Radek99

K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film...

Baladický příběh ryze vláčilovského střetu z velkého epochálního zlomu, kdy nejen národy, ale i dva hlavní hrdiny rozdělilo propastné zmatení jazyků, životů i lidství samotného. Čepkův bytostný intelektuál zmítající se v existenciálních záchvěvech uprostřed ničeho, mravního i životního prázdna, a Němka čekající na odsun a očekávající osud svých nejbližších, příslušníků poražené nadrasy, se zdánlivě propojí ve vykloubeném řádu doby. Naprostá beznaděj prýštící dle mého z výroku Theodora Adorna ,,Po Osvětimi už nelze psát básně." - po válce už nelze normálně žít...a to ani na straně vítězů, ni poražených...

Úvodní znělka jako by vypadla z filmu Tima Burtona, vizuálně je to okouzlující i dál, jen ten švihlý příběh...nakonec začne nudit a s ním pak celá tahle zvláštní nehumorná komedie...

Melancholická artová pocitovka formálně ozvláštněná estetikou VHS home videa. Universální pocit bezčasí a nostalgie konce sezony (tureckého) středomořského letoviska. Křehký, citlivý a bezdějový film o depresi dobře ukryté pod maskou všednodennosti...

Staromilská detektivka. Věhlasný Hercule Poirot se ujímá zdánlivě jednoduchého případu - sebevraždy zubaře... Leč celá věc se posléze ukáže býti právě opačnou, sebevražda byla vraždou a ,,jednoduchý případ" vede do těch nejvyšších kruhů... Detektivní film, který se obejde bez akčních scén, ba naopak - plyne pomalu jako voda v Temži...a právě proto se na něj dá dívat...

Thriller pro ženy = diváci v nesnázích

I kdyby byly postavy ještě více schématické a historické nepřesnosti ještě víc do očí bijící (jak o tom píše ve svém komentáři třeba Petr alias Subjektiv), nedá se téhle historické fresce Alejandro Amenábara upřít jedna věc - ve všeobecně aplikované mainstreamově umělecké adoraci křesťanství a jeho kořenů (docílené tisíciletou cílenou snahou zahrnující široké spektrum aktivit od inkvizicí praktikovaného práva útrpného až po současnou šikovnou PR politiku) je to jeden z mála filmů, který se dovolil podívat se na církevní apriorní pravdy jinak. Křesťanství jistě přineslo mnoho dobrého a jeho podstata je čistě pozitivní, stejně jako je tomu i u jiných (nejenom) monoteistických náboženství, jeho dějiny jsou ale (stejně jako třeba u islámu) krvavé. Nelze před tím zavírat oči, nelze tento fakt ignorovat, nelze ho vytěsnit z kolektivního vědomí, už je pryč doba hranic a obviňování z hereze, moderní doba otevřela hranice zažitým zvyklostem a přeje relativizaci dogmat a narovnávání tolikrát přepisované a upravované historie. A i když je Amenábarova Agora zase jen novým mýtem (ne nepodobný Gibsonovu Apocalyptu), jelikož věrná rekonstrukce faktů náleží jen vědecké disciplíně klasifikovaných věd historických a jejich badatelské a publikační činnosti (a stejně je věrná rekonstrukce minulého jen nedosažitelnou metou), Alejandro Amenábar pootevřel vrátka... A to rozhodně není málo... Podobné filmy a seriály: Řím

Ach, ty české seriály! Původní seriál z dílny České televize pod taktovkou osvědčeného rutinéra Zdeňka Zelenky mohl dopadnout jistě hůře i lépe, zatím ale spíše vyznívá do ztracena. Dobře prošlapanou cestou skloubení humoru a kriminálního žánru dochází Zelenka tak trochu k neutrálnímu vyznění. Na jedné straně příliš prvoplánové, neškodila by trochu rafinovanější zápletka a chytřeji s větší mírou tajemství vystavěný scénář, na druhé straně rutinérská režie a slušné herecké výkony osvědčených hereckých stálic. Snad jen představitel mladého kriminalisty podal výkon silně nepřesvědčivý. Jelikož je dějová linie velmi předvídatelná, seriál chvílemi trochu nudí. Nemohu se ale ubránit dojmu, že tenhle seriál je až příliš povrchní a že tvůrci rezignovali na jakýkoliv pokus o ozvláštnění a originalitu (vždyť už sám formát, neb jde o pokus natočit jakousi českou variantu Slečny Marplové či seriálu To je vražda napsala, sám originální není a chtělo by to k němu přidat cosi osobitého). Takhle bylo patrně natočeno něco, co bude v brzké době hnedle zase zapomenuto. Nevím, jestli jestli je seriál v intencích dnešní zrychlené doby určený jen k jednomu zhlédnutí, ale mne tedy k dalšímu sledování nijak zvlášť nemotivoval... Velmi slabé ***

Režisér a scénárista David Lowery chtěl natočit něco na způsob Malickových Nebeských dnů, ale svou verzi lyrické krimi romance - osudové chůze za hranou zákona - nebyl schopen posunout na jakýkoliv vyšší umělecký level, ta vysoká ambice zůstala nenaplněna... Vizuálně pěkné, opravdu skvělí herci, ale scénář je málo rafinovaný (až prostý) a místy je hodně znát, že jde o celovečerní debut, v pozici autorského filmu bych čekal suverénnější provedení...extrémně pomalé tempo vyprávění místo dost nudilo... Lowery není filmař od pánaboha tak jako třeba právě Malick...a pokud jde o vykreslení atmosféry jižanských států USA, na to tu máme třeba filmy Jeffa Nicholse, odkud jižanský genius loci přímo cáká...

Bylo jen otázkou času, kdy tak nosné téma, jakým je svět IT a lidí okolo něj, oplodní doba a někdo k tomu povolaný pomůže na světlo světa scénáři podobného díla. Už tu byly celovečerní filmy, teď je tu tedy aktuálně sitcom. A to ne sitcom ledajaký, nýbrž sitcom britský, tedy britcom... Už samo tohle spojení (a následný neologismus) sofistikovanému čtenáři napoví mnohé o žánrovém zasazení a stylu humoru tohoto dílka. Něco z Monty Pythonů, něco z Hotýlku, něco z Mladých v partě, něco z antikvariátu z Black Books... Inspiračních vlivů je jistě hodně, ale shodneme se určitě na tom, že britský humor má svá významná specifika:-) Stejně jako humor světa informačních technologií, tedy IT, a lidí pohybujících se v něm. Tato kombinace pak vytváří zcela specifické kouzlo, kterému jistě lehko podlehnete (,,Tady IT oddělení. Zkoušel jste to zapnout a vypnout?")... Podobné seriály: Big Bang Theory