Phantasm II

Kým jednotka dýchala ešte dojazdom 70tych rokov a inšpiráciou v talianských hororoch, toto sú čisté americké 80s. S prvým dielom to má spoločnú modrastú hmlistú atmosféru, Tall Mana a gule a priemerný scenár až príliš vyžívajúci sa v snových zvratoch a súbojoch reality a fikcie. Lepšia je réžia, ktorá je profesionálnejšia, no jednoznačne horšia je rutinná hudba. (01.09.2011)

Dražší neznamená vždycky lepší, ale ve dvojce kultovního Phantasmu se povedlo Coscarellimu využít vyšší rozpočet naprosto skvěle.  Zvláštní atmosféra v  už ne tak zcela reálném světě kolem sběratele duší Dlouhána nebyla nijak narušena, ba co víc, nabrala na působivosti, snové výjevy pak patří k těm nejlepším scénám. Létající  smrtící koule se tu stávají nedílnou fetiší, kterou se každý následující díl opájí víc a víc a která celý Phantasm de facto definuje.  Přibylo krvavých a nechutných scén a Dlouhán se stává hororovou ikonou. Lze udělit jiný než plný počet? (14.06.2021)

Coscarelli přitlačil na pily a obul druhé pokračování do poněkud akčnějšího hávu. Rezignoval přitom na jakoukoliv atmosféru a pokusil se celé podívané vtisknout naprosto jinou tvář. Tajemnost a emoce jsou odsunuty do pozadí a na scénu se dostává čtyřhlavá brokovnice, dražší speciální efekty a triviálnější zápletka. Oproti prvnímu snovému dílu není pro žádnou fantazii místo a divák je tak nucen pouze tupě sledovat poskakující figurky a létající koule. Co na tom, že se zde někdo snaží kopírovat režiséra, jehož hvězda vystoupala o několik pater výše. Kde nic není, ani pár zábavných hlášek a dva tři ucházející vtípky nezaberou. (13.09.2005)

Nejspíš nejpovedenější díl série s větším balíkem peněz přiklepnutý od studia Universal - exploze, Coscarelliho talent rozjetý naplno a solidní porce hlášek, úchylnosti akce a násilí. Zasněná neurčitá atmosféra jedničky zmizela (v dobrém slova smyslu) ve prospěch akce, pikantního násilí a zmrzlináře Reggieho (který se od dvojky stává se svou čtyřhlavňovou brokovnicí a sexuálním zoufalstvím tahounem série). Tall Man je prostě klasik. Dvojka je esence toho, co máme rádi na hororech z 80. let, ale díky osobnímu originálnímu stylu nespletete si jí s žádným jiným filmem. (26.09.2012)

Zvysoka kašlu na zdejší nízká hodnocení, v podstatě u všech dílů. Nevím proč, ale zrovna II se mi líbí hned po 1.filmu, dodnes, nejvíce. Atmosféra už sice není tak hustá, jako v 1, ale za to zde koule k velké radosti všech krvavých metalurgů, předvedou zcela nové kousky/funkce a je jich vícero, včetně odemykání a zcela nové, koulovize.;) Což bude počtově stoupati s každým dílem. Představitelka hl. ženské/dívčí psionické (nebudu psáti ESPer, páč tu nejde o BR) postavy je něco jako kombinace koně se supermodelkou, ale je rozhodně sympatičtější, než ta nemrtvá(?) nána s geniálně ujetým jménem...Alchymie, haha. Jo a ještě je totálně plochá.;-) Jinak nemám co dodati, snad jen to, že jsem (věřte nebo ne) 15let žil s domněním, že jsou jen 2 filmy. O III a IV jsem se náhodou (jak to tak bývá) dověděl, teprve před 8 lety, nebo tak. Ouplně jsem tenkráte oněměl, páč jsem fakt žil v přesvědčení, že se nikdy nedovím, co ten otevřený konec II, přinese. Pro mnohé z vás, asi něco nepochopitelného. No, já se taky divil jak divizna, že nikdo z mých hororových známých (hrom aby je za to po poli honil!) to nikdy ani nezmínil, přitom nejsem ve svém okolí jediný, co tuto pentalogii, dosti žere. Divné. Asi za to může Dlouhán. Vymazal jim paměť, nebo jim strčil kouli do hlavy. Prostě pro mne, si autor s tímto příběhem obzvláště (dodnes mi příjde nejpropracovanější ze všech) vyhrál a u mě je to už dlouho, jedna z B hororových trvalek. P.s. asi top scéna je krátký ´´rozhovor´´ Dlouhána s Otcem Meyersem (nezjistil jsem, zda-li se jedná o rodinnou přízeň s notorickým vrahem, Michaelem;) na chodbě v márnici, který není vhodný pro zasr. pánbíčkáře a končí SPOILER!!!:) useknutím Otcova, ucha. Koulí, samoz.;-) (08.10.2020)