Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Oblíbené filmy (10)

Terminátor 2: Den zúčtování

Terminátor 2: Den zúčtování (1991)

K otázce, která padá v souvislosti s titulem velmi často - zda-li jde o tzv. "nejlepší akční film všech dob" ?: Záleží, z které strany k filmu přistupujeme. Jednak by se dalo říct, že jde o temné, apokalyptické a přitom komorní drama s akčními scénami - ne akční film v žánrovém smyslu slova. Na druhou stranu lze spojení uchopit jako čistý pojem: Akční film rovná se dramatický útvar, který má v sobě akci zakomponovanou jako přirozenou součást vyprávění. Obě definice jsou platné. Abych tedy odpověděl na výše zmíněnou otázku: Ano, film se opravdu té absolutní špičky dotýká - a nejen té akční, ale obecně mainstreamové ( a možná bychom mohli jít i dál....více zde...http://blacklsays.blogspot.com/2012/05/james-cameron-terminator-2-den.html

Smrtonosná past

Smrtonosná past (1988)

"Smrtonosná past" představuje trojí tezi: 1) Politicko-ekonomická: Jakási post-reakce na vztahy panující v období 2. světové války. Zatímco Japonsko bylo tehdy součástí Osy zla, zde (v rámci optiky osmdesátých let) je chápáno jako ekonomický dravec (společnost Nakatomi), ale zároveň jako partner ( ředitel Taka Gi vystudoval americké univerzity, společnost zaměstnává Američany - včetně manželky hlavního hrdiny). Naproti tomu Německo (representující ekonomicky zabržděnou Evropu) jako by zastydlo ve stádiu nepřítele. Vtipné je, že němečtí teroristé jsou v důsledku pouhými zloději. Čili nejde o ideály (jež representují japonská a americká strana), nýbrž o peníze. Ovšem jsou to nakonec Američané, na jejichž půdě se celý problém odehraje a kdo musí znovunastolit ztracený pořádek. ¨ 2) Genderově-sociální: Iniciátorem rozkladu tradičního rodinného modelu je žena. Odchází za kariérou, bere si s sebou děti, odmítá přistoupit na mužovu zodpovědnost za funkční provoz systému ("Honím už šest měsíců bandu darebáků. Nemůžu se jen tak sebrat a odejít") a operuje se svým původním dívčím jménem, aby zakryla trvající manželství. Následně přichází hrozba, kterou je schopen zvládnout pouze manžel - policista, Američan, obyčejný bílý muž, který v rámci situace riskuje vše. 3) Kulturně - rasová: John Mc Lane v rámci rozhovorů s teroristy odkazuje na tradici amerického westernu: "Já měl vždycky radši Roy Rogerse". V rámci krytí své příbuznosti s rukojmím si nechává říkat Roy. Moderní akční film se tu hlásí k tradicí westernu - a nikoliv pouze na úrovni postmoderní ironie či citace. western je mýtem o dobývání Ameriky a o budování kořenů americké kultury. Americká kulturní tradice zde dává jasně najevo, že její hodnoty pokračují. A že bílý Američan i v moderních časech stále bojuje za věci, které mají hodnotu. A jeho nejbližším přítelem v nesnázích není asiat, ale černoch. více http://blacklsays.blogspot.cz/2017/04/film-smrtonosna-past-r-j-mctiernan-usa.html

Alexander Veliký

Alexander Veliký (2004)

Podle mě nejlepší historický film posledních let. Ideální podoba vypjatého patetického příběhu, jemuž Stone vtiskl skrze svou režii intenzitu, razanci a vizuální bohatost. Film nestojí ani tak na velkolepých bitvách, jako na komornějších dramatických situacích, které jsou podtrženy výborně napsanými a zahranými postavami. Osobně moc nechápu hromadné kritické odsudky... Po letech jsem si to dal znovu a i přes dílčí nedostatky tu pětku podržím. Překvapilo mě, že vzhledem k délce je to poměrně dost kompaktní a nestoneovsky lyrické ( tohle bych spíš čekal od Scotta). Výborně zasazená retrospektiva.

Halloween

Halloween (1978)

krásná sedmdesátková filmařina...má to sice béčkovej půdorys ( naprosto záměrnej a přiznanej - viz. dlouhá citace Věci od Hawkse, kterou Carpenter zanedlouho natočí po svém), ale je to zároveň velice sofistikovaný a stylově ucelený...výborná kamera...jak dělá s prostorem, jak ho parceluje a zvýrazňuje jeho rozlehlost a prázdnotu (zdůrazňuje ho i takovými zdánlivě banálními prvky jako je padající listí nebo echo televize)...moc pěkná práce s širokoúhlym formátem...umístění horizontu na střed kompozic...obecně zdůrazňování horizontálních linií a kolmic ubíhajících do hloubky prostoru...koneckonců takhle je prostorově členěný americký maloměsto......dlouhý, přesný záběry.....ať už statický kompozice, táhlý boční jízdy nebo promakaný subjekťáky ( viz. první předlouhý záběr, kdy se nezúčastněný pohled bez střihu promění v subjekťák malého Meyrse a postihne tak povahu zla - jeho fantomatičnost a cizorodost)...líbí se mi, jak je to krátký, hutný, ale přitom pozvolný a nikterak přímočaře agresivní........na jednu stranu se nedivim, že se udělaly pokračování, ale jako samostatnej celek je to daleko působivější a znepokojivější...navíc při těch pokračováních se vytrácí fakt, že nejde jen o naplnění žánru, ale o nějaký hyperbolický ztvárnění temný stránky americký maloměstský kultury - přítomnost neuchopitelného zla, osamění a nemožnost dovolat se pomoci ( všudypřítomné telefony, Curtisová marně bušící na dveře) a přítomnost určité staroby, až gotičnosti - viz. opuštěný dům, viz. scéna, kde trojici holek míjí auto a staré stromy jsou porostlé hustým břečťanem)...možná je to jenom muj dojem, ale podle mě by bylo zajímavý srovnat to se Zodiacem, protože Fincher podle mě po Carpenterovi docela pokukuje...s ohledem na žánr a časový umístění to neni uplně nelogický...výborná práce s hudbou...v řadě scén úplně absentuje, zdůrazňuje se tak prázdnota prostoru a z něj vyplývající tíseň...a hudba sama o sobě je dobová, ale funguje dobře...minimalistická, vhodně zneklidňující a místy synteticky - cizorodá...a ústřední klavírní motiv s jednoduchou harmonií je nářezovej...na tenhle film bych do kina chodil opakovaně, protože je fakt tíživej a má atmosféru...nestojí jen na lekačkách a dílčích scénách...stupňuje se jako celek a něco vyjadřuje...