Radek99

S Čerty nejsou nejlepší přítel.

Film, který historicky dobře doplňuje Nolanův Dunkerk. Samozřejmě je to trochu moc stylizované a napsané na efekt. Herecký výkon Garyho Oldmana a jeho metamorfóza do postavy Winstona Churchilla je ovšem strhující! Když však reflektuji film coby celek, nedovedu se zbavit dojmu, že v porovnání s Královou řečí jde jen o slabý odvar...

Rozchod Borise a Ženi. Zmar, smutek, neředěná čistá deprese. Po Leviatanovi zřejmě Zvjagincevův nejpůsobivější film, který se hodně podobá jeho předpředchozímu snímku Jelena - Zvjagincev tu rovněž primárně neanalyzuje současné Rusko, jako spíš reflektuje obecnější lidská témata, platná kdekoliv v kontextu naší západní civilizace, postižené nezdravě vypjatým individualismem a naprostou ztrátou empatie a soucitu s bližním. Nemilovaní jsou snímkem, jehož téma, atmosféra i formální stránka ho asi nejvíce přibližují k dílům tzv. rumunské nové vlny...kupříkladu k filmům, které točí Cristian Mungiu...obrazy reálným komunismem zdeformované společnosti a jejích vadných jednotek drcených v soukolí pošramocených a zcela odosobněných mezilidských vztahů...

Syrová demýtizační neo-westernová road-movie plná posttraumatického stresu a syndromu vyhoření, ponurosti, explicitního násilí, hromad mrtvých - s paradoxně až meditativním vyzněním. Muž nepláče, muž tvrdne dovnitř. I z úhlavních nepřátel se mohou stát přátelé, pokud získají společného nepřítele a vzájemný respekt. Režisér Scott Cooper navazuje opětovnou uměleckou spoluprací s Christianem Balem na svůj neprávem přehlížený předchozí snímek Pryč od pece...a zase se pokouší reflektovat reálnou tvář Ameriky, země vzešlé z krve a tvrdé dřiny, ale i zabíjení a opodstatněné deziluze z americké historie dobývání divokého západu. Novátorský je způsob, jak tvůrci nakládají s pravidly žánru a přepisují je, konkrétně modulace způsobu, jakým se vyprávěly tyto příběhy během uplynulých sta let, kdy se črtaly jen zjednodušené linie mezi hrdiny a darebáky. Takhle komplexní pokus o předefinování černobílé hranice protagonista - antagonista a jejich vzájemné propojení se vidí opravdu málokdy...

Artově laděný dějově minimalistický žánrový experiment s vynikající hudbou a hodně zvláštní atmosférou i strukturou vyprávění. Indie Taxi Driver v autě z půjčovny a zednickým kladívkem místo Glocka... Ke konci už jsem se v tom ale trochu ztratil...

Hodně výstižná politická satira...Ovčáček je vystižen a zkarikován přesně...jeho repliky jsou až Havlovsky absurdní...a část 12. Chaos je opravdu dokonalá...

Zhruba stejně povedené jako první díl, i když dominantou se postupně stává premiér Babiš/agent StB Bureš, kterému pravděpodobně bude patřit všechen prostor potenciálního dílu třetího, bude-li. Jílková a Máte slovo vrchol...její představa pluralitní veřejné diskuse zkarikována velmi výstižně...závěrečná pointa s ,,miláškem" přesná...

Tak už i do pitomýho béčka dorazil gender. Stefan Ruzowitzky je takový rakouský Magnusek. Rozpočet a možnosti má sice lepší, ale jinak je jeho film stejně primitivní a prvosignální...obsahující snad všechny schematismy a klišé, který daný žánr má...

Co s tím, když v melodramatu hrají ústřední pár dva herci, kteří mne vůbec nijak neoslovují a nevzbuzují žádné emoce? Respektive pozitivní emoce? Nefunguje tam žádná chemie. Nevadí mi to, že on je Pakistánec a ona bílá Američanka, ale to, že on je necharismatický pokrytec a ona uječená emancipovaná hysterka. Zřejmě nový trend aktivistických romantických dramat, kdy jsou obsazováni herci, kteří mají vypadat co nejobyčejněji...nejreálněji...nebo jen špatný casting... Celkově jsem té filmové imitaci reality neuvěřil... A to se mi normálně indie komedie (z festivalu Sundance) líbí...

Zatím nejslabší díl...má to pěkný vizuál, má to Stevea Buscemiho, ale vlastně nevím, co mi to chtělo říct...