Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 679)

plakát

Karate Kid (1984) 

Tenhle film mě jako mlaďocha ve videopůjčovně nějak nelákal a vystačil jsem si s pozdějším podobným Mistrem kickboxu, který navíc nabízel zábavné akční daydreamingy s Chuckem Norrisem. Viděný s odstupem času je to příjemná osmdesátková teenage sportovní pohádka.

plakát

Odloučení (2022) (seriál) 

Skvělá mysteriózní korporátní kafkárna, která beze spěchu odhaluje svůj svět a místo vysvětlování o co tam jde, se nám dostává dalších zvratů. Někoho to tak bude nudit, mou pozornost to udrželo i tak. Vedle slibného námětu nabízí i kvalitní vizuál, atmosféru a casting. Patricia Arquette je výborná záporačka. Celé by to mohla být novodobá mysteriózně-hororová klasika, ale do té tomu zatím něco chybí.

plakát

Temné stíny (2012) 

Burton se při natáčení téhle parodie na gotické horory zřejmě dobře bavil, já při jejím sledování moc ne. Scénář se rozpadá (postavy na dlouho mizí) a chybí mu drajv, vizuál je umělý a deppovské šaškování nebere. Eva Green samozřejmě sexy, ale víc mě zaujala Michelle Pfeiffer, která bohužel neměla co hrát. Zlatá Ospalá díra.

plakát

Brigade des moeurs (1985) 

Svižná francouzská sleazy kriminálka, ve které to od brutálního gangu tvrdě schytávají jak pařížské prostitutky (shemales jsou rovnou stříleny), tak partnerky policistů z mravnostního (o zastřelené policistce nemluvě), kteří po gangu jdou. Hrdina je sympaťák a záporák je ve finále zábavně vyšinutý. A oceňuju cool záběr při přestřelce v kavárně, pořízený kamerou přidělanou na brokovnici.

plakát

Dívka, která se třpytila (2022) (seriál) 

Bavilo mě to díky tomu konceptu neustálého proměňování hrdinčiny reality, což je vlastně opak populární časové smyčky, kdy se pořád probouzíte do téhož - tady hrdinka působí jako oběť gaslightingu, kdy ji pořád někdo nepoznává a neví, o čem mluví, protože se to nestalo. A taky Jamie Bell byl vynikající creepy incel a být žena, tak z melancholicko-štěněcího Wagnera Moury (hrál Escobara v Narcos) dost vlhnu. Ale že by to bylo vyloženě strhující to ne a finále pro mě postrádalo jakékoli překvapení - předvídatelněji to uzavřít snad nešlo.

plakát

Moje sestra vlkodlak (2000) 

Po všech stránkách povedená kombinace coming of age a vlkodlačího hororu, která je nápaditou metaforou dospívání a všeho, co s tím souvisí, od menstruace, přes měnící se tělo, sexuální probuzení, nakažení pohlavní chorobou a drogy, až po odcizování nejlepších kamarádek... Ginger a Brigitte jsou velice sympaticky napsané, obsazené i zahrané outsiderky, lehce vyšinutá kamera tomu dodává krásně znepokojivou atmosféru a není nouze o krev, zábavné nechutnosti a oldschool masky a efekty.

plakát

Django spara per primo (1966) 

Průměrný špageťák, který mě dějově nijak nepřekvapil a po kamerové a akční stránce to byla už úplná nuda - dokonce tu absentuje i pořádné akční finále.

plakát

Top Gun: Maverick (2022) 

Kdybych měl sepsat libovolně dlouhý seznam osmdesátkových fláků, jejichž pokračování bych rád viděl, tak Top Gun... by na něm rozhodně nebyl. Už jako puboš jsem nechápal, jak někdo dokázal natočit o stíhačkách tak nudný film, a dával jsem přednost výrazně zábavnějšímu Železnému orlovi z téhož roku. Dvojka je za mě příjemné ohlédnutí za osmdesátkami a blockbuster dělaný se srdíčkem a bez digibordelu, což vždycky potěší. A který Cruise - z otravně vysmátého frajírka přehraný do zodpovědného charizmatického chlapa, který ale pořád ignoruje (debilní) rozkazy a překračuje hranice možného - spolehlivě herecky táhne a má s Bruckheimerem pečlivě produkčně ohlídaný. Ale že bych byl z filmu urvaný, to zas ne. Na to je to pořád moc jednoduchoučké a povrchní.

plakát

Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021) 

Není to sice vyloženě trapné, ale vtipné nebo nějak zajímavé rozhodně taky ne. Povrchní, uondané. Měl jsem problém to dokoukat v televizi, dát za to dvě kila v kině si nedokážu představit.

plakát

Všechno, všude, najednou (2022) 

Rick a Morty: Film. Pravděpodobně nejnápaditější a nejujetější film roku i film roku sám o sobě, který - jak už to tak s asijskými kung-fu sci-fárnami o paralelních světech a smyslu života bývá - nesedne každému. I mě to místy trochu ubíjelo a bez některých dětinskostí (svět párkových prstů) bych se obešel, ale celkově mi ta erupce kreativity se srdíčkem, která pobaví, dá podněty k přemýšlení a fantazírování i dojme, sedla a (znovu)zažehla ve mě touhu vytvořit něco podobného. Se základní srozumitelností tu není problém, určitá zahlcenost diváka je zjevně cílem, jen toho vysvětlování je fakt hodně a místy to tak ztrácí drajv. Celá ta komplexní trojgenerační rodinná krize (manželská+rodič vs dítě+rodič vs prarodič) byla dobře načrtnutá, normálně moc nemusím filmy o matkách štěkajících se s dcerami, ale když se to povýší na fatální boj dobra a zla napříč paralelními světy, může to být i zábava. Velkou pochvalu si zaslouží i akční scény, které se od jackiechanovsky zábavných bitek postupně posunou do originálních bizarních rozměrů ("be kind kung fu", souboj napříč paralelními životy, ze kterých si hrdinka tahá skills). A hodně tomu dávají i herci v čele s Michelle Yeoh - sice zamrzí, že jejího manžela nehraje Jackie Chan (který by do ni krásně seděl a který měl původně hrát hlavní roli), ale jeho náhradník je výborný. Celkově je to suverénně natočené a má to zajímavý feeling komorního a skromného, přitom ale epického filmu. Už se těším na brzké druhé zhlédnutí, při kterém vychytám, co mi poprvé uniklo.

Ovládací panel
106. nej uživatel Česko
204 bodů

Reklama

Reklama