joker.george

Do kina mě především dostala hudba Ennia Morricona, která jak je zvykem poháněla scény a dávala jim náboj. Ale možná by se bez ní dokázal Tarantino i obejít, protože mu evidentně téma westernů sedí, a když ho zkombinuje s dialogy a postavami jako od Gaunerů vychází mi rázem z H8ful 8 jeden z jeho nejvydařenějších projektů. Ale Tarantino je Tarantino, takže se nespokojí s málem a všechno vyhání do extrému, což mě na něm nikdy nebavilo. To ale nic nemění na parádní detektivní lince... (Třebíč, kino Pasáž)

Snaha o pozitivní vyznění nezakryje tu bezkrevnost a nudu, kterou na mě film působil. A nepomáhají tomu ani hlavní postava, ke které jsem si nevytvořil žádný vztah a bylo mi upřímně jednou, co se s ní nakonec stane, i když má tvář Josepha Gordona-Levitta. Ale překvapila mě naopak postava Adamova kámoše Kyla, protože si k podobným charakterům moc sympatií nevytvářím...

Začátek a závěr byly jednou z nejintenzivnějších jízd, jaké jsem v kině zažil a nic na tom nezměnilo ani pro jednou otravné okolí. Ale uprostřed není jen nějaký most, který oba vrcholy spojuje, ale plnohodnotná část. Část, kde je promyšlené vše do posledního detailu, ale nic nevypadá vypočítaně. A už přicházím ke zlatému hřebu - Leonardu DiCapriovi, který zvládl podat neuvěřitelný fyzický výkon a zároveň s minimem slov vytvořit plnohodnotnou a prokreslenou postavu. Vedle něho ale září i Tom Hardy jehož akcent a bezcharakterní postava pohání všechny scény, kde se objeví. Díky podobným filmům má stále cenu si udělat čas a zajít si na ně! (Třebíč, kino Pasáž)

Nikdo snad nepochybuje o tom, že je Sergio Leone král westernů. A tímhle opusem to jen potvrzuje, zatímco první půlka se podobá ,,dolarové trilogii'' druhé se nese v úplně odlišném duchu - smutnějším a výpravnějším a lehce připomíná Tenkrát na Západě. Ta první ,,westernovější'' první část dává spoustu nápověd k tomu co přinese ta druhá, a přestože je polovina přeťata rázně jako samotná revoluce přestřelkou s kulomety, radostí a následným vystřízlivěním a osaměním, tak spolu souzní i díky Morriconemu (opět), flashbackům do minulosti Malloryho a neopakovatelnému stylu PANA režiséra...

U začátku jsem vypnul, během děje jsem si nekladl zbytečné otázky ,,Proč se děje to či ono? Proč neudělá toto?'' a na konci jsem zůstal s otevřenou pusou, oslněn neuvěřitelně pozitivním dojmem, který se film prakticky nesnažil zmírnit žádnou tragédií a poselstvím, které jsem i přes jeho zřejmost sežral i s navijákem. Všechno bylo správně a hlavně krásné, od hudby, přes zajímavý nápad a až po sympatické obsazení a příběh, který byl sám o sobě kouzelný... A při loučení s Billem Nighyem jsem se neubránil ani slzám... : ))

Dlouho jsem se rozhodoval jestli dát 4* nebo 3*. Na jedné straně stála Natalie Portman, zajímavé baletní scény, prvky hororu smíchané s prozkoumáváním nitra hrdinky, což jsem si užíval nejvíce a na druhé straně místy přílišná rozvleklost, překombinovanost a až přílišná snaha stvořit ,,něco víc'', což se nakonec úplně nepovedlo a nemám na mysli samotný balet. Nakonec jsem se přiklonil ke 3* s tím, že si film v budoucnu určitě zopakuji... 3,5*

Všechno se podřizuje atmosféře, ať už se jedná o hudbu (ale ty naschvál hlasité výkřiky nebyly nutné), příběh nebo vztahy mezi postavami (hlavně manželé) a dalo by se to říci i o výkonu Ethan Hawkea, který tím ale rozhodně nehaním a nezmenšuji. Ale díky těmto dílčím ústupkům nabyla atmosféra obřích rozměrů a já jsem nemohl odtrhnout od obrazovky oči, i přes všechny myslitelné klišé od strašidelného domu, divných dětí nebo ,,logičnosti'' v chování dospělých. Ale samotný závěr příběh nedokázal správně zakončit a jeho potenciál zůstal značně nevyužitý... 3,5*

Ke konci roku jsem dohnal většinu filmových restů roku 2015 a opravdu jsem nečekal, že mi zamíchají s pořadím nejlepší desítky, ale je jen dobře, že se tak stalo... Bylo by blbé točit film o emocích, kdyby samotný film žádné neměl nebo j neuměl přenést na samotného. A v Pixaru už jsou natolik zkušení, že to nejen vědí, ale jsou schopní toho i docílit. Takže dokáží předvést scény plné nadšení, úžasu, radosti, ale i zmatku, smutku, osamění, strachu, které na sebe navazují, aniž by se překrývali a navzájem rušili. I když příběh a lidští hrdinové jsou lehce upozaděni...

Mé hodnocení je bezpochyby ovlivněno tím, že jsem velký fanoušek (nejen tohoto) Sherlocka, takže jsem se speciálním dílem spokojený. Samotný případ byl primitivní a dal se lehce vyřešit, (což bylo řečeno i v samotném díle), ale hlavní byla ta omáčka okolo, která ze Sherlocka udělala další intenzivní jízdu plnou myšlenkových i vizuálních nápadů, které mám tak rád. Prolínání realit bylo většinou přehledné a samotné 19. st. hýřilo atmosférou temných uliček a panstvích, které si s tímto obdobím a zasazením spojuji. Ale přišlo mi, že se tvůrci hodně inspirovali filmy Christhopera Nolana (především tedy Inception a Prestige).

Jednoznačně se pro mě jedná o jeden z nejlepších filmů roku 2015 (s přihlédnutím k české premiéře), které jsem stihl v tom roce vidět. Celý film byl intenzivní, niterný a pro jednou ty všechny chvály a přídavná jména, která film opěvovala v trailerech nelhala. Přesto ale dokázal film ještě dvakrát vystoupit a předvést dvě scény, které ho vynáší ještě o další úroveň výš a asi bude dlouho trvat než vyblednou (jestli vůbec). A snad nemusím chválit na herce, hudbu, střih apod.