Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (185)

plakát

Hvězdná brána: Návrat (2008) 

Stargate Continuum uzavírá jedenáctiletou éru Stargate: SG-1. Jedná-li se o poslední přírůstek do tohoto fenoménu, tak by si zasloužil nápaditý a dobře gradovaný děj (jako u u nejlepších dílů SG univerza- Within Seprpents Grasp, In the Serpent´s Lair, Jolinar´s Memories, The Devil You Know, The Fifth Race, Exodus, Enemies, Meridian, Revelations, oba Redemptiony, obě Lost City, či Reckoncingy). Bohužel těmto dílům nesahá ani po kotníky. Nemůžeme prostě čekat ultimátní pecku, jakou by si tento fenomén zasloužil. Stargate Continuum je návratem, zpomínkou předchozích osmi sérií bojů s Goa´uldy, které pro mě byly pravá Stargate (nikoli dvě poslední s čistě fantasy záporáky). Proto nemůžeme čekat kdovíjak strhující finále (útok stovek mateřských lodí na Zemi ve mě nevyvolal žádné napětí ani adrenalin). Není tu ani žádný finální památný souboj, jakých známe z SG desítky. Co však potěší, je objevení starých známých postav (vedle Baala Goa´uldi Apophis, Nirrti, Camalus, Cronos, Yu, Ra, major Davis, prezident Hayes, generál Hammond- již zesnulý Don S. Davis a uvidíme i Tokry !) a převážně RDA, který na prostoru asi dvaceti minut hláškuje líp než zamlada. Musím zpomenout právě ty "malé" momenty jsou šibalským pomrknutím tvůrců na diváka (hláška seržanta Silera: "Pracuji zde již deset let a konečně mi přidělili parkovací místo na mé auto" neměla chybu). Potěšila skvělá Qetesh, kterou si vychutnáme v plné parádě. To platí i o charizmatickém Cliffu Simonovi v úloze Baala (stejně musím litovat, že SG-1 zde neměla záludnějšího protihráče, takový Anubis by více než stačil). Ano, hláškami a dobře napsanými dialogy je Continuum na vrcholu. Tento novž přírůstek má ovšem úžasnou hudbu Joela Goldsmithe, která zvedá hodnocení mírně nahoru (opět slyšíme téma Baala, Apophise...). I tempo je velice slušně rozběhnuté, celá ona první polovina dává tušit, že přijde něco velkolepého...Ovšem je to omyl. Navíc je dějová linka v druhé půli vykradena z dvoudílu Lost City a člověk si řekne: "cože"? I linie s časovkou je silně přitažena za vlasy a značně nelogická, zkoumá- li člověk děj podrobněji. Ovšem poslední záběr s fotkou mě přesvědčil o tom, že má to hraní s časem nevídané kouzlo. Vše vyvažuje všudypřítomný humor a nadsázka, bohužel ten závěr vyšumí zcela do ztracena (zajímalo by mě teď co bude s hostitelem Baala? Odhlédneme- li od televizní výpravy, máme tu božskou Goldsmithovu hudbu a velmi svižný děj plný hlášek. 90%.

plakát

Iron Man (2008) 

Iron Man je velmi příjemným překvapením. Spíše než plnohodnotný film však připomíná úvod do Iron Mana jako takového. První půle je skvělá, druhá však začne trpět častými klišé a nepovedný závěr není něco, na co by tvůrci mohli být hrdí. Ovšem musím velmi pochválit Roberta Downeyho Jr., který film neskutečně drží a jeho charizma by mu takový Peter Parker mohl závidět. Iron Man je novým prototypem hrdiny, se kterým se příště velmi rád uvidím. A netradičně obsazená Gwyneth Paltrow velmi mile překvapila !

plakát

Max Payne (2008) 

Tak tohle je pro mě velmi osobní, jelikož jsem velkým fandou obou dílů videoher Max Payne, s nímž tento ubohý pokus nemá (krom vykastrované ústřední zápletky, několika povědomých jmen a několika lokací) téměř nic společného. Ale začněme tím lepším, byť toho moc nebude. Celá vizuální stránka je úchvatná, úžasné kamerové filtry zahalené do depresivního modrošeda opravdu připomene hru svými "komiksovými omalovánkami". S tím souvisí netradičně pojaté halucinace Valkýr, které byly opravdu působivé (scéna s bullet time Valkýrou je chuťovka) Za další jsem vcelku spokojen s poslední cca čtvrthodinkou, kdy se z nudné psychologické detektivky stane akční nářez (několik míst, kde jsem nezíval nudou). Takhle jsem si nějak představoval akci v Max Paynovi, převedenou na plátno, byť je tu je jí jen poskrovnu (vůbec nepočítám mdlou, odfláklou akci v legendárním Ragna Rock clubu, tam to bylo k smíchu). Dalším kladem je i docela solidně obsazený Wahlberg, který se sice snaží, ale proti mizernému scénáři a dialogům nezmůže absolutně nic. A také účast krásné a přesvědčivé Olgy Kurylenko. Hudba Marca Beltramiho se dost povedla, zachraňovala tak některé katastrofální pasáže. To nejdůležitější, tedy samotný děj je absolutní katastrofa a maximální zklamání. Nejen, že celou dějovou linii v jedniččce podstatně vykastrovali nechali tam jen chabé torzo, kterému nepomáhají ani průměrní či dokonce podprůměrní herci (můj oblíbený Beau Bridges používal celou hodinu a půl jediný výraz ve tváři co nasadil v úvodu filmu, jak ho známe ze Stargate SG-1 a Amaury Nolasco v roli arcilotra Lupina byl vyloženě trapný a k smíchu). Popravdě jsem nepochopil o co v tom filmu vůbec jde. Zápletka s Monou je imho totálně vedle, o to se tvůrci ani neměli pokoušet. Ve zkratce: První hodinu jsem doslova trpěl nudou (nejen pro absenci akce), akční závěr to malinko napravil, ale zase jsem kroutil hlavou nad absurditou a vyloženou hloupostí scén. 30%. Z tohoto filmu jsem vyloženě dostal špatnou náladu, proto výsledná jedna hvězdička.

plakát

Oko dravce (2008) 

Nezávazná blbina, v níž je logických děr opravdu nespočet. Nicméně se jedná o příjemné akční scifi (bohužel), při jehož sledování radím vypnout mozek. Po výborné první polovině, která chytne od prvních sekund, nabere takové tempo, jež až do finále nepustí, nějak dojdou scénáristům nápady a po nezbytném vysvětlení (je značně přehnané) se začíná ztrácet napětí a absurdnost situací donutí diváka zamyslet se, zda to opravdu scénáristé myslí vážně. Mám na mysli především četná klišé, likvidaci hlavního záporáka a šíleně patetický konec, za který by se stydět nemusel ani Michael Bay. Ovšem znovu se tu ukazuje, že Shia má charizamatu na rozdávání, Michelle Monaghan je sexy od Constantina a Brian Tyler je geniální skladatel (jehož soundtrack je jedním z nejlepších v tomto roce). "Disturbovský" Caruso překvapivě akční scény velmi dobře zvládá (rozhodně přehleději nežli Bay v Transformers). Jedná se o akční jednohubku s hodně hloupým dějem, zběsilým tempem a otřesným závěrem. 70%.

plakát

Quantum of Solace (2008) 

Velmi netradiční a krátká bondovka, která je od svých předchůdců liší snad ve všem. Marc Forster tu zanechal znamenitý režijní rukopis a přiblížil novou bondovku art stylu. Craig potvrzuje, že je vynikající herec a jeho postavě drsňáka, přesto v hloubi duše zraněného člověka se dá dobře fandit. Nezaostává ani Olga Kurylenko, která není typickou bond girl, naopak se stává rovnocenným parťákem. Na některé scény (úvodní honička v tunelu, závod koní, odhalení záporáků v divadle či našlapaný závěr) prostě nezapomenu. Mathieu Amalric je skvělým záporákem, na první pohled zcela neškodným, přesto záludným a naskrz prohnilým... Plné hodnocení nemůžu dát za nepřehlednou, frenetickou akci...ale holt tohle si žádá nové milenium...

plakát

Rallye smrti (2008) 

Rallye smrt je jedním z nejbéčkovějších béček za poslední roky. Mě jako fanouška videoher velmi potěšilo dobrých 40 minut akce závodů, na které se fantasticky dívá a jsou skutečně adrenalinové, trikově precizní a prostě...dokonalé. Připomíná to něco mezi drsnějšími Rollcage (nabíjení zbraní, štítů), Carmageddony (ostrá řežba, brutalita) a Need For Speed (závěrečná honička opravdu připomene Hot Pursuit). Bohužel však kromě této vydařené řežby film opravdu nenabízí absolutně nic, scénář je tupý až běda (klasický Anderson), dialogy k uzoufání nudné a herci na výjimky (Statham, Allen) prázdní a postavy nezajímavé. Je jasné, že o děj jako takový šlo až v druhém sledu, ale jen super 40 minut akce výsledek nezachrání). Jako myšlenkově prázdný videoklip s hezkejma holkama a cool hrdiny přesto obstojí a výsledek nenudí. Jak není soundtrack Paula Hauslingera poslouchatelný na CD, tak báječně funguje v této absurdní béčkové jízdě. 55%.

plakát

Repo: Genetická opera! (2008) 

Postmoderní a chaotický muzikál, kde forma jednoznačně vítězí nad jeho slaboučkým obsahem. Na druhou stranu o děj tu ani moc nejde, tenhle brutální muzikálový scifi/horor je díky své fantastické vizuální stránce prostě fascinující ! Musím pochválit Anthonyho Heada za charizmatický výkon a působivý herecký projev. Jeho Repo Man je tragickým hrdinou jak se patří. Alexa Vega umí překvapivě slušně zpívat a s jejím emo účesem je opravdu sexy. Opravdu velmi zvláštní, bizarní film.

plakát

Soudný den (2008) 

Jedno z nejlepších béček, co jsem za poslední rok viděl. Neilu Marshallovi se daří budovat velmi slušnou atmosféru s velmi dobrou non stop akcí a několika rozkošnými záběry. Brutality je tu na rozdávání, střídání pravěku, středověku a blízké budoucnosti je velmi zajímavé. Můžeme tak vidět během půlhodiny divoké kanibaly prohánějící se po městě, středověký hrad a rytíře, a Londýn v chaosu. Na závěrečná jatka opravdu nic nemá. A to jsem se ke shlédnutí filmu odhodlával rok. Akční hudba Tylera Batese ještě umocnila na výsledku. 70%.

plakát

Speed Racer (2008) 

Takhle vtažen do obrazu jsem nebyl od třetího Bourna. Bratrům Wachovským se povedlo něco neuvěřitelného. Pomocí nejmodernějších technologií natočili revoluční snímek, který zase posouvá film jako takový o pár sáhů dál (pomocí nejrůznějších prolínaček jednotlivých záběrů, až přepáleně barevných kamerových filtrů a dynamického střihu). Kapitolou samou pro sebe je triková stránka filmu- ještě jsem neviděl tak dokonalé skloubení 2D a 3D prostředí s živými herci. Režie Wachovských je super, nedělá jim problém během závodu vyprávět flashbacky a navíc je veškerá akce přehledná. Herecké výkony jsou slušné, ovšem nejzajímavější postavou je tajemný Matthew Fox, který hraje skvěle snad všude. Hudba Michaela Giacchina ještě podtrhuje výsledný dojem nahoru. Je adrenalinová a strhující, rozhodně stojí za to sehnat si soundtrack. Bohužel film se nevyvaroval drobným vadám na kráse- a to především tempo v první polovině (do začátku závodu Casa Cristo), které bohužel drhne. Další výtkou je snaha být za každou cenu cool a místy přepálená stylizace, který krapet pokazí výsledný dojem. Mám na mysli všechny ruční souboje. Dále je na škoda infantilní dvojka bratra Speeda a šimpanze, kteří slouží coby úlitba dětskému publiku. Díkybohu mnoho prostoru nemají. Ano, děj je naivní a snadno předvídatelný, tohle ovšem ke komiksu patří. Zápletka mi sedla. Vizuálně nejnabitější a nejvíce strhující pecka, co jsem měl tu čest vidět. Kdybych měl 10 let, byl bych bez sebe. Takto se mi splnil po Transformers další dětský sen. Jen tak dál ! 90%.

plakát

Star Wars: Klonové války (2008) 

Naprosto nechápu pana Lucase, že pustil tento infantilní blivajz do kin. Aby tu nedošlo k omylu, opravdu Star Wars naprosto žeru a jsou mou modlou (celá oblast expandovaného universa- tedy i romány). Musím zde ale bohužel měřit přísným metrem. I jako pilot do jinak skvělého animovaného seriálu Klonové války je stěží průměrný a je vidět, že se bohužel dostal do kin omylem. Pokud pominu průměrnou animaci, máme tu dočinění se debilním scénářem, průměrnými dialogy (světlejšími momenty jsou vtipné hádky Anakina s jeho padawankou Ashokou má místy šťávu a kouzlo a připomene škorpení Obi Wana s Anakinem ala epizody I-III) a sterilní, přímočarou zápletkou. Machinace Palpatina jsou už hodně přehnané i ve Star Wars mezích, minipříběh s Huttem na Coruscantu je doslova zoufalost (ono to byla jen záminka pro to, aby mohli dát nějaký prostor velice sexy animované Padmé- Natalie by asi zbledla závistí nad těmi křivkami). Co ovšem částečně výsledný dojem zachraňuje, je ztvárnění epickým bitev se vším všudy a některé hlasy původních představitelů nové trilogie (vynikající Christopher Lee tu měl víc prostoru jak v celé trilogii, potěší Jackon, Daniels...akorát škoda že se McDiarmid neujal nejlepší role své kariéry, chybí tu také klasicky rebelantský hlas Christensena nebo mentor McGregor). Co potěší nejvíc, je epická, monumentální a výpravná Kinerova kompozice (po Stargate SG-1 nejlepší v jeho dosavadní kariéře), která nemá s Williamsem nic společného ale...Je výborná v kontextu s obrazem (který nemá se SW také společného téměř nic). Tohle že mají být nedostižné Star Wars ? Ani náhodou !!! Lucasi, prosím vzpamatuj se ! V případě zamýšlené filmové trilogie by si scénáristé mohli vzít inspiraci z několik výborných románů (Zahn, Salvatore, Luceno...)