Tsunami_X

Atmosféra vymizela stejně jako potenciál hrdiny spolu s rozmanitostí jeho nepřátel a tahle upírská záležitost raději neměla spatřit světlo světa. Vše je tady sice na první pohled v pořádku, ovšem k samotné látce je přistupováno s trestuhodným (ne)zápalem a entuziasmus tvůrců se negativně projevuje i na kvalitě hereckých výkonů, které s přihlédnutím na obsazení nových rolí zřejmě ani nemá cenu komentovat. Divák může chvílemi nabýt dojmu tovární výroby na směny, rozhodně však přijde o všechny iluze o nějaké osobitosti. Takto se dobrá komerce vážně nevyrábí.

Rozmáchlá freska o utrpení překované v požitkářství, viděná očima předpubertálního dítka. Jeho přerod v muže a vystřízlivění z dětských snů se odehrává na pozadí válečného období nutícího k velkým činům, při nichž se nehledí na morální aspekty, nýbrž plný žaludek. Kolísavé ztotožňování hrdiny s divákem v samotném závěru částečně ustupuje do pozadí, měníce se v nepříliš strhující putování za svobodou, plné slz a silných emocí. Největším kladem tak zůstávají obrazy beze slov, bolavým místem je pak gigantická stopáž.

Nekonzistenční mix stylů, filtrů a hereckých osobností, který chce být tak světaznalým kouskem, že v konečném hodnocení působí spíše jako vidlák snažící se zapadnout mezi společenskou elitu v kostkované košili a odérem z vepřína. Jak se říká, marnost nad marnost a pan Soderbergh by si měl uvědomit, že sice umí mixovat, ale kupit přes sebe obrazy bez silnější pospolitosti a jakéhosi účelu trochu pozbývá smyslu. I při rezignaci na přílišnou a zbytečnou překombinovanost se už dnešní divák rohlíkem opít nenechá a u téhle mozaiky se vlastně jenom silně nudí.

Nikdy bych nevěřil, že zašívání vagíny může být taková nuda. Umělecká impotence s anarchistickými tendencemi a nefalšovanou snahou šokovat, která vyznívá více než do ztracena.

Zdařilá satira na vlny náctiletých filmů a seriálů, která bohužel v samém závěru podrazí sama sebe a vše co dosud budovala v jednom momentu shodí a rozláme (doslova). Krásná hlavní představitelka v kombinaci s velkým množstvím vybroušených gagů však dává zapomenout na konečné útrapy a humorné situace, někdy až překvapivě černé, fungují na jedničku. Možná to není to úplně to pravé ořechové, ale Lohan dokáže rozpálit a i díky ní dávám onu čtvrtou hvězdičku.

Zbytečné vyústění, které lpí na (pro sérii netradičním) vyprávění a vysvětlování. Akce tentokráte ustoupila do pozadí nepoužitým záběrům z prvního filmu a ty byly do děje namontovány tak, aby alespoň vzdáleně připomínaly, že měl tenhle chaos také nějaký začátek. Veškeré fluidum je popřeno a doslovné rozebírání snímku neskutečně škodí. Naprostá zbytečnost a marnost nad marnost.

Nejubožejší část průměrné série se tváří jakoby vznikla v osmdesátých letech a již plně rezignuje na cokoliv, co by se i při dobré vůli, mohlo podobat horroru. Pokusy o komediálnost ztroskotávají na nijakém scénáři. Ten nezachrání ani silně humorně pospojované karikatury. Zmrzlinář ničící démony, malý klučina jakoby vypadnuvší ze série Sám doma a militantní černoška, zřejmě lesbička, která si do filmu odskočila pohrát s východními zbraněmi. Coscarelli se sice snaží poslepovat chatrný děj několika naoko smysluplným spojitostmi, ale celkově snímku chybí tempo, dobrý střih a nějaký ten nápad. Dvě hvězdy jen z úcty k předchozím představením.

Coscarelli přitlačil na pily a obul druhé pokračování do poněkud akčnějšího hávu. Rezignoval přitom na jakoukoliv atmosféru a pokusil se celé podívané vtisknout naprosto jinou tvář. Tajemnost a emoce jsou odsunuty do pozadí a na scénu se dostává čtyřhlavá brokovnice, dražší speciální efekty a triviálnější zápletka. Oproti prvnímu snovému dílu není pro žádnou fantazii místo a divák je tak nucen pouze tupě sledovat poskakující figurky a létající koule. Co na tom, že se zde někdo snaží kopírovat režiséra, jehož hvězda vystoupala o několik pater výše. Kde nic není, ani pár zábavných hlášek a dva tři ucházející vtípky nezaberou.

Atmosférický zmatek, který je ospravedlněn dětským pohledem na celou situaci a démonickými výjevy s notnou dávkou odlehčených situací. Coscarelliho nezajímá čas, prostor ani logika. Jeho jediným zájmem je vyprávět příběh, jež co chvíli míří do slepé uličky, ovšem dostává se z ní tak skvěle a absurdně, že mu to vlastně ani nemůžete mít za zlé. Z pobíhajících trpaslíků, vysokého hrobníka a obšlehlého hudebního motivu je cítit zapálenost každým coulem a ta, alespoň v tomto případě, nahrazuje nedostatek talentu.

Vystřízlivění z květinových let, vysvobození z civilizačních „neduhů“ a zároveň velmi pesimistická ukázka neměné pudovosti a zvířat v nás. Volný sex se transformuje do naoko vynuceného styku a ženy jsou opět podávány jako provokující věci, které je třeba držet na uzdě. Zbytečně úmorná první polovina vykresluje více než by bylo potřeba a výtečně gradující závěr se zase tváří jako úplně jiný film. Zajímavá proměna jež dokáže upoutat, ale vzhledem k VELKÉ rozdílnosti plně neuspokojí. Řečem o extrémním a do mozku se zarývajícím násilí opravdu nevěřte.