MiniMinion

Tuhle pohádku vyloženě utáhlo skvělé obsazení, a to hlavně duo Tereza Ramba a Vojtěch Kotek, a s nimi Lucius Malfoy, tedy... chci říct Ondřej Sokol. První polovina mě bavila, dialogy kupodivu docela vtipné, Denička si kradla scény pro sebe. Pak bohužel pohádka ztratila tempo, a zdálo se, že všechny postavy jsou vlastně naprosto nezaujaté a znuděné. Princ s princezna byli zamilovaní, protože to měli ve scénáři. Bezejmenný miloval Deničku, protože to měl ve scénáři. Deničku nakonec lásku opětovala, protože to měla ve scénáři. No a královna... strachovala se o dcerušku, Vašek se usmál, a strach byl rázem pryč... No, poslední hodina by se dala odvyprávět za 15-20 minut, i s titulky. No a když se tohle u filmu stane, je to problém. Pohádka prostě nebavila. Vyzdvihnout můžu technické provedení, vypadalo to hezky, kostýmy nápadité, vizuální efekty na české poměry dobré. Zavřu oči, a v duchu Vánoc přidám jednu hvězdičku, 60%.

SPOILERY: Jednu jedinou hvězdičku musím strhnout, protože ten ne zcela povedený deepfake mě opravdu velice rozhodil. Měli obsadit Sebastiana Stana a bylo by to mnohem lepší. Chápu ale, proč se rozhodli pro tento způsob, a určitě si časem zvyknu. Budoucí pátou hvězdu tedy nevylučuji. Jinak naprosto úžasná epizoda, trochu předvídatelná, ale stejně skvělá. Hned jak jsem viděl onen samotinký X-Wing, začal jsem divoce rozhazovat rukama všude kolem sebe, a to samé se pak stalo ještě během post-credit scény. Fortunovo (rychlé) cameo potěšilo, a když Boba převzal trůn, vykřikl jsem radostí. Mimochodem také ale doufám, že Grogu nezůstane v Lukově akademii, protože bych jen nerad zjistil, že zemřel rukou Bena Sola...

Dle mého názoru naprosto skvělá epizoda. Scéna s transportem mi připomněla westernové vlakové honičky, nebo například loupež coaxia z Solo: A Star Wars Story, scéna v jídelně pak zase nějaké špionážní/válečné filmy, třeba barové sekvence z Tarantinových Panchartů. Příběh nikterak nevázl, Hess sice rozhodně nebyl zrovna nejbystřejší, ale to už tak ve filmech a seriálech bývá, Din konečně otevírá oči a zbavuje se duševních pout, Boba naštěstí nijak nezastiňuje Dina, čehož jsem se trochu obával, no a samozřejmě Bill Burr ukázal, že opravdu umí hrát! Byl jsem velmi mile překvapen. A Fennec Shand, ač měla velice malou roli, byla také výborná. Její všeříkající výrazy při první scéně s Mayfeldem mě opravdu rozesmály. VFX se vrátily na špičku, rozhodně lepší, než byly v minulé epizodě. Akce plynulá, přehledná, výborně natočená. Samozřejmě plus punkt za seismic charger, potěšilo to mé uši. Klobouk dolu před Rickem Famuyiwou, zatím jeho nejlepší epizoda. Jen tak dál. A “jen tak dál” platí i pro Star Wars, tenhle seriál dal značce nový dech a včerejší Disney Investor Day vypadal velice nadějně a slibně.

Dějově bomba, spousta zvratů - Bobu Fetta jsem čekal až o hodně později, možná až příští sérii, unesení Grogua jsem odhadoval jako cliffhanger na konci série, a nečekal bych, že Disney budou mít koule na zničení Razor Crestu, rozhodně ne takhle brzo... Boba Fett natrhl Imperiálům prdel, hodně brutální nářez, naprosto super. No ale jinak... dialogy bohužel docela vázly, nevím, čím to bylo, ale moc to pro mě nefungovalo. “Ok kid, gotta go!” padlo snad 76x, když Boba pronesl Jangovu hlášku, znělo to jako hodně nepovedený fan service... no a kupodivu ani VFX nebyly nějaké povedené, výbuchy a valící se kameny vypadaly velice špatně, všechno ostatní bylo tak nějak umělé, natočené to bylo tak nějak zvláštně, lens flare prvky mi vyloženě vadily... no nevím. Rodriguez se tedy nějak nepředvedl. Možná až díl uvidím víckrát, změním názor, ale první dojmy... 60%, 3 hvězdičky.

Dobrá práce Disney, vidíte že to jde! A potlesk pro Carla Weatherse, jeho první takto velká režie a dopadlo to na výbornou. Jednotlivé epizody nehodnotím nějak zdlouhavě, snad jen řeknu, že děj se opět posunul dopředu o slušný kus, žádný filler to rozhodně nebyl, čehož jsem se trochu bál, takže za to jsem rád. Impérium opět v akci, dokonce jsme konečně viděli i jednoho relativně schopného scout troopera, což se moc často nestává, akce byla skvělá a přehledná, Din a The Child měli roztomilé father and son interakce, Caru a Greefa jsem viděl moc rád, a CGI opět špičkové, vyšší rozpočet se holt pozná. Za mě 4 hvězdy, ale jen proto, že například epizody 8 a 9 prostě dosahují jiných výšek... a příští týden dorazí epizoda režírovaná Filonim, takže víme co a hlavně kdo nás čeká...

Kvalita filmu v jeho průběhu jednoznačně stoupala, bohužel nic by nedokázalo zachránit jeho tragický začátek. První povídka byla příšerná. Nevím, co víc k ní dodat, zkrátka tragedie. Druhá zaznamela mírný nárůst kvality, ale pořád nic extra. Silně mě nebavila a přehrávání Tima Rotha už mi začínalo lézt krkem. Pak přišel na řadu Rodriguez a já se konečně začal bavit. Pochopitelně byl příběh naprosto absurdní, ale alespoň byl zábavný a nenudil, a jeho gradace na konci fungovala dobře. Roth už se také trochu uklidnil a dalo se na něj dívat. No a konečně Tarantino, a tady asi není co kritizovat. Skvělá Sekulova kamera, ten dlouhý one-shot byl parádní, Tim Roth konečně hrál nějak rozumně, Tarantino hrál lépe než obvykle, přidaná Jennifer Beals potěšila a dialog velice bavil. Kdybych měl jednotlivé části hodnotit samostatně, první by dostala odpad!, druhá 1 hvězdu, třetí 3 a čtvrtá 4. Celkově však s přimhouřením obou očí dávám 3, za nápad a za snahu. Rozhodně se na tento snímek hned tak znova nepodívám...

Vážně jsem se snažil ubránit srovnávání s Tarantinovými filmy, ale prostě to nedokážu. Pořád se totiž sám sebe ptám, jak by film vypadal, kdyby ho dostal do ruky právě magor z videopůjčovny, a nepůsobil u něj jen jako hostující režisér. Možná by dokázal postavy zpracovat tak, aby mi na nich aspoň trochu záleželo. Možná by dokázal vymyslet dialogy, které by mě donutily zamyslet se nad jejich důvtipem a pousmát se nad nimi alespoň jednou. Možná by příběhy propojil nějak spletitěji, víc než jen tak, že se postavy ze dvou povídek znaly. Možná, kdyby. Ale (bohužel?) film režíroval Rodriguez, který tohle, dle mého názoru, nedokázal. Přitom začátek a tak trochu i konec se mi vlastně docela líbily. Drsná, noirová jízda, která sice možná místy malinko pokulhávala, ale vcelku byla velmi solidní, Bruce Willis ji prostě utáhl a Jessica Alba ji zpříjemnila na pohled. Co se však odehrálo mezi tím zkrátka postrádalo duši a moc mě to nebavilo. Nic mi na tom vyložně nevadilo, to ne, prostě mě to ničím neuchvátilo. Marv sem tam vzbudil nějakou tu sympatii, Dwight měl nějaké to charisma, ale chyběla tomu něco poutavého. Nedokážu to lépe popsat, prostě tam něco... chybělo. Dokonce ani velice originální styl, který na filmu byl vlastně to nejlepší, jej nedokázal zachránit. Neurážlivých 60%.

Po minulé lehce slabší epizodě opět banger. Skvělý payoff pro ty, kteří sledovali Clone Wars a Rebels, a ještě větší se blíží. Jen tak dál.

Naprosto skvělá epizoda, minimálně na úrovni první série, možná lepší. Sci-fi-westernová atmosféra funguje na jedničku, především díky kameře a (digitálním) kulisám, a pochopitelně Göransson přispěl výtečným soundtrackem. Oceňuji i propojení s knihami, doufám, že se s Timothym Olyphantem ještě setkáme. Přesně takhle jsem si jeho postavu představoval. Favreau a Filoni dali Star Wars druhý dech a jsem jim za to neskonale vděčný. Jen tak dál.

Od filmu jsem nečekal žádný zázrak, a i když se taky žádný zázrak nekonal, musím říct, že jsem byl příjemně překvapen. Nejde o nic hlubokého ani komplikovaného, spíš je to taková oddychová zábava, což nemusí nutně znamenat něco špatného. Příběh je velice jednoduchý, ale relativně funguje a dokáže občas i překvapit, a drží si skvělou komiksovou atmosféru. Jde v něm především o Harley Quinn, titulních Birds of Prey jsme se dočkali až na samém konci, ale Harley sama film naprosto utáhla a ostatní postavy ji místy skoro překážely. Vážně toho nemám moc na vytknutí, snad jen právě několik postav; naprosto nesympatickou komisařku what’s-her-name, otravnou Cass, u které jsem doufal, že ji Sionis nakonec opravdu vykuchá, a Huntress, která sice nebyla špatná, ale bylo vidět že je pouze do počtu, byla lehce zbytečná no. Naopak vyzdvihuji Margot Robbie a Ewana McGregora, u nichž se sice nejedná u výkony jejich kariér, ale oba si své role zjevně užívá a byla zábava je pozorovat. A Dinah Lance jim zdatně sekundovala. Na plný počet to samozřejmě není, ale na 3* jsem mě Birds of Prey bavily až moc, takže jim dávám solidní 4*. Jen ještě dodám, že od DCEU bych přivítal více filmů takovéhoto rázu; osobnější, komornější, barevnější, žádná hrozba apokalysy a světové destrukce, protože to jim zjevně nejde (jak nám ukázaly BvS a Justice League, a vlastně i Suicide Squad, který trpěl snahou být něčím větším). Uvidíme, jak dopadne Snyder Cut, ale pokud dopadne obličejem tvrdě na beton, měli by Warner Bros od filmů s grandiózními rozměry odstoupit.