Moravpat

Úplně nejvíc největší klasika pod sluncem. Bude to asi prostě tím, že jsem na tomhle kousku takřka vyrůstal a div jsem ho nepozval na promoci, ale já to prostě žeru. Jeden z mála filmů, který můžu vidět děvěttisíctřistasedmdesátkrát a stejně mě neomrzí, jeden z mála filmů, ze kterých si člověk pamatuje snad každou hlášku a byť ví co se kdy a kde odehraje, tak je natěšenej jak dítě o vánocích. Nehledě na to, že rotační kulomet nebyl nikdy tak apartní. S pozdravem, Paťák.

Petelice největší, co jiného taky očekávat od Quentina. Ten mi, jako obvykle, dokázal vyrazit mozek z hlavy plátkem citrónu obaleném v masivní zlaté cihle. Brindat výrazy blaha je v tomto případě zbytečné, neboť by mi to zabralo kbelík hodin. Zmíním max. jednotlivé postavy, které byly více než perfektní a zajímavé, hlavně badass Col. Hans Landa, tvrďák Hjůgo Štiglic a samozřejmě apač Aldo. S pozdravem, Paťák.

Lester...Lester Burnham...etalon toho nejvíc cool fotříka, který si na starý kolena řekne, že život nemusí bejt takovej shit jak se od něj očekává. A od tehle chvíle začíná brutální podívaná, která vás zmuchlá jak pytlík z mekáče a vy budete ve finále šťastný, že nemusíte čůrat do kelímku a poslouchat vážnou hudbu u rodinného stolu. S pozdravem, Paťák.