ledzepfan

Rozkošně sugestivní exkurz do betonové džungle aneb training day po žabožroutsku.. Snad jen ta hlavní dramatická zápletka mi připadala příliš "filmová"(jakože dramaticky vykonstruovaná).. Mnohem více bych ocenil, kdyby to byl čistě jen řetězec jednotlivých událostí, mapující mozaiku toho křehkého ekosystému, který se může mávnutím motýlích křídel snadno zvrhnout do všežravé katastrofy..

Rolovaly se mi u toho nehty u nohou, krvácely uši,cítil jsem se neskutečně trapně za všechny co v tom účinkovali, jsou pod tím podepsaní a museli na to kdy koukat..

Víceméně ten samý dojem jako u prvního dílu: Jednoduché, svižné, víceméně zábavné a vkusné dobrodrůžo.. Tak nějak fakt věřím těm hercům, že jsou to postavy v nových tělech a to vytváří ve filmu zvláštní dynamiku.. Taky je fajn, že to celé opravdu funguje jako týmovka, přestože čistě papírově by na sebe DJ měl stahovat veškerou pozornost... Prostě, na jednorázové vypnutí mozku je to OK

Ten motiv má velký potenciál a v rukou zkušeného filmaře by se to dalo rozpracovat klidně i do středometrážního, psychologicko-existenciálního hororu pro náročnější alienisty.. Tady to ale zůstalo tak nějak na půl cesty.. Chybí tomu peníze a řemeslo pevně v rukou.. Z těchhle výročních kraťasů je to -za mě- jeden z těch spíše povedených..

Jak tak koukám kolik lidí nepochopilo, že jde o nadsázku a mudrlantsky tomu vyčítají nereálnost a směšnost, tak nakonec přihazuju i tu čtvrtou rudou stár (kterou jsem si zprvu nebyl vůbec jistý)... Je to hezky svižné, postojově ambivalentní, Betty jsem měl rád už jako Debbie v GLOW, krve se to nebojí... Za mě prostě fajn oddychovka..

No, tak sorry, ale tuhle přehajpovanou slátaninu fakt nežeru.. On je totiž velký rozdíl mezi retro vizí a upachtěnou, pozérskou snahou o jakože cool efekt.. Barvičky, omalovánky, tupé a bezradné vršení povětšinou jalových obrazů a ve výsledku nic.. Žádné vzrůšo, žádné napětí, fascinace, inspirace.. Věci jako Kung Fury mají aspoň nadhled.. Tohle se tváří tak artově a vážně, že tomu má člověk chuť vlepit facku.... Pokud jde o hudbu Carpenter Brut, tak to rozhodně taky není žádná sláva.. Normální synthwaveovské bahno, kterého je všude plno.. Kam se to hrabe na strohou syrovost not Johna Carpentera kterému to ukradlo zvučné jméno.. Kam se to hrabe na soundtracky k filmům Panose cosmatose (který mimochodem narozdíl od tady těch dvou patlalů, má vizi a ví jak jí uchopit..)..

Škoda, že je wrestling (především v tom WWE levelu) taková nevkusná břečka, protože jinak by to bylo solidní sportovní drama se všemi těmi chytlavými klišé které k tomu patří...

Dobrý.. Má to takový skoro kanadsko-úchylný feeling.. Démon a jeho dítě jsou labužnicky vydesignovaní ... Jen je to moc roztažené..Jde vidět, že ten scénář na bezmála hodinu nevystačí a Carpenter tak musí křečovitě nadstavovat...zkrácení o cca 15min by tomu výrazně prospělo.

Pro mě neskutečně příjemnej, feel-good buddy-movie... Plnou palbu nedám asi jen proto, že to funguje až příliš dobře.. Film je vystavěný víceméně "na jistotu".. Otevřeně využívá zavedené, funkční postupy pro docílení kýženého efektu.. Je prostě nutné přistoupit na tu hru spočívající v tom, že filmaři moc dobře vědí který čudlík zmáčknout aby se divákovi udělalo tak nějak humanisticky dobře u srdíčka :) ... Což je vlastně výtka i pochvala v jednom..

Je to takové to téma kde si každý může jakýkoliv názor podepřít hromadou pseudovědeckých argumentů, takže je třeba to celé brát s nadhledem.. Mě osobně teda dost srala ta "reportérka" (nebo jak se té funkci říká) co pořád strašně koulela očima a hrozně expresivně dávala najevo jak je to všechno fascinující a úžasné.... Jinak ale, pro takové to zábavně jalové filosofování asi do pohody.