decouble

Mladý muž (Benno) si hledá své místo ve společnosti, ale nějak se mu to nedaří. Podobné schéma nabízí v historii kinematografie celá řada filmů. Jako příklad může sloužit skupina tematicky podobných filmů tvůrců hnutí Free cinema (např. "Osamělost přespol ního běžce"). Hrdinové těchto snímků jsou ovšem poněkud inteligentnější a sveřepější než Benno. Jeho poručník o něm sice říká, že je to chytrý chlapec, ale z filmu to není snadné vyčíst. Chová se totiž jako blbec. Jistě, můžeme si domyslet, že je sociálně poněkud pozadu, protože vyrůstal v dětských domovech, ale to mi k pochopení jeho chování nestačí. A i když jej hlavní představitel hraje velmi přesvědčivě, "Tetování" ve výsledku nedokáže přiblížit tragédii jeho života. Jakoby hlavní hrdina nechtěl zradit onu volnost novovlné estetiky, a tak se chová podle toho, kam zafouká vítr.

Jen škoda, že oproti původnímu fiktivnímu traileru tady chybí ten záběr, jak Machete roztáhne kabát plný mačet. A mimochodem, Seagal vypadá vedle Treja jako pan herec:-D. 7/10.

Ne že by to nebylo vtipné, ale Aldous Snow je více popíkový modýlek než rocková hvězda, moc fešný a opečovávaný na někoho s prázdnou duší, moc sympatický na někoho, kdo by měl být odepsaným feťákem. A takový je v podstatě celý film, někde mezi popem a rockem.

Ale už to nikdy nechci vidět znovu a nejradši zapomenout....

Jde tady především o písničky, ale spíše než ve "videoklipovém balení" je většina skladeb prezentována v koncertní podobě. A v tom je trochu problém. Být u toho na živo, budu nadšený, protože Akroyd a Belushi předvádějí skvělou show. Pár výtečných fórků (např. nacisti), hodně povedených cameo roliček (kdo si všimne Stevena Spielberga?!), zběsilá destrukce aut, jaká je k vidění snad jenom v Kobře 11 a celkový svéráz a bodrost filmu jsou sice velikými pozitivy, ale na tak dlouhou stopáž jich pro mě nakonec není dost. 7/10.

Ty dialogy s vrcholnými představiteli české politiky a kultury jsou nezapomenutelné. Rozhovory s Klausem o seznamu homosexuálů (a o tom, že Klaus tenhle žánr respektuje), s Gottem o tom, jak se dnes asi cítí (asi jako Ronald Reagan), s Ebenem o tom, že je třeba zavolat Iljovi Hurníkovi, s Grebeníčkem a Dostálem o tom, co o Dostálovi víme (nic) jsou v podstatě geniální a dá se na ně dívat stále dokola. Je obrovská škoda, že u nás dnes chybí taková černohumorná a nekompromisní zábava, která se nebojí dělat si srandu na účet kohokoliv.

Trošku podivný film kombinující prvky westernu, melodramatu a lehce i bojového filmu. Scénář je plný bizarních skoků v časoprostoru a pokusů o jakousi psychologii (jako když ta holka vyhází Chuckovi z lednice čtyři piva a je z toho scéna, o tom jak se hrozně ničí). Hudba vykrádá Morriconeho motivy z "dolarové trilogie". Všechno pak místy doplňují kouzelně komické momenty, kvůli kterým se Chuck pouději stal modlou vtipů o jeho božskosti a dokonalosti (jako když Chuck vyjede s autem ze země či když uhýbá spršce střel z automatické zbraně). Je to ale bohužel málo vtipné na to, aby se z toho stalo guilty pleasure.

Možná jsem viděl tu verzi se špatným dabingem:-(

Nadmíru videoklipový film a nečekaně také trochu crazy komedie.

Jen nevím proč jsou korejské filmy tak často hrozně uhlazené a čisté.