmu z filmu se to nepodepisuje nijak negativně. No a ta hudba... Justin Hurwitz je šílenec.

plakát

Operace Fortune: Ruse de guerre (2023) 

Relativně obyčejná špionážní záležitost, kterou ovšem nad šedivý průměr povyšuje Ritchieho hravá a svěží režie. Film naštěstí nemá přepálenou stopáž a díky charismatickým hercům a dobře drženému tempu rychle uteče, což z něj vlastně dělá příjemnou filmovou podívanou, která sice není režisérovým vrcholem, ale nepochybně jde stále o dobře odvedenou práci, která by vám určitě neměla uniknout.

plakát

Fabelmanovi (2022) 

Tenhle zprostředkovaný pohled do Spielbergova dospívání a začínání s filmařinou se opravdu hodně povedl. Užíval jsem si každý záběr a každou část Samova příběhu, prožíval jsem každou nástrahu jeho rodinného života. To, jak Spielberg dokáže v relativně obyčejném prostředí vykouzlit krásné a dechberoucí záběry mě i nadále fascinuje. Závěr filmu už mě pak jen utvrdil v tom, že si pětihvězdičkové hodnocení zaslouží (a nemám na mysli jen skvělé Lynchovo cameo). Už dlouho jsem z kina neodcházel s přiblblým úsměvem projevujícím absolutní spokojenost. Zároveň bych doporučil si ještě před tímhle filmem pustit pro trochu kontextu dokument Spielberg.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Cameronovi se povedlo natočit hodně povedené pokračování, které z mého pohledu určitě předčilo první film. Ve výsledku z toho sice má člověk podobné pocity jako z jedničky, na mě to ovšem tentokrát působilo mnohem ucelenějším dojmem. Ačkoliv tedy jsou některé dialogy poněkud neohrabané, Cameron zde i tak dokáže odvyprávět pohromadě pevně držící a dobře fungující příběh s několika zajímavými příběhovými oblouky. To, že jsem se po celou tříhodinovou stopáž ani jednou nenudil beru jako hodně velké plus. Závěrečná bitva je pak esence pravé blockbusterové jízdy, Cameron zkrátka umí poslat své filmy do zábavného a napínavého finále. No a vizuální stránka... to je něco neuvěřitelného. Krása střídá nádheru, to prostě člověk musí vidět na vlastní oči.

plakát

Pinocchio Guillerma del Tora (2022) 

Krásný příklad toho, jak i k okoukané látce můžete přistoupit originálně a udělat z ní krásné, příjemné dílo, jehož každá scéna ve vás probouzí pocit, že poctivá filmařina stále žije. Tempo sice místy upadá a příběh je někdy až moc roztříštěný, na finálním dojmu se to ovšem podepisuje jen nepatrně. U Disneyho se můžou jít zahrabat, tohle jsou ty momenty, proč se na filmy díváme.

plakát

Rod Draka (2022) (seriál) 

Jo, tohle se mi líbilo. Rod Draka mi zase po dlouhé době připomenul, proč jsem zhruba před sedmi lety propadl světu Písně ledu a ohně. A jelikož na rozdíl od Hry o trůny jsme zde neznal knižní předlohu, byl jsem si schopen seriál užít očima "neposkvrněného" diváka. Samozřejmě se v současné době nabízí srovnání s Prsteny moci a čistě za sebe musím říct, že HBO je v tomto ohledu o krok a půl napřed před Amazonem, i když v některých dílčích aspektech vedou Prsteny, např. po vizuální stránce mi přišly určitě propracovanější. Rod Draka má každopádně vše, co mám u seriálu rád. Hlavně to jsou silné postavy, jejichž jednotlivé motivace a vztahy navzájem seriál pečlivě buduje, každý křivý pohled a každé gesto se počítá. Každopádně můžete mít postavy napsané sebelíp, ale pokud je vám nemá kdo prvotřídně odehrát, je vám to celkem k ničemu. Všechno je pak o to úctyhodnější z toho důvodu, že herci postav se během seriálu několikrát změnili, a ani tak to na jejich síle nijak neubírá. Seriál to však není dokonalý. Ačkoliv je to opravdu dobře napsané, scénáristům se bohužel nepodařilo vyvarovat pár stupidním momentům, které finální dojem shazují. Naštěstí ty velmi silné momenty početně převyšují ty hodně slabé, takže ve výsledku jde z mé strany jen o malý, ale nezanedbatelný nedostatek. Dál pak musím zmínit (výše naznačenou) místy hodně slabou vizuální stránku, kdy se na to zkrátka nekoukalo dobře (např. korunovace v Baelorově septu v deváté epizodě). Navzdory tomu jsem s Rodem Draka opravdu spokojený a teď mi nezbývá nic jiného, než si najít jiné plány na následující pondělní večery.

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci (2022) (seriál) 

No budu muset trochu krotit svůj původní optimismus po prvních dvou epizodách. Všechno to ve výsledku sklouzlo do průměrného seriálu, co se příběhu týče. Je to celé hrozně ploché bez jakéhokoli napětí. Postav je tu spousta, ale i když má každá epizoda přes hodinu, nedostane se všem stejný prostor, a ani příběhové linky s největším prostorem nedokážou dostatečně zaujmout (numenorská linka byla místy opravdu ubíjející). Na druhou stranu se vždy našlo několik světlých momentů, které celkový dojem ze seriálu spravovaly. Např. hudebně je to bezchybné, linka trpaslíků mě velmi bavila, po většinu času se na to fakt dobře koukalo. V celkovým součtu to pak ve mně zanechalo spíše pozitivní dojem. Každopádně se neubráním myšlence, jestli opatrný palec nahoru je něco, co by se od nejdražšího seriálu v historii mělo čekat.

plakát

Jan Žižka (2022) 

Kdybych to měl říct úplně nejbanálněji, tak už dlouho jsem se v kině u filmu takhle nenudil. Teď abych to trochu rozvedl. Za prvé je dobré zmínit, že nejsem žádný velký historický detailista. Je mi ve výsledku jedno kdo v čem chodí, čím bojuje apod. Historii mám hodně rád, ale v těchto "maličkostech" jsem se nikdy moc nevyznal. Historický film totiž nemusí být natočen přesně podle učebnice dějepisu, aby se jednalo o filmařsky zábavné a dobře natočené dílo (např. Gladiátor). Nebyla to tedy historická autentičnost, co mě nakonec přitáhla do kina. Chtěl jsem vidět, jak se tento film popere se samotným Žižkou, mýtem kolem jeho osobnosti z předhusitské doby. Koneckonců jde o jednu z nejdůležitějších osob naší historie. A výsledek? Hořké zklamání. Ve filmu jde o hrozně plochou postavu, u které sice povrchově chápete jeho vnitřní motivace, ale nedovedu si představit, jak by se z tohohle filmového Žižky měl stát ten Žižka, o kterém jsme se všichni učili na základní škole. Ve výsledku jde o jakousi středoevropskou variaci na Robina Hooda, jehož bojovou taktikou většinou bylo naběhnout na bandu nepřátel zezadu a totálně je zničit. Nic chytrého ani vyspělého. Nic co by dělalo Žižku Žižkou. Jediná scéna, kde Žižka projeví náznak taktické vyspělosti je pro jistotu celá natočená v mlze (po vzoru Gray Mana), protože co kdybych jako divák chtěl náhodou něco vidět. V kontextu celého filmu jde o poměrně zaměnitelnou postavu. Bohužel tenhle za mě největší nedostatek nevylepšují ani ostatní složky filmu. Scénář je mizerný, režie je nudná. Druhá polovina filmů sestává z nepřehledně seřazených scén, kdy lidé běhají po ploše zhruba tří kilometrů čtverečních, náhodně se potkávají a brutálně se řežou, zachraňují se a osvobozují se. Absolutně jsem nevěděl, co se na plátně děje. To samé pak bohužel platí i o akčních scénách, které nejsou moc dobře sestříhané. Když to tak všechno vezmu, moc dobrý film jsem nečekal, ale doufal jsem, že pod tou tunou mrtvol a rozdrcených lebek najdu aspoň náznak toho něčeho, kvůli čemu film vůbec vznikl. Nenašel jsem.

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci - Na moři (2022) (epizoda) 

Všichni skalní fanoušci Tolkienových knih si asi budou právem trhat vlasy. Rozumím tomu. Prostor předlohy, se kterým mohli tvůrci nakládat je hanebně malý (Amazon ve skutečnosti nevlastní práva na zpracování Silmarillionu). Jak tak ale zatím koukám na současná hodnocení tady na ČSFD, nemohu cítit nic jiného než pocit křivdy za samotné tvůrce. Aby se zdaleka nejlíp natočený seriál za poslední dobu pohyboval kolem 60 % mi přijde opravdu nedůstojné. Kouzlo Středozemě je zpátky. Je to správně uhlazené, vybarvené a velkolepé. Dějových linek je tu rozjeto poměrně dost a tempo celého seriálu tím pak trochu trpí, každopádně jednotlivé lokace a frakce jsou opravdu skvěle vyobrazené. Líbí se mi hobiti a jejich jednoduchý způsob života odražený ve stejně prostém, ale neméně kouzelném prostředí. Líbí se mi vznešenost elfů a jejich sídel, líbí se mi tvrdohlavost trpaslíků, zahrabaných v jejich honosných podzemních chodbách. Všechny tyhle odlišnosti seriál ukazuje stejně dobře jako Jacksonova trilogie. A peníze, které Amazon na tvorbu seriálu vynaložil jsou na tom opravdu vidět (v tom správném slova smyslu). Za sebe se těším na další epizody a tiše si přeju, aby někteří diváci dohlédli dál než za okraj stránky knihy. Co se týče těch z vás, kterým vadí černí elfové či trpaslíci, smiřte se s tím. O kvalitě filmu nebo seriálu to nijak nevypovídá.