choze

Bylo by zajímavé to vidět v dvojprogramu s Nabarveným ptáčetem. Nápad s imaginárním kamarádem Hitlerem geniální a záměr pojmout téma Hitlerových dětských vojáků jako komedii odvážný. Bránici mi to nervalo, ale pobavilo i pohladilo. Dětští herci na jedničku.

Scénář mohl být pohrocenější, ale i tak je to napínavé, drsné a mrazivé a Cooper v dvojroli skvělý.

BATTLEGROUND - jedna z mých oblíbených Kingových povídek, byť objektivně ne z nejlepších, se tady dočkala slušné adaptace. Připomnělo mi to devadesátkové Krajní meze, ale oproti nim to má nesrovnatelně lepší triky a že jich zrovna tady bylo zapotřebí. Dějově je to věrné, má to atmosféru a rozumné množství černého humoru s ohedem na groteskní zápletku, plus John Hurt jako zabiják i jeho bejvák jsou fajn. (3/5) THE ROAD VIRUS HEADS NORTH - spisovatel hororů pronásledovaný hororovým obrazem, co žije svým vlastním životem, zní dobře, ale navzdory znepokojivé atmosféře se tu nic zajímavého nestane. (2/5)

Kaufman definitivně dokazuje, že je dost možná nejoriginálnějším, nejpřemýšlivějším a nejcitlivějším scenáristou v Hollywoodu a Gondryho režie dělá z jeho pozoruhodného chaotického scénáře nepříliš divácký, ale astmosférický a pozoruhodný film.

Mizérie. Mohla to být skvělá akčně komediální jízda, místo toho je to blbý melancholický akčňák se za vlasy přitaženým, ale nezáživným scénářem, s ošklivou a slabou digi akcí (finále v jakémsi hokynářství - to jako fakt?), nevýrazným záporákem a divným digi Smithem, kde mě nebavilo vůbec nic. A to neřeším vizuál. Radši se nebudu pouštět do srovnávání se vzdáleně podobným Tváří v tvář, jinak bych tomu musel napařit odpad.

Jak by vypadal I spit on your grave, kdyby ho napsal Stephen King a natočil se jako televizní film? Překvapivě slušně. Kinga je cítit ve svižném, chytrém a zábavném scénáři, kde nechybí typické Kingovy postavy jako spisovatelka propadající šílenství a kingovsky hlásící buran řídící truck, pohybující se samozřejmě v kulisách amerického zapadákova. Líbilo se mi, jak se tu tématizuje hrdinčino psaní - že poté, co se hrdinka proslaví psaním detetektivek se sama stane obětí zločinu (na pracovní cestě), který se snaží vyřešit (konzultujíc to s postavou ze svých knih) a který na konci promění styl jejího psaní. Jasně, není to, ale ani nemá být druhá Misery, hlavně proto, že tu nejde o psychický teror a chybí výrazný protihráč i uzavřený prostor, ale v rámci subžánru i televizní produkce je to napsané nečekaně dobře. Film sice není vyloženě naturalistický, ale brutálním scénám se nevyhýbá a Bello hraje hrdinku pěkně energicky. Jestli to někdo kazí, tak jednoznačně Salomon svou zoufale nevýraznou režií.

Lassie po japonsku. Viděno poprvé a naposledy v dětství, kdy jsem to žral, ale po letech jsem se k tomu - narozdíl třeba od Robina Hooda - neměl potřebu vracet.

Průměrný film o jednom americkém automobilovém snu, který u mě dojel hlavně na nepříliš zajímavou hlavní postavu a její vztahy s okolím.

Po Kopačkách další pecka od trojice Stoller-Segel-Apatow. Skvělé postavy, skvělí herci, pohoda jako prase, byť trošku depresivní.

Film se věnuje hlavně Wildeově homosexualitě a mě by spíš zajímala jeho umělecká dráha. Fry a Law jsou skvělí.