tatopulos

Po projekci tohoto filmu jsem si uvědomil, proč někteří lidé nemají rádi tzv. umělecké filmy. Málokdy se mi líbily Felliniho postavy- spousta křiku, přihlouplosti, nahá ulice. A hlavně Felliniho exhibicionistická vulgarita (zřejmě mu působila velkou slast, podle toho v kolika jeho filmech se nekriticky vyskytuje). Lidé, jejichž inteligence skončila kdesi v adolescenci nebo v předpubertálním věk- žertíky Barta Simpsona. Když Fellini chtěl natočit podobenství tak se měl přiučit u české nové vlny- Konec srpna v hotelu ozon, Postava k podpírání, Případ pro začínajícího kata, Sběrné surovosti, O slavnosti a hostech...V těchto podobenstvích si totiž muzikanti nepálí krysu ani si tam dirigent nehladí svou zadnici před publikem.

"Celej život jsem chudej jako mí rodiče a prarodiče, je to jako nemoc, která přechází z generace na generaci. Je to hnusná nemoc. Nakazí všechny, které znáš."..aneb každý svého štěstí strůjcem, jedinečný a silný film, doporučuju sledovat s titulky a ne ten příšerný dabing jako z Novy nebo Primy.

Velice příjemný příběh- vynikající Hopkins, ze snímku je cítit Gervasiho a Hitchova láska k filmu. Nevím, proč jsem se tomuhle dílku tak bránil.

Zatím asi nejlepší Fellini jakého jsem viděl. Žádná ukřičená italská ulice jako v Amarcordu nebo hloupé podobenství Město žen. Trochu Accatone a Vitorio Sica

"Chtěl jsem vyřešit podstatu (princip) existence, nikoli zabít člověka. Stejně zemřeme." Super závěr, ale málo Dostojevského

Film o tom, kterak vyřešit nespravedlnosti světa a vlastní frustrace- Molotovovým koktejlem

Oba aktéři jsou tou svoji žízní po pravdě, životem v pravdě až otravní. Chybí jim potřebný odstup. Člověk se musí ptát, to v životě neexistuje nic jiného- než být morální a pravdivý ? Už tam chyběl jenom krucix na zdi a omílání desatera. A jak vím, že mám pravdu a že jsem mravný ? A proč musí být člověk "morální" a naplněn "pravdou" ? A co když je nám pravda a morálka krajně vzdálena ? atd. Pěkná moralitka, ale jsou přece jen silnější filmy, například Baron Prášil od Karla Zemana nebo Coppolova Apokalypsa

Film byl pro mě velkým zklamáním čekal jsem minimálně něco jako Kam orli nelétají nebo Zvláštní jednotku s Lee van Cleefem https://www.csfd.cz/film/90840-zvlastni-jednotka/komentare/ Konec vyzněl jako plácnutí do vody- nějak se nám to nepovedlo, uděláme alespoň konec překvapující. Nerozumím tomu, že Zvláštní jednotka má dost nízké hodnocení a Špinavá hra celkem vysoké.Film se snažil být drsný, ale působil na mě jako když místo normálního mýdla použiju mýdlo na praní- mýdlo jako mýdlo, všichni se přece myjí a umírají a přirozenost je přece přežít a my jsme tady všichni drsní chlapáci.

Krásný film s jistě hlubokou pascalovskou myšlenkou.(až nato, že pozitivní pravděpodobnost naděje či toho, že existuje jakýsi smysl dějin můžeme také převrátit na "negativní" pravděpodobnost pekla, nesmyslu ap. Stejně jako máme nekonečně mnoho pravděpodobností "nebe" také můžeme čekat nekonečně mnoho pravděpodobností pekla. To už nikdo ze scénáristů jaksi nedomyslel. A je to Pascal- takže můžeme sázet jedině na víru- což je pro mě velice málo. Takže, co mi brání tomu, abych věřil, že mě stvořil třeba kámen ?)

Dobré, ale Donutil vedle Suchařípy pro mě není plnohodnotný herec. Prostě takový český doktor Martin