Desmond04

Mé hodnocení je bez debat ovlivněno nostalgickým vzpomínám. Odložené případy jsem sledoval snad každý den, když jsem přišel ze školy..a někdy jsem do konce chodil ze školy i dříve. To co se vám líbí v dětství, se vám nemusí líbit o 10 let později. Nicméně u mě to neplatí. A i teď se najdu, jak sedím u televize a desetkrát opakovanou reprízu hltám jak za mlada. Cold Case není úplně typická kriminálka, ba naopak je dosti výjimečná. V době kdy obrazovky televizorů brázdily CSI z Miami či Las Vegas a nebo NCIS si svůj ždíbeček z koláčku slávy ujmul projekt, který na to jde přeci jen jinak než výše jmenovaná konkurence. Žádné technické vymoženosti a fantaskní laboratoře, tady na to jdou přes emoce. A funguje to na jedničku. Depresivní případ je podpořen skvělou hudební stránkou, která solidně přikládá pod kotel. Prolínané záběry podezřelých za mlada a za současna, myšlenkové rekonstrukce podezřelých...Odložené případy zkrátka fungují na jedničku. Jak už jsem poznamenal, dosti výjimečná kriminálka a pro mě také úplně ta nejoblíbenější.

O čem to vlastně je? Co tento "film" má divákovi vůbec dát? Na to aby sledující dosáhl vzrušení máme přece pornoprůmysl...tak proč teda tohle? Nejsem člověk, který Nymfomanku vnímá jako výjimečné dílo, které rozebírá ženskou sexualitu a vlastně nám dovoluje se dostat do mozku "ženy", která trpí tímto zvláštním onemocněním? (dá se to tak vůbec nazvat?) Já vlastně ani nevím jak mám tento film vnímat. Už od prvních minut mě velmi překvapoval, bohužel ne zrovna tím kladným dojmem. Jako nejsvětlejší momenty filmy mám kapitoly, které se věnovali tématu, které do sexuální škatulky nezapadaly. A to byla scéna se zhrzenou manželkou, která byla sice trošku ulítlá, ale na poměry tohoto snímku stále nadprůměrná a poté tuším, že to byla předposlední kapitola, kde se hlavní hrdinka srovnává s úmrtím svého otce poměrně výjimečným sobě vlastním způsobem. Otázkou je, jestli je v mých silách se podívat na druhý díl, který mě dějově skoro vůbec nezajímá, ale přeci jen, má obliba v Shia LaBeoufovi je tak velká, že ona sama zajistí, že se obětuji a druhou část si pustim. Nicméně nezaručím, že přemítání opustím hned poté, co se objeví scény ze současnosti s nesmírně tupými dialogy sebemrskačské Joe a nadrženého Seligmana, kterej snědl všechnu moudrost světa. Porovnávat každej nesmyslný projev chování nymfomanky Joe s rybama? Jakože vážně?

Na českém poli rozhodně výjimečný seriál. Velkou roli v tom má především námět, který byl převzán z britského Life on Mars. Ale i samotné provedení ČT se povedlo a zasazení do komunistického režimu sedí. Bohužel nemám tu zkušenost s britskou verzí a tak dost dobře nemohu posoudit nakolik šel Svět pod hlavou svojí cestou a na kolik kráčel po britských kolejích. Úvodní díly byly slabší, ale poté co se děj více zaobírá choulostivě osobními tématy kolem hlavního hrdiny a policejních vyšetřovatelů (Šejbičovi, Marvan st., Klement vs. Marvan) začíná mít seriál parádní spád. Obrovskou kaňkou, která velkou měrou málem ovlivnila mé hodnocení je obsazení hlavní role. Václav Neužil ml. mě vůbec nesedl, takřka to až hraničli s antipatií k jeho osobě. V první půlce seriálů to bylo hodně zřetelné, v poslední třech-čtyřech dílech jsem si na něho buď zvykl a přetrpěl jsem ho a nebo třeba konečně začal hrát jako normální herec. Naštěstí jako svého parťáka měl Ivana Trojana, který patři mezi tu nejužší českou elitu herectví a Neužilův debakl zdatně napravoval. I to byl jeden z důvodu proč jsem neklesl v hodnocení na průměrné tři hvězdy, ale udržel čtyři. Dalším důvod je neodpíratelný fakt, že právě Svět pod hlavou je jeden z mála českých seriálů u kterých jsem vydržel až do konce. Konečné resumé tak zní: Na českém poměry rozhodně nadprůměrný seriál, který sráží jen špatné obsazení hlavní postavy a zpackaný závěr alá návrat do současnosti.

Sice jsem podle tagů, kterým je Disturbia ověnčena očekával mysteriozní horror, ale i když nebyly mé předpoklady v tomto ohledu naplněny, rozhodně by se nedalo říci, že mě film zklamal - ba naopak. Shia LaBeouf není žádný vyjukaný herecký mladík (i když tady ho hraje skvěle) a dařilo se mu jak v lehce komediálních sekvencích v úvodu snímku, tak i v těch thrillerových v hlavních momentech filmu. Disturbia stojí na budování tíživé atmosféry. Což funguje dobře, místy jsem se opravdu obával, že jedna ze tří hlavních TEEN postav dojde k úrazu. Velkou roli v tomto hraje i hl. záporák, kterého hraje David Morse. Což u mě byl ale celkém problém, jelikož ho mám stále v paměti především jako klaďase z Johna Coffeyho a jako zloun mi moc neseděl. Ale to je čistě můj problém, který nemá s hereckým výkonem Morseho vůbec žádnou spojitost. Celkově bych tedy Disturbii hodnotil kladně. Počin D.J. Caruse funguje dobře jako prvoplánovka, nicméně na častější shlédnutí to není.

Česká televize nám na počátku roku 2017 naservírovala velké překvapení. Trpaslíka jsem objevil náhodou, když jsem uprostřed večera přepnul televizi na ČT1, kde zrovna dávali druhý díl a musím říci, že jsem opravdu nelitoval. Mám rád snímky, které se za svojí "trapnost" nestydí a naopak nám jí bezostyšně servírují na stříbrném podnose. Slovo trapnost jsem nepoužil v hanebném významu ba naopak. Trpaslík si na nic nehraje, předkládá nám surové vtipy, nesnaží si hrát na monumentální příběh, zkrátka a dobře chce odvyprávět svoji bláznivou story svým způsobem. A to se Trpaslíkovi daří velmi dobře, svým dílem k tomu přispěli i samotní herci. Nemám teď na mysli herecké stálice jako jsou Suchánek, Nárožný nebo Abrhám, kteří akorát potvrdili svůj standart, ale především obličeje, které se před kamerami moc neobjevují. Mluvím především o notorickém nešikovi-expertovi Kyšperském a nebo o protagonistech hlavních "dětských" rolí. Jediný aspekt nebo chcete-li přáni, které mě nesedělo byla mamina, ze které se stala femme-fatale celého Nymburka. Ve srovnání s jinými epizodami to mírně pokulhávalo. btw. Velice mile mě překvapilo ztvárnění zombice z posledního dílu, palec hore pro maskéry!

Bohužel pro mě osobně menší zklamání. Nevtáhlo mě to do děje, tak jako první díl, hlavní zápletka mě také v porovnání s předchozí zas tak neupoutala. Samo o sobě je to samozřejmě skvělý film, ale v mých očích na jedničku prostě ztrácí. Mrzí mě, že se druhý díl více netočil kolem soudní síně, což mohlo být velice zajímavé. Zajímavým faktem je, že podobně jako v jedničce, tak i ve dvojce získal sošku Oscara herec (čti Robert De Niro), který na plátně strávil opravdu malý čas. A je to škoda, protože záběry z minulosti, které se vlastně jako jediné ještě držely knižní předlohy jsou fantastické. De Niro je famózní a role mladého Vita mu sedne jako prdel na hrnec. Dokonce se naučil i mluvit s Brandonovsky-Corleonským přízvukem, což je dechberoucí. Slova chvály mám i pro Al Pacina, který udržel vysokou hereckou laťku z prvního dílu a pokračuje v koncertu dál, i když na De Nira v mých očích krapet ztrácí. Co se týče filmu jako celku, tak je vláčnější, delší a svým způsobem i klidnější než Kmotr číslo jedna. A i když je druhý Kmotr skvělá podívaná, tak v porovnání s jedničkou nestačí a já se obávám toho, jak bude vypadat Part III.

Zařekl jsem se, že s filmovým Kmotrem se setkám až poté, co si přečtu knižní předlohu. Tak se také stalo. Puzovo dílo bylo samozřejmě skvělé, ale také i velice obsáhlé. A já jsem tak uklidňoval sám sebe, abych na film neměl tak velké nároky. Že může být místy krapet nudnější. Ale realita byla diametrálně odlišná. Kmotr šlape jako hodinky celých 175 minut, když trošku zvolní, tak na scénu vstupují charismatické rozhovory, při kterých tuhne krev v žilách. V těch excelují především Marlon Brando a Al Pacino. I vzhledem k menšímu prostoru samotného Vita Corleone, bych o pomyslný stupínek výš postavil právě spíše Ala v kůži Michaela. Ale přesto na piedestalu slávy u mě stojí scénka dosluhujícího kmotra v podání Branda s jeho consiglierim Tomem Hagenem: "Consiglieri můj, pověz svému kmotrovi to, co už všichni vědí...". Co se týče stylu natočení, byl jsem velice nadšen. Coppola nedodržoval (naštěstí) stavbu knihy a tak neskáče z události, na událost. Otevře jednu linku, kterou dokončí a poté se zas věnuje jiné. To vše je samozřejmě pro dobro diváka, protože čtenář mohl být místy v knize ztracen.

Rok 95 byl na excelentní filmy opravdu bohatý a 12 opic nejsou výjimkou. Akorát mi nesedly scénky z "přítomnosti", které mě moc neupoutaly. Možná to bylo tím přehnaným surrealismem. Ale vždy když se dostal James Cole do "animusu" začal skvělý filmový zážitek. Brad Pitt doslova exceluje a to zejména, když je v roli průvodce po blázinci. Osobně mě mrzí, že jsem film ještě neviděl v originále, ale pouze v dabingu, abych si mohl užít herectví Pitta i po zvukové stránce. Na druhou stranu musím ale říci, že český dabing Opic je opravdu famozní. Zápletka je skvělá, atmosféra taky, velmi kvituji i fakt, že film vynechal akční scény, které by přetrhly onu auru. Což je chyba velkého počtu nových filmů, kteří se právě snaží dostat na plátno, co nejvíce akce. Btw. Čím dál víc začínám přemýšlet, jak je možné, že Brad Pitt ještě nezískal Oscara.

Poměrně hloupý film, ve kterém se protagonisté často zaobírají zbytečnými rozhovory o minulosti, či o tom, jak jsou překvapení kdo koho někde nechal, zatímco jím utíká čas k záchraně dcery. Tyto pasáže SanAndreas sráží dolů. Jinak je poměrně klasický oddychový film, na který se člověk může podívat bez nějákého výrazného přemýšlení. Daddario je femme fatale, TheRock je král a to je asi tak vše. Čekal jsem od toho víc, i vzhledem k první scéně, která mě velice upoutala aka #PadajícíList

S Králem českých komiků moc zkušenosti, jakožto člen mladší generace, nemám, ale Hadimrška mě tak namlsal, že si své resty v nejbližší době doplním. Velká sranda. Burian je opravdu nesmrtelnou postavou českého filmu. Jeho komediální vystupování a práce s hlasem jsou parádní. Byly tam i scénky, které byli navíc a trošku nudili, ale zábavných hlášek bylo ve finále daleko více. #ČubaBaskervillská